Istambul hlavni nadrazi, nastupovat ! Opravdu ?

Jak jsem jiz znimoval, stop jde v Turecku celkem dobre.
Vcera jsem se po melounu a fiku dostal do Denizli kamionem a pak do mesta Çay (cti caj), kde jsem byl pozvany na caj. Nakonec zavezen kdovikam, nasel jsem si misto kdovikde a o pul jedne usnul. Tvrde.
Rano snidane na parkovisti, prvni ranni stop, druhy delsi stop s policistou, ktery mi pujcil svou manzelku (po telefonu) aby si prosvistila anglictinu....nevim, jestli zrovna lekce ode me ji pomohla. Pak cesta kamionem pak s tim samym clovekem pickupem k benzince, nadavani na prach a pak pokynuti od ridice Fordu. Nejel jen do dalsiho mesta. Ani do dalsiho vetsiho mesta tak jak jsem na zacatku rozumnel. Jel az do Istambulu. Cesta to byla dlouha, nekolikrate nam dosla rec, jednou jsem na pulhodky usnul, posunul mi sedadlo, aby se mi lip lezelo. Ale rec jsme zase nasli.
Takze v 16:56 rychlosti 106 km/h jsme se prehnali pres Bospor a ja byl v Evrope.
A tak, presne jak jsem si to pral, pred zapadem slunce v ulicich tohoto prelidneneho maleho sveta.

Kazda cesta zacina stestim zacatecnika a konci zkouskou hrdiny. Ta asi prichazi.
Na nadrazi zaznelo "Ou, problem"
"Jaky problem"
"Tento autobus uz nejede"
"Jak nejede?"
"Dalsi jede zhruba za 10 dnu?"
"Co to KURVA meles ? Jakych deset dnu? Rikal jsi kazdy den, v Praze rikali kazdy den."
"Co je to khurva?"
"Neres khurvu, ale autobus."
"Prijdi zitra v sest, neco s tim zkusim udelat...."

A je to tu. Problem.Dopoledne na nej zapomenu, budu fotit. Odpoledne na nej zapomenu, budu na Grand Bazaru kupovat posledni darky. Pak se tam ale vydam. A nezbavi se me, dokud nenastoupim smer Sofie.

Chtel jsem jit pak fotit, ale nemel jsem chut, vsude bylo moc lidi, chjo. to nam to tu konci. Ubytoval jsem se v hostelu jako kdyz jsem prijel.....

Puvodne jsem tu chtel napsat summary z cele cesty, ale zatim tu bude jen porovnani cestovatele a turisty.

-dopravni prostredky
Cestovatel jede cimkoliv. Nic mu neni cizi a rad pozna kulturu cestovani v zemi, kam se vydal. Kdyz je nejlip, jede za penize, kdyz nejhur, dokaze stat u silnice a prosit o svezeni.
Turista nema s timto starosti. Ma jeden autobus, kterym prijede i odjede.

-lide
Cestovatel se ma na pozoru, kdyz prichazi do kontaktu s novymi lidmi. Po case je dokaze odhadnout, tesi se z novych prijemnych setkani. Lide, ktere ho potkavaji jej maji radi. Je to nekdo novy, nekdo, kdo jen projde a mozna uz se nikdy nevrati. Jeste dlouho mluvi o tom, ze tu prosel kdosi, kdo mel boty spinave prachem cest a na zadech druhy domov.
Turista se ma na pozoru. Neveri nikomu jinemu nez majiteli hotelu, ve kterem bydli a ridici autobusu, kterym prijel. Domorodci jej maji radi. Vedi, ze nezna cenu produktu, ktere mu nabizeji za premrstene ceny. Pri dalsim turnusu si nikdo nepamatuje jeho jmeno. To neplati o bohatem turistovi, toho si pamatuji a vitaji. Diky nemu preziji dalsi zimu bez prace.

-jidlo
Cestovatel ji cokoliv, co se jist da. Nepohrdne pozvanim domorodcu na neco, co se jeste hybe. Vi, ze co ji oni, muze snist i on sam.
Turista sni cokoliv, co je podane na cistem taliri v nadherne restauraci. Grady tomu doda francouzske jmeno pokrmu, ikdyz jde treba o restauraci v Taskentu.

-pocity
Cestovatel zaziva vsechny pocity. Strach, smutek, stesti, radost. Ovsem mnohonasobne vetsi nez v normalnim zivote.
Tutrista proziva jen pocit radosti. Zaplatil si jej.

-pamatky
Cestovatel si prochazi mista nekolikrat, diva se tam, kam ostatni ne. Zkouma podrobnosti, nad kterymi ostatni prochazeji.
Turista vyuziva turisticke chodniky. Neukazneny turista slape mimo ne.

-spanek
Cestovatel vi, co dela pes, nez si lehne. Misto spanku pozorne prozkouma, zkousi se podivat okolo po lepsi variante. Kdyz muze, spi tak, aby mel prehled.
Turistu zajima, jestli pokoj ma klimatizaci. Jestli nema, stezuje si.