Blázen

Jen blázen se dívá na prst, když ukazuje k nebi.

"Ty chceš jít na Ercyies? Z této strany? To jsi blázen. Řekni mu, že je blázen."
"Co říká?"
"Že prý jsi blázen, když chceš jít bez vybavení a sám na Ercyies."
"Ale já mám vybavení."
"Ty máš cepín a lana?"
"Ano",lžu,"vše v batohu."
"Aha, tak prý má vybavení. Vše má v batohu."
"Stejně je to nemožné. Jsou tam skály kolné jako tento strom, rozumíš? Jako tento strom."
"Jak můžu vědět, že je to nemožné, když jsem se o to nepokusil?"

Když jsem k ní přišel, zahalila se mraky. Odkryla se, až jsem byl další den čtvrt dne cesty od ní.

Ercyies

Za trest !

Jsem ti toto pustil třikrát. A se zvukem.
Protože je to už neskutečné jak se vztekám kvůli tomu, že hledám class tam, kde je id.

Pozdě

...ale přece.
Dokončil jsem deníkový zápisek z březnové návštěvy Osvětimi. Ještě zbývá dodělat středoformátové fotky a můžu se pustit na Turecko.
A v céčku uděla prográmek pro GPS a v PHP udělat stránky a galerii a do Eluxu zajít a ... ty jo. Ať už je to za mnou, mám koupeného Pentacona Sixe a začnu fotit. Na 6x6 se tuze těším...ikdyž jak moudří a zkušení říkají - do čtverce se težce komponuje...

A ještě dírkovou kamerku si udělat.

Historie

Další puntík v šňůře akciček proběhla v naprosté pohodě. Ani srpnový deštík nás od grilu neodehnal, naložený hermelín, který jsem tak dlouho připomínal, až mi byl donesen, byl super, vodní dýmka a vesmírné příušnice Červeného trpaslíka vše završili.
Nafouknutý jako Listerova hlava jsem se prošel ze strahova až do dejvic, v delvitě si koupil energetické driáky, abych v práci přežil, a ve tři spal jako mimino :)

Den na to bylo vše jiné. Poznal jsem to už ráno. Počítač se choval divně, rybičky nebyly v pokoji...ani akvárko ne. Shakira se nějak divně vrtěla a černoch na ni divně rapoval. Metro na nás čekalo s otevřenými dvířky, což bylo divné. Ve photolifu byly pěkné fotky, což poslední dobou je opravdu divné. A pak to přišlo. Udělal jsem podivnou věc a koupil si noviny.
A všem mým otázkám jsem dostal odpověď - nemáme devátou planetu.
Zamáčknul jsem slzu v oku, když jsem si pročítal, jak nemilosrdní astronomové brutálně vyškrtnuli Pluto ze seznamu planet Sluneční soustavy. Možná proto, že světlo ze Slunce tam letí pět a půl hodiny. A nebo proto, že v bikinách tam opravdu nikdo nechodí.

Inu vše pak bylo jasné. Šedý den, zůstane zašedlým a v našich srdcích zůstane rána po této strašné zprávě, která vstoupí do historie...

doufám, že jednou zažiju použití warpového pohonu, abych se mohl na vyděděnou planetu podívat.

o

:)
První (vlastně druhá) část menších oslav, o kterých vlastně ani nikdo neví, že se slaví, je za náma. V pokeru jsem prohrál, tuplkáka nedopil, na sangríi si pochutnal (dá se to vůbec?) a po půl třetí šel spát.
Záložní disk rozchozen. Na FAT nebo NTFS ho linux nechce...tak ho má na EXT3 a už je pokoj.
Apache nejede, protože PHP5 potřebuje doladit.
V céčku si musím pohnout...měl bych pomáhat s tím, co jsem nedodělal.
V práci práce.

Proč je na všechno tolik málo času ?

Kappadokie

Btw. prý špatný horní ořez u této fotky....inu mám se co učit.

...musím zrychlit

...když už mám zhruba třetinu za sebou ;)

A nebo nespěchat ?

