Venda se stěhuje. Kam ? Inu na http://melront.e-bros.org/
:)
22.9.09
31.8.09
Čajování na festivalu
Ve čtvrtek jsem dostal od Aleše odkaz na festival čaje Tea-art fest, který se konal na Vyšehradě.
Jakožto piják čaje jsem byl nadšen. Program sliboval zastoupení bezpočtu čajoven, doprovodný program lákal, touha vidět různé přípravy nejrozmanitějších čajů mě nenechala klidného.
Pak jsem si všimnul, že na stránce je i přihlašovací formulář, pro čajovny či jednotlivce. Můj sen, vařit lidem čaj, byl na dosah ruky :) Stačilo se jen přihlásit.
Až po odeslání formuláře jsem si tak nějak uvědomil, že mé skromné komorní vybavení bude možná k smíchu. Pokusy o slepení vázy na vodní dýmku nevyšly a v pátek měli z provozních důvodů u Aladina zavřeno. Nakoupili jsme ale čajové pečivo, plynovou bombu na vaření a v sobotu ráno, kdy jsem měl naspáno něco okolo dvou hodin díky loučení se se svobodou Lukáše, jsme vyrazili na Vyšehrad.
Když jsem s mírnou kocovinou a prázdným žaludkem viděl tu spoustu prezentujících čajoven, rostl ve mě strach to mé skromné nádobíčko vůbec vytahovat. Měl jsem zvláštní pocit, že mezi všechny krásně a slavnostně oblečené a připravené čajové mistry jaksi nepatřím.
Vařit jsem měl Touareg. A ten jsem v Maroku pil v horách i poušti. S pastevci i v restauraci. A nikde si moc nebrali servítky s tím, jak "to" vypadá. Hlavní bylo, že čaj voněl mátou a na stole je dost pamlsků.
Zůstali jsme tedy, rozdělali ešuš, plyn a čekali na vodu. Okolo desáté jsme začali vařit.
První nálevy byly nervózní, rozklepanou rukou. Postupně to ale začalo být lepší.
"Dveře" se u nás netrhly. Na naši deku stále proudili návštěvníci a já jen vařil čaj, nabízel sladkosti, vyprávěl nebo poslouchal příběhy. Pro některé byl Touareg silný, pro některé slabý, jednou se jej podařilo naservírovat bez cukru.
Asi ve tři došla čerstvá máta. Tu jsem dostal od hodného beduína, který prezentoval Touareg po svém.
Okolo čtvrté došel čaj. Sjeli jsme tedy do čajovny, Touareg dokoupili a jeli zase vařit. Překvapili mě lidé, čekající u deky na to, až přijedeme. Překvapili mě lidé, kteří se několikrát vrátili, aby si dali další nálev. ( nebo vývar :)
Když začalo sluníčko zacházet a návštěvníků ubývalo, zjistil jsem, že vlastně celý den jen vařím a skoro nic jsem neviděl.
Prošel jsem si tedy deky těch, kteří vařili, vedly workshopy, něco málo jsem pofotil a pak, až sluníčko zapadlo, uvařil jsem poslední čaj a vychutnal si ho na dece.
Po sbalení věcí se šlo na závěrečnou akci, kde byla stejně jako celý den na celém festivalu super atmosféra. A na závěr závěrečné akce bylo vyhlášení výsledků hlasování o nejlepšího hostitele, kterého mohli hlasováním návštěvníci zvolit.
To, že skončíme na druhém místě, jsem nečekal. Možná proto jsem při projevu nevěděl, co říct.
Ovšem nebýt nečekaně příjemného závěru dne, i tak by bylo vše, jak jsem si představoval a vysnil. Celý den jsem vařil čaj a bylo mi dobře :)
Jakožto piják čaje jsem byl nadšen. Program sliboval zastoupení bezpočtu čajoven, doprovodný program lákal, touha vidět různé přípravy nejrozmanitějších čajů mě nenechala klidného.
Pak jsem si všimnul, že na stránce je i přihlašovací formulář, pro čajovny či jednotlivce. Můj sen, vařit lidem čaj, byl na dosah ruky :) Stačilo se jen přihlásit.
Až po odeslání formuláře jsem si tak nějak uvědomil, že mé skromné komorní vybavení bude možná k smíchu. Pokusy o slepení vázy na vodní dýmku nevyšly a v pátek měli z provozních důvodů u Aladina zavřeno. Nakoupili jsme ale čajové pečivo, plynovou bombu na vaření a v sobotu ráno, kdy jsem měl naspáno něco okolo dvou hodin díky loučení se se svobodou Lukáše, jsme vyrazili na Vyšehrad.
Když jsem s mírnou kocovinou a prázdným žaludkem viděl tu spoustu prezentujících čajoven, rostl ve mě strach to mé skromné nádobíčko vůbec vytahovat. Měl jsem zvláštní pocit, že mezi všechny krásně a slavnostně oblečené a připravené čajové mistry jaksi nepatřím.
Vařit jsem měl Touareg. A ten jsem v Maroku pil v horách i poušti. S pastevci i v restauraci. A nikde si moc nebrali servítky s tím, jak "to" vypadá. Hlavní bylo, že čaj voněl mátou a na stole je dost pamlsků.
Zůstali jsme tedy, rozdělali ešuš, plyn a čekali na vodu. Okolo desáté jsme začali vařit.
První nálevy byly nervózní, rozklepanou rukou. Postupně to ale začalo být lepší.
"Dveře" se u nás netrhly. Na naši deku stále proudili návštěvníci a já jen vařil čaj, nabízel sladkosti, vyprávěl nebo poslouchal příběhy. Pro některé byl Touareg silný, pro některé slabý, jednou se jej podařilo naservírovat bez cukru.
Asi ve tři došla čerstvá máta. Tu jsem dostal od hodného beduína, který prezentoval Touareg po svém.
Okolo čtvrté došel čaj. Sjeli jsme tedy do čajovny, Touareg dokoupili a jeli zase vařit. Překvapili mě lidé, čekající u deky na to, až přijedeme. Překvapili mě lidé, kteří se několikrát vrátili, aby si dali další nálev. ( nebo vývar :)
Když začalo sluníčko zacházet a návštěvníků ubývalo, zjistil jsem, že vlastně celý den jen vařím a skoro nic jsem neviděl.
Prošel jsem si tedy deky těch, kteří vařili, vedly workshopy, něco málo jsem pofotil a pak, až sluníčko zapadlo, uvařil jsem poslední čaj a vychutnal si ho na dece.
Po sbalení věcí se šlo na závěrečnou akci, kde byla stejně jako celý den na celém festivalu super atmosféra. A na závěr závěrečné akce bylo vyhlášení výsledků hlasování o nejlepšího hostitele, kterého mohli hlasováním návštěvníci zvolit.
To, že skončíme na druhém místě, jsem nečekal. Možná proto jsem při projevu nevěděl, co říct.
Ovšem nebýt nečekaně příjemného závěru dne, i tak by bylo vše, jak jsem si představoval a vysnil. Celý den jsem vařil čaj a bylo mi dobře :)
15.8.09
Gruzie
Vše se událo tak rychle, že jsem neměl času ani popsat co se děje a co se bude dít.
Hlavní vinu přisuzuji práci :)
Inu, když jsme nejeli do Iránu, rozhodli jsme se pro Gruzii. Změna odletu kvůli práci, zkrácení dovolené kvůli práci ... prostě vítej ve skutečném světě, Véno.
Nasrat, říká Véna.
A jak to dopadlo se dovíme brzo. Jen do spustím novou verzi Modrých stránek, které budou Šedé a vypíšu svůj deník na nové šedé strany ...
Ale jinak - bylo to super. Teplo, mráz, pohostinní lidé, bordelistán, super stop, super jídlo, spaní pod hvězdami, koupání v řekách a potocích ... co chtít víc.
Hlavní vinu přisuzuji práci :)
Inu, když jsme nejeli do Iránu, rozhodli jsme se pro Gruzii. Změna odletu kvůli práci, zkrácení dovolené kvůli práci ... prostě vítej ve skutečném světě, Véno.
Nasrat, říká Véna.
A jak to dopadlo se dovíme brzo. Jen do spustím novou verzi Modrých stránek, které budou Šedé a vypíšu svůj deník na nové šedé strany ...
Ale jinak - bylo to super. Teplo, mráz, pohostinní lidé, bordelistán, super stop, super jídlo, spaní pod hvězdami, koupání v řekách a potocích ... co chtít víc.
27.7.09
Hulman 2009
Den začal jako malovaný. Docela jsme si pospali a mírně zaspali. Takže 6.5 hodin spánku, rychlá snídaně, nahustit kola a jelo se.
Další Hulman, krátký to triatlon, tentokráte ročník 2009, byl tu.
Na hulínském koupališti bylo docela dost závodníků, zapsali jsme se, dostali jsme müsli, číslo na ruku a nohu a do ruky lístky na řízek a pivo :)
Jali jsme se zevlovat po okolí a nechat se nasáknout předstartovní atmosférou.
Po startu jsme měli plno času na procvičení, plavali jsme až po sedmé rozplavbě.
Asi deset minut před tím, než jsme s bratrem startovali se spustila krásná bouřka, která se změnila na husté krupobití. Útočiště jsme našli ve vodě teplé jako kafe :)
Bratr začal ludákat, že na kolo nejede, že to raději všechno odplave. Rozhodčí se na něj ale díval dost divně.
A pak přišel start. A přestalo pršet. A celý areál se změnil, jako kdysi na Woodstocku (mám na mysli ten Woodstock, na kterém pršelo ;)
Z vody jsem lezl po osmi minutách a v depu narazil na bráchu, což mě zarazilo, ale pak se vše vysvětlilo :) O tom někdy jindy.
Vyjeli jsme tedy spolu. Povinná helma zůstala v depu. Asi špatná přeska ... ale o tom až někdy jindy. Po cestě plné vody jsme si to frčeli z Hulína a pak do Hulína za celou hodinu. Musím kolo do příštího roku dopilovat.
No a pak přišel běh. Mírné křeče v nohách jsem rozhýbával celé dvě kola. Po cestě nám místní nabízeli slivovici, děti si chtěly plácat rukou a volali "Do toho!", prostě paráda.
Až před cílem se mi podařilo zrychlit tep na 95 procent. Celkových 6.6 km za asi 29 minut. Běh musím dopilovat ...
No a nakonec řízek, kofola, zmrzlinka a domů. Příště nesmím podcenit přípravu. Jelo se mi nějak těžko ...
Další Hulman, krátký to triatlon, tentokráte ročník 2009, byl tu.
Na hulínském koupališti bylo docela dost závodníků, zapsali jsme se, dostali jsme müsli, číslo na ruku a nohu a do ruky lístky na řízek a pivo :)
Jali jsme se zevlovat po okolí a nechat se nasáknout předstartovní atmosférou.
Po startu jsme měli plno času na procvičení, plavali jsme až po sedmé rozplavbě.
Asi deset minut před tím, než jsme s bratrem startovali se spustila krásná bouřka, která se změnila na husté krupobití. Útočiště jsme našli ve vodě teplé jako kafe :)
Bratr začal ludákat, že na kolo nejede, že to raději všechno odplave. Rozhodčí se na něj ale díval dost divně.
A pak přišel start. A přestalo pršet. A celý areál se změnil, jako kdysi na Woodstocku (mám na mysli ten Woodstock, na kterém pršelo ;)
Z vody jsem lezl po osmi minutách a v depu narazil na bráchu, což mě zarazilo, ale pak se vše vysvětlilo :) O tom někdy jindy.
Vyjeli jsme tedy spolu. Povinná helma zůstala v depu. Asi špatná přeska ... ale o tom až někdy jindy. Po cestě plné vody jsme si to frčeli z Hulína a pak do Hulína za celou hodinu. Musím kolo do příštího roku dopilovat.
No a pak přišel běh. Mírné křeče v nohách jsem rozhýbával celé dvě kola. Po cestě nám místní nabízeli slivovici, děti si chtěly plácat rukou a volali "Do toho!", prostě paráda.
Až před cílem se mi podařilo zrychlit tep na 95 procent. Celkových 6.6 km za asi 29 minut. Běh musím dopilovat ...
