1.11.08

Tak se to zase všechno semlelo

Začal bych tím, že se mi zastavily hodinky. Ano stává se to. U ručičkových. Zastaví se. Ale digitální ? Prostě zamrzly a svítí na mě stále stejný čas. SU 19:07:47. Ano zastavili se sedmý den v týdnu v sedm hodin večer a sedm minut k tomu. To jsem zrovna lezl do bazénu, abych stěží uplaval 777metrů (ale nakonec to byl jeden kilometr).
Pokračoval bych tím, že v práci jsem přišel o iluzi ideální práce. Ideální práce v tom, že člověk pracuje a přitom si užije života a odjede na tři týdny nebo měsíc tam, kam potřebuje. Nebyl jsem pochopen. Můj manažer měl argument "já měl dovolenou po dvou letech a ještě jsem si bral notebook", můj argument , že za to bere manažerský plat a že ne všichni lidé chtějí sedět dva roky v práci jsem si raději nechal pro sebe a začal přemýšlet.
Proč to děláme ?
Když jsem si v noci (podle mobilu v 0:00 1.11.2008 - hodinky přeci nejedou ;) uvolnil na balkónku s Pavlem, Srbem, hlavu - všechno na co jsem přišel jsem sepsal a odeslal na ty ostrovy u Austrálie...jak ony se jmenují.... :)
Dnes ráno (musím to zdůraznit v 11:11 1.11.2008) přišla odpověď. A to taková, že mi vzala dech a navrátila veškeré mé iluze na správné místo.
Tož tak.

Zdůraznil bych, že je 1.11.2008 a Mellthyho a mě čeká něco, na co už dlouho čekáme. Je dobře že svítí sluníčko a je hezky :) Více jindy a jinde...

Žádné komentáře: