Kolikrát jsem už zažil sen, tvořený vzpomínkami, přáním a touhou.
Nevím.
Vše se zdá skutečné, přirozené, reálné. Vše takové jako obvykle. Pohyby, barvy, zvuky, vůně ... Pak nastává ale ta divná chvíle, kdy začíná být jasné, že jde o sen. Tvrdá realita.
Nechci to ukončit, ještě ne.
Ale ať už je snažení sebevětší, obraz mizí a zůstává jen prostor pro otevření očí.
Abre los ojos ...
Žádné komentáře:
Okomentovat