No a nakonec řízek, kofola, zmrzlinka a domů. Příště nesmím podcenit přípravu. Jelo se mi nějak těžko ...
22.7.09
Sportem ku zdraví
Nejhorší je najít po desíti hodinách v práci čas na sport, koníčky ... na cokoliv. Dobře, že jde o přechodný stav.
Po době rýmečky, státnic, oslav státnic a uraženého nehtu na palci na noze mám pár dnů na to, abych se připravil na triatlon v Hulíně, kde s bratrem budeme obhajovat naše místa z loňska ... tedy něco mezi prvním a posledním místem.
A jak jsem se tak díval na mapmyrun , bude to po měsíci nic nedělání ... zajímavé.
Po době rýmečky, státnic, oslav státnic a uraženého nehtu na palci na noze mám pár dnů na to, abych se připravil na triatlon v Hulíně, kde s bratrem budeme obhajovat naše místa z loňska ... tedy něco mezi prvním a posledním místem.
A jak jsem se tak díval na mapmyrun , bude to po měsíci nic nedělání ... zajímavé.
15.7.09
12.7.09
A je to II.
A je to. Na promoce přijelo víc rodinných příslušníků, než se očekávalo. O to hůře se mi šlo ke stupínku, kde jsem měl závěrečný projev.
Mezi tím vším stěhování, shánění letenek a vybavení, bojování o dovolenou.
Doma malování, stěhování, příprava masa na sušení, aby bylo v Gruzii co jíst.
A trhání osmiček...stejně už nejsou třeba.... :)
A taky se ozval Kwět...ušák. Už čeká druhého potomka.
Mezi tím vším stěhování, shánění letenek a vybavení, bojování o dovolenou.
Doma malování, stěhování, příprava masa na sušení, aby bylo v Gruzii co jíst.
A trhání osmiček...stejně už nejsou třeba.... :)
A taky se ozval Kwět...ušák. Už čeká druhého potomka.
24.6.09
A je to
Zašel jsem do Copy centra, vytisknul Výstupní list, nechal si potvrdit, že nemám žádné knihy z knihovny, že nedlužím nic katedře a že mi byl deaktivován ISIC.
Pak s lejstrem na PEO, kde mi bylo potvrzeno, že již nejsem student a že můžu k promocím.
Inu a je to tu. 20 let ve školách za mnou :)
Pak s lejstrem na PEO, kde mi bylo potvrzeno, že již nejsem student a že můžu k promocím.
Inu a je to tu. 20 let ve školách za mnou :)
18.6.09
16.6.09
Co je doma ...
to se počítá.
A první inženýr v rodině ... no ... ale jo. Jen doufám, že ten druhý inženýr bude na tom líp než já. :)
A první inženýr v rodině ... no ... ale jo. Jen doufám, že ten druhý inženýr bude na tom líp než já. :)
15.6.09
Dodání odvahy
Sedím takhle předposlední večer před státnicemi na pokoji, čtu si princip CCD snímače a přijde za mým srbským spolubydlícím jeho srbský kamarád. Dnes tedy jen jeden, obvykle tu bývají tři.
Ptá se mě, koho mám u komise a tak. Povím mu jméno, jehož se nejvíc obávám. V tom vstane můj spolubydlící a jde mi pogratulovat se slovy: "FEL jsem nikdy nestudoval, ale toto jméno jsem už několikrát slyšel. Hodně štěstí, budeš ho potřebovat."
Nu ať už to mám za sebou a jede se do Iránu :)
P.S. Index ukončen, do Betlémské kaple možná přijde i kouzelník.
Ptá se mě, koho mám u komise a tak. Povím mu jméno, jehož se nejvíc obávám. V tom vstane můj spolubydlící a jde mi pogratulovat se slovy: "FEL jsem nikdy nestudoval, ale toto jméno jsem už několikrát slyšel. Hodně štěstí, budeš ho potřebovat."
Nu ať už to mám za sebou a jede se do Iránu :)
P.S. Index ukončen, do Betlémské kaple možná přijde i kouzelník.
14.6.09
Konec studia ...
Konec se blíží. A to pěkně rychle.
