Jak jsem pogoval

Pátek večer, stanice metra Stodůlky.
Já:"Ty jo, to je vesnice"
Pavel:"Šak jo."
Hledali jsme kulturní dům Mlejn. Ptáme se, hledáme. Poslali nás, že máme hledat modrou budovu tvaru koule. Přeložili jsme si to jako červená budova budova tvaru krychle.
Nakonec to nebylo tak těžké. Fronta do šatny byla v klidu. Dostal jsem číslo 96, což po otočení dávalo 69. Zajímavé. Horší byla fronta na pivo. Stojíme ji hodinu(nepřeháním) . Asi ve tři čtvrtině fronty říkám,"koupím pivo a oni začnou hrát".
Došli jsme ke kase, koupili jsme dvě piva, kolu..a ještě dotáváme grátis jedno pivo od pankáče, co nás předběhnul. A začali hrát. A jsem tam . Koncert Visacího zámku !!!!!



Bežíme běžíme vymletým korytem
Točíme možná už jen strženým závitem
Bežíme běžíme vymletým korytem
Točíme možná už jen strženým závitem

Piju první pivo, Pavel kouří první cigaretu, Visáči hrají první song. Piju druhé pivo, Pavel kouří první cigaretu, Visáči hrají druhý song.

U třetího říkám:"Pojďme, nepřišel jsem sem sedět a chlastat pivo."

A jde se.....


Deru se k jevišti, pokládám si pivo k Pixovým nohám. Kolem mě to vře. Všichni pogují a blbnou. Super. Pavel začíná fotit. Nevydržím a prosím o foťáček...
Fotím Pixu a jeho nohy a jeho kytaru, ale za mnou, co se děje, tomu se nedá odolat...
Dodám si kuráže posledními doušky piva a jdu na to.
Jako nevěřící Tomáš se zprvu loudám v dovádění. Ale první žduchnutí do mě mělo za následek vyvedení mě z míry a rozkmitání systému .....


Šel jsem si zablbnout,ale za chvíli jsme se vrátil a zkoušel zase fotit. Netrvalo ale dlouho a Visáci rozjeli Traktor, čemuž se nedalo odolat. Pavel mi dal foťák a šel pařit, já fotil, za chvíli jsme si to prohodili. Zapomněl jsem ale dát Pavlovi jeho brýle a tak jsem byl v chumlu i s nimi v ruce.
Nějaká opilá holka spadla na zem, tak jsem jí zvednul, protože rozvášněný dav byl nebezpečný.
Ona:"Mě je moc dobřeeeee!"
Já:"Tak se drž na nohách, jinak ti bude blbě"
Ona:"Joooooo"




Jede traktor je to Zetor
Jede do hor orat brambor

Pouštím ji a poguju dál. Vytváří se masa která vře a valí se ze strany na stranu. Vracím brýle a jdu dál, skáče se ve zběsilém rytmu punku.
Padám a zase vstávám. Stojím opodál a odpočívám. Najednou ale na mě někdo vrazí a já vrazím do někoho. Do zadu. Omluvím se a skáču do chumlu......


Po tomto běsnění si jdeme odpočinout. Dávám další pivo a Pavel další kolu. Sedáme k prázdnému stolu, kde si nkdo nechal baťoh. Za chvíli se k nám přicourá nějaká opilá děva. Je to ta, co jem ji zvedal. Ona mě nepoznává, já ji ano. Cosi mele zmateného, kašle pivo a pořád kýchá...sem tam i to pivo. Buď je děsně politá, nebo pomočená, ale raději to s Pavlem nehádáme. Zpadne na zem na ten baťoh a spí.....Zjišujeme, že to, co leželo na zemi není věc, ale nějaký boreček...takže už tam spí takový páreček.

Hoří hoří hoří zapálil jsem vánoční stromeček
Hoří hoří hoří to jsem ale pěknej blbeček


Jdeme zas k pódiu, chvíli fotím,ale pak jdu zase blbnout. Pavel leze na pódium a fotí ten zběsilý chumel lidí...super.
Pak koncert končí. Stojím u pódia pod Pixou a tleskám. Skupina odchází. Nějaký boreček vedle mě kope do pódia. Začínám kopat taky a do toho tleskat. Přidávají se další a za chvíli celý sál sborově dupe...a Visáčům nezbývá, nez zahrát ješte ... poslední song.

Nakonec mi dovol poslední poznámku
Ani jsi mě nevzal
Na koncert VISACÍHO ZÁMKU!

Pak vše končí. Rožínají se světla a lidi odcházejí. Využíváme klidu a fotíme zátiší s kytarama. Pak příjde Pixa a já lezu na pódium, že se s ním vyfotím.

U baru nás překvapí. Pivo došlo. Tak si na chvíli sedáme na sucho, protože u šatny je fronta...(pivní)
Zamilovaný pár pořád spí na zemi. Překvapuje mě, kolik je tam dětí. Když myslím dětí, myslím lidí ve věku 12-16 let :)
Prochází Pixa. Říkám:"Bylo to super." Pixa:"To je dobře. Mějte se, čau."

No a pak zběsilé úprky na autobusy, metra, focení v metru, použití křoví a na kolej....

Tam si dávám lahváče a prohlížíme fotky. Hlasitým Visacím zámkem vábíme sousedy a všichni se kocháme obrázky...

Jdeme s Reesem hrát fotbálek....a jdu spát ve čtyři.

Super večer.

PUNK IS NOT DEAD !