Pastevec

24-21=3

Den má 24 hodin.
3 je magické číslo.
21. srpen je 233 dnem v roce (podle gregoriánského kalendáře).
V tento den se v roce 1781 narodil Augustin Louis Cauchy, jehož známá Cauchyova věta straší nejednoho studenta nejedno zkouškové...ale o tom později.
Zhruba o 160 let později, v roce 1944, odjel poslední transport z romského koncentračního tábora v Hodoníně u Kumštátu do Osvětimi.
Asi za deset let, ke škodě vyprávění nevím přesně kdy, se narodila Augustině Daňkové malá Alžbětka, stala se z ní zdravotní sestra, porodní asistentka a později dispečerka záchranné služby.
V roce 1968, 21. srpna probíhá vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska) a pak následuje okupace Československa.
Za 14 let se Libuši, narozené Binderové, se synem Alžběty, rodí první synek, který za 6 let přivítá brášku, se kterým pak svádí žabomyší války dalších 14 let, aby nakonec spolu podnikali ty nejprapodivnější cesty...Tento prvorozený má s Cauchyho větou problémy, jeho bratr ne.

A tím je kruh uzavřen ;)

Pivní večer

Ono se řekne, pivo je jak pivo.
I já jsem to říkal. Ovšem až do dnešního večera, kdy se zdravé jádro F98 sešlo v pražské pivnici a ochutnalo spoustu super piv rozličných chutí, okoštovalo nějaký ten hermelín a domluvilo se na grilovánní příští čtvrtek. Inu...zřejmě bude co slavit ;)

Arkadaš

Venda

Byl by to normální den. Práce, testy, php, doma práce do Seatu, skenování filmů, menší nákup, nedorozumění s milískem. (super slovo....hlavně když ho říká king Dan Nekonečný)

Pak mi Mellthy, psaný se dvěma "l", poslal, co je to vlastně Venda zač...a nestačil jsem se divit.

Venda je totiž jazyk Bantu a mluví se jím v jižná Africe a Zimbabwe a mluví jím okolo 700 tisíc lidí.

No...nepotěšilo by vás to ? :) Mě jo.

Venda

Pzn.: začíná mi vadit, jak Blogger degraduje vložené obrázky....asi je sem budu muset dávat menší.

bily rum na to

Mejme cloveka A, ktery se chova, jakoby mu sest maximalne bylo.
Mejme cloveka B, ktery je jako starsi bratr. Zkusenejsi, rozumnejsi.

Dejme tomu, ze kdyz A rekne vyrok C a B rekne D, budu radeji verit D, protoze ho rekl B. S B se snazim bavit normalne, s A tak, aby nas pochopil....

A prijde den, kdy se B chova jako A. Clovek si rekne...slaba chvilka...
Ale pak prijde dalsi den a B se znovu chova jako A.... Je chyba v P ? Cili v pozorovateli ?

P ma sve mysleni sve rozhodovani. Proc B nedokaze akceptovat P?

Plus prvni cernobily film vyvolany. Plus dalsi pokroky s fotogalerii. Plus hromada prace v praci... Plus dve mojita...pred dvaceti minutami.

Plus jedna z prvních stredoformatovych......

Václav

Lehkost bytí

;)

Za 150 Euro se může člověk proletět v horkovzdušném balónu nad Kappadokií.
Někdo pak může zadarmo v pět ráno vstát a vyfotit si vás.

Proti gustu...

