Španělská vesnice

A je to tu. První ostrý týden. Zjišťuji, že prdel to nebude.
Jako neználek ve Slunečním městě.

Každopádně včera jsem psal rozřazovací test do Španělštiny pro cizince a dostal jsem se, ani nevím jak, do druhého stupně (ze tří).

No a dnes, před fiestou, když jsem šel koupit Kubánský rum, zastavil mě reportér místní televize a ptal se, co dělám ke konci týdne. Upozornění, že jsem zahraniční student a že neumím španělsky nebránilo tomu, aby zapnuli kameru a udělali se mnou rozhovor....tak večer se budu dívat, jestli na devátém kanálu naší pískající televize nebude koktající extranjero.

Numerologie

Minule jsem mimověcí napsal, že 22.2.2008 je zajímavé datum.
Ovšem až dnes jsem zjistil, že bylo ještě zajímavější.
22.2.2008 jsem šel nakoupit. Nákup mě stál přesně o 2,20 Kč víc než minulý nákup (2. placený nákup kreditkou) a nakoupil jsem přesně 8 položek.

Ještě že nejsem numerolog.

Víkendové nic

Prší. A je zima.
Dodělal jsem tedy požadavky na jedny stránky, a pokračoval ve stránkách na e-bros.
A hlavně aktualizuji fotky na webu :)

Jo a jinak má Mellthy blog. Kdo by tomu veřil, že ano :)

A jinak prší a je zima.....stále.

Rekognozkace terénu

22.2.2008 - docela dobré datum :) Dalo by se říct, že první týden je za mnou. Předměty ve škole mi, pokud je zvládnu, vynesou 20,4 kreditů, což je přesně o 0,4 kreditu víc, než požadované minimum. Aby si někdo nemyslel, že se chci flákat - dost předmětů je na pokračování ze zimy a zapsat si něco jako "Mátematica discreta" nebo "Dinámica de Systemas" s čímž jsem měl problémy už u nás, by bylo docela maso.
Mezi dešti jsem se šel včera projít směrem na sever z města. Procházel jsem parčíkem (místy svinčíkem) nad Huelvou, fotil na čtverec (ještě nevím, kde mi crossnou svitek), když mě z rozjímání vytrhnulo blafkání.
Jdu z cesty směrem po zvuku a objevuji rodinku toulavých pséků. Mamina se štěnatama se na mě podezíravě dívá. Já stojím, poslouchám, jestli nezačně vrčet. Hraje si dál se štěnaty. Jedno nejzvědavější si mě běží očichat. Sleduji maminu, jestli mi dovolí na mladé sáhnout a už ho drbu za uchem. Další štěňata to vidí a chtějí taky. Jenže nejsem člen spolku hinduistických bohů a ruce mi nestačí, takže se vracejí k mámě. Mladý by se nechal drbat snad věčně. Leží na zádech a přivírá oči.
Jenže za chvilku tu bude další bouřka, takže rychle do bytu :)

První školní den

Ráno jsem měl štěstí. Bylo už po dešti. Španělskem teď prochází fronta přinášející vydatné srážky. Koordinátorka nás upozorňovala na toto období. Po prvním dešti jsem si myslel, že si dělala srandu, protože ten "obrovský liják" byl jen zahradní deštík. Pak ovšem zafoukal vítr a už se převracely autobusy.
Vyjel jsem směrem k mému kampusu, mimo Huelvu. Přijel jsem včas a měl ještě půl hodiny do začátku. Připojení k WiFi bylo marné. Alespoň jsem měl čas na dodělání rozvrhu.
Hodina ne a ne začít. Na informacích mi řekli, že první týden cvika vůbec nejsou.
Tak jsem mohl jet domů.

A takový byl můj první den ve škole :)

S hlavou v oblacích

11.2.2008
Sedím na letišti Ruzyně a zbytky Pepsi zaháním divný pocit v žaludku, co zbyl po akcičce minulou noc.
Vše potřebné ke každodenní činnosti se zabalilo do krosny, co má dvacet kilo. Vše ostatní, elektronické šlo do menšího batohu, který má něco přes 13 kilo a zbytek je brašna s fotonáčiním. 10 kilo.
Sundat pásky, hodinky, prstýnek, vytáhnout notebook a projít kontrolou.
V pořádku.
Navléct si nezpět na sebe všechno a vyrazit k letadlu. Sedadlo 16. U okna. Mírně za křídlem. V celé trojičce sedadel sedím sám.
Instruktáž o bezpečnosti, letuška nasazujíc si masku s kyslíkem. První ji musím dát sobě. Pak až dítěti.
Rolujeme. Dáváme přednost z prava přistávajícímu letadlu. Pak vyrážíme.
Bořím se do kožené sedačky a při vzlétnutí se mi dere krev do hlavy. Omamující pocit. Dráha a silnice se zmenšují. Prolétáme mraky. Vše mizí.
Nad mraky není nic. Jen modř, slunce a další letadla. Celá Praha a celé střední Čechy jsou pod mrakem. Bělavá pokrývka připomínající šlehačku.
Končíme se stoupáním, mluví k nám kapitán. Rychlost přes 800 km/h, výška přes 11000 m.
Pod námi jsou pavučiny cest a dálnic. Města, vesničky. Větrné elektrárny, lomy, rybníky. Pohled pro mě známý jen z map...
Vždy když jsem viděl letadlo, zažíval jsem zvláštní pocit. Přemýšlel jsem, co asi dělají tam nahoře. Dívají se dolů a ptají se, co děláme ? Pozoroval jsem auta, pohybující se po silnicích a říkal si, co asi dělají. Dívají se nahoru ?
Dostáváme jídlo. Nad Stuttgartem do sebe láduji to, co jsme dostali a zapíjím vše kávou.
Nad Ženevou testuji toalety.
Přelet přes Pyreneje.
Sestup a další průlet mraky.



Madrid. Metrem z jednoho kouta letiště na druhý. Čekám na krosnu, pak zkouším kavárnu s WiFi spojením. Leč bez úspěchu. Metrem na autobusové nádraží. Místo čekání 6 hodin na lavičče jsem provedl rekognoskaci terénu, našel internetovou kavárnu a koupil si vodu.

Přes noc se dostávám do Huelvy. V šest ráno nacházím přechodný hostel. Na dvě hodinky se prospím a jdu na snídani. A pak hledat campus del Carmen, kde mám dostat další instrukce.
Tam mi pomůžou najít byt. Stěhuji se tedy z hostelu, kde trvají na zaplacení jednoho dne.
Bydlím se dvěma španělama, kteří mluví jen adaluzsky. WiFi chytám někomu na balkóně, mám pokojíček s jedním stolečkem, jednou postelí a jednou skříní.

co napsat víc. kdoví. čas ukáže :)

O vdecnosti

Asi jsem fakt lama. Po strastiplne ceste se mi povedlo na Amalce rozjet Gentoo. Jeste chybi funkcnost IBM tlacitek a hibernace....a WiFi :)
Zjistil jsem ale, jaky je rozdil mezi tim, kdyz jsem ve Win a tim, kdyz se s*e*r*u s linuchem. Ve Win jednoduse nadavam, ze neco nejede. V linuchu jsem stastny, kdyz se mi neco rozjede a kdyz neco nejede, tak je to jen a jen ma chyba :) A kdyz uz neco jede, tak zjistuju, jak by to mohlo jet lip a tim to vetsinou poseru. A pak vse nanovo. Nebo Lenovo ?

A taky se voli prezident. Hazi na sebe ve spanelskem sale vsichni spinu. Toz to radeji rozjedu tu hibernaci.......

Poslední CN kafe

A je to tu.
Poslední bug, poslední kafe s Pepou, poslední dvě hodiny práce.
Pak nic. Jen student. Estudiente extranjero.

Doplněno 16:04 - tak Pepa nakonec dělal Zagorku a říkal něco o EPR, nebo tak nějak to znělo.....čili poslední kafe si vyhutnávám sám...tedy s Control Machete