Ráno v Kappadokii

Prosezené křeslo

-problémy s grafikou byly nakonec problémy s diskem (?). byl proto odpojen, vše jede jak má, kernel nevypisuje, že nemůže nastartovat nvidii. chystám misi do alzasoftu, pro nový disk, asi paměť a možná novou klávesnici. pokud to půjde jako se skenerem, za půl roku je to doma ;)

-tygří mast není určena na oči

-oranžové a červené prádlo lze prát dohromady, ikdyž jsem za to dostal nemilosrdný pohled za možné zaprání věcí

-fotogalerie se začíná rozjíždět. verze 1.0 bude umět podalba. verze 0.9 byla pozastavena a její vývoj také ;) k tomu všemu Moby nebo Taha Rachid

-objednané uhlíky do vodní dýmky a krytka na uhlíky...oj, Melthy, těš se na nový pokoj :)


A proč prosezené křeslo ? Inu, protože v nem celý den sedím. Krom času nakupování, vaření a uklízení...a praní :)

A další

K této se váže historka popsaná tu. Pozůstatek jde vidět na pravém snímku. No ale myslí, že to až tak moc nevadí.

Hierapolis

První

Vše je jednou poprvé ;)

Blue Mosque

Já :)

Náhoda, štěstí. Matematika ?

Včera :
"Nepůjdeme na Silent Hill ?"
"V kolik ?"
"Pepa by chtěl později."
"Ale jestli budu unavená, zítra spadnu z koně :)"
"Nebudeš :)"
...kino...místy lekavé...efektově zajímavé...příběhově klasické...hádankově lehké...
Včera po kinu:
"Ten chlápek s tím nožem mi připomněl krokodýla Dundee."
"Jak to?"
"No tou hláškou :
Dej mu peníze.
Proč ?
Má nůž !
Tohle je nůž ? Tohle je nůž !"

....noc....sprovoznění češtiny v linuxu, systém začíná být kompletní. Chybí snad už jen bezchybná konzole, pokud na jiné obrazovce jedou X....

Dnes ráno.
"Pa, jdu na ty koně"
Dnes odpoledne telefon.
"Ahojky, jak se máš ? No víš...potřebovala bych, abys pro mě přijel, ležím v nemocnici, splašil se mi kůň."
Dnes odpoledne po přivezení pacienta na kolej a opětovném dojetí do práce.
"Tak Janča spadla z koně, jak ti včera říkala."
"To si děláš prdel."
"Nedělám."
"Ty vole, to si děláš prdel."
"Nedělám."
Podává mi noviny.
"Nevím jak s tím krokodýlem, ale o tomto si přečti."
"Stařenku zachránila hláška.........v jejím domě ji ohrožoval lupič 25 centimetrovým nožem....popadla asi 35 centimetrový a namířia mu na břicho. Tomu říkáš kudla ? Toto je kudla ! Zakřičela......."
"Tak jsem rád, že jsme se včera nebavili o vážnějších věcech...."


Jinak si dnes jdu pro scanner :) Takže se můžeme těšit na fotky ;)

o - jako kolečko

Vlastně ani není o čem psát.
V práci shrbený u kompu, v metru shrbený, aby mě revizor za límec nevytáhnul, na koleji shrbený hrající si s gentoo v domění, že naučím klávesnici česky. Forecastfox hlásí "Partly Sunny 17°", kosa jak sviňa.
No a dnes ráno, udělal jsem si čaj, který jsem si v kuchyňce včera nachystal a jal se opět mamonit.
A večer (snad už konečně možná) Silent Hill. Tedy předtím (snad možná doufám) setkání s rodiči, kteří jedou na kolech do Švýcarska.

V GTS int. mají reklamu "Přestaň snít, začni žít". Pěkná hovadina. Kdybych nesnil, nepoznal bych Musu.....atd.

Life is...

• La vida es un carnival.
• Life is like a box of chocolates...You never know what you're gonna get.
• La Vita è bella

Gentoo, gentoo. Fluxbox jede, zatim bez cestiny. Alsa dela co ma, xmms a mplayer me tesi. Apache bezi, ceka me php, mysql.

Cili heslo dne :

If you think of MS-DOS as mono, and Windows as stereo, then Linux is Dolby Pro-Logic Surround Sound with Bass Boost and all the music is free.

Pracovní proces

A je to tu.
Opět kolotoč štěstí. Myslíš-li si, že něco tě udělá šťastnějším, chceš to a nemáš na to, pracuj. Budeš mít peníze, pořídíš si, co potřebuješ a budeš šťastný. Snad. Ikdyž, jak všichni víme, ty nazelenalé papírky sami o sobě šťastné nejsou. A věci, které se koupí, také ne.
Je šťastný ten, kdo nepracuje ? Možná. Zatoužil někdy ten, co nepracuje, že by chtěl to, co zrovna nemá ? Nejspíš ano.
Pokud by touha k nové věci, kterou je potřeba koupit, opravdu silná, člověk nevyhrál a ani nekrade, je opravdu třeba začít pracovat ? Jiná možnost asi není.

Ovšem druhou otázkou by mohlo být, zda-li tu či onu věc člověk skutečně potřebuje.

Pak už je jen na něm, jestli promění čas, který mu byl dán, v práci ohodnocenou penězi a pořídí si to, díky čemu snad bude šťastnější.

Ovšem práce nejsou jen peníze. Je to i seberealizace. Ovšem tu jsem už dlouho nezažil. Alespoň ne v měřítku, kterou bych chtěl.

Bože, to jsou tlachy.

Jsem štastný ? Jsem.
Budu šťastnější ? Kdoví.
Budu šťastnější díky penězům ? Myslím, že ne. Jen vše(co je ovlivněno penězi) bude snadnější.

Pohled zpět

Sedíme na balkónu od temné komory, pijeme čaj, kouříme Nargilé. Je nám dobře. Jednomu se ulevilo, že druhý to zvládl, druhý je rád s prvním.
Je čas na ohlédnout se zpět.

• Skoro všichni turci jsou velmi milí lidé
• Většina turků jsou pomostinní lidé. Krom turistických letovisek
  
• Skoro všichni turci jsou prasata
• Skoro všichni turci řídí jako prasata
  
• Skoro všichni turci kouří
• 60% turků si myslelo, že jsem španěl, nebo ital. Zbytek, že jsem homosexuál
• Turecko je super země. Krom turistických letovisek
• Turecko je bordelistán

Strávil jsem na cestě zhruba 16 dnů. Poznal spoustu (v mém měřítku) lidí a dost zajímavých lidí. S prodavačkou suvenýrů už si dopisuji, s Musou, přítelem, kterého mi přinesla cesta ještě ne. Pošlu mu fotky.
Až na incident v autobuse a na pláži, nezažil jsem nic nepříjemného. Vše do sebe zapadalo a já se nechal unášet proudem cesty.
Viděl jsem Turecko chudé i bohaté, zažil špínu měst i krásu přírody kam naštěstí zatím nechodí mnoho turistů.
Jel jsem busem, lodí, autem. Škoda, že jsem nezkusil vlak. To mě mrzí.

A to je asi vše. Kdo si myslí, že jsem Tureckem proletěl, má pravdu. Kdo si myslí, že jsem nic nezažil, plete se :)

Coelho, měl jsi pravdu.

Jdeš-li po správné cestě, to poznáš podle lidí, které na ní potkáváš.

přísloví neznámého autora

Praha, nádraží Florenc, vystupovat !

Není možná.
Štípněte mě.
Je to pravda ?

Z Istambulu do Sofie. Ale jak? V pondělí ráno nám řekli, že bus nejede a pojede az večer. Ve zkratce : obuli jsme se do nich, chtěli volat konzulát a policii. Chlapce, pracující na černo, to asi přimělo jednat. Do pěti minut přijel džíp, do 20 minut jsme byli na velkém autobusovém nádraží. Nůž v kapse nachystaný.
Neznámá společnost nás bez jakýchkoliv námitek a ukazování lístku bere, dává nám jídlo a pití na cestu a my jedeme do Sofie...

V Sofii noc na nádraží...

Se zpožděním a s klukama co jedou z Iránu do Prahy. Jejich zážitky, naše zážitky, nějaká ta vodka s džusem...co dodat. Na Irán mě nalákali. A to moc.


Každá cesta končí, i tato. Ale za rok... :) Další (snad) začne.