Ještě v pátek, týden po odevzdání Diplomové práce a tři dny před státnicemi jsem se snažil v laboratoři o lepší synchronizaci jednotlivých vláken a tak i lepšího navázání na GPS sekundu. Leč neúspěšně.
Vedoucí práce nebyl spokojený a ke spokojenosti ani nepřidalo to, že jsem do výtisku práce pro oponenta dal místo CD s doprovodným materiálem CD s nějakými fotkami z kalby, která proběhla před šesti lety. Ano, pamatuju se na to, Leo měl tehdá první digitální cvakátko a kdesi u I.P.Pavlova jsme pili nějaký šílený rum.
Inu omluvil jsem se a šel se na kolej přepálit CD a pak učit. No učit...číst si to.....no číst.....prolistovat. Prolistovat to, co jsem se za těch dost let měl naučit :)
Ještě v pátek, týden po odevzdání Diplomové práce a tři dny před státnicemi jsem se snažil v laboratoři o lepší synchronizaci jednotlivých vláken a tak i lepšího navázání na GPS sekundu. Leč neúspěšně.
Vedoucí práce nebyl spokojený a ke spokojenosti ani nepřidalo to, že jsem do výtisku práce pro oponenta dal místo CD s doprovodným materiálem CD s nějakými fotkami z kalby, která proběhla před šesti lety. Ano, pamatuju se na to, Leo měl tehdá první digitální cvakátko a kdesi u I.P.Pavlova jsme pili nějaký šílený rum.
Inu omluvil jsem se a šel se na kolej přepálit CD a pak učit. No učit...číst si to.....no číst.....prolistovat. Prolistovat to, co jsem se za těch dost let měl naučit :)
5.6.09
3.6.09
Měřím, měřím...
...ale k ničemu to není :( Možná tak pro to, abych věděl, že takto teda ne.
Generovaná sekunda je podivně velká a krátká, takže čítač pro měření offsetu má co dělat, aby zjistil, že se něco děje...ale komplikace před ukončením - nic překvapujícího.
Generovaná sekunda je podivně velká a krátká, takže čítač pro měření offsetu má co dělat, aby zjistil, že se něco děje...ale komplikace před ukončením - nic překvapujícího.
2.6.09
29.5.09
ALEA IACTA EST
Ano, kostky jsou vrženy. Počítal jsem s tím, že mi chybí tři týdny do státnic. Ale jsou pouhé dva.
Po hodinovém přemýšlení, jestli obětovat dovolenou a tak i reálnou šanci jet do Iránu, nebo si hrát na nevím koho a zkusit to i s plným úvazkem a jednou zkouškou jakožto hříchem z mládí.
Plán se stanovil na první týden. A to získat zápočet na zkoušku, provést dvě měření diplomky, mezitím chodit na sedm hodin do práce, spát sedm hodin, neběhat a po práci se šest hodin učit. Taky vydatně jíst, dobře spát, pít čaj a kávu a možná si pomáhat placebem typu ginko biloba.
Po prvním týdnu se uvidí, jestli je týden volna zapotřebí.
Po hodinovém přemýšlení, jestli obětovat dovolenou a tak i reálnou šanci jet do Iránu, nebo si hrát na nevím koho a zkusit to i s plným úvazkem a jednou zkouškou jakožto hříchem z mládí.
Plán se stanovil na první týden. A to získat zápočet na zkoušku, provést dvě měření diplomky, mezitím chodit na sedm hodin do práce, spát sedm hodin, neběhat a po práci se šest hodin učit. Taky vydatně jíst, dobře spát, pít čaj a kávu a možná si pomáhat placebem typu ginko biloba.
Po prvním týdnu se uvidí, jestli je týden volna zapotřebí.
28.5.09
Výběr
Ono se řekne "Vyber si vlastní cestu".
Jenže jakou ? Standard, Cruiser, Touring ?
Vyškrtnul jsem poslední ze seznamu. Pak přicházejí na řadu značky. Vyhrála to Honda. Až jednou budu bohatý a slavný, tak to bude možná i Triumph Bonneville.
A když Honda, tak tedy jaká Honda ?
Nighthawk ?
CX500 ?
Shadow ?
Jenže jakou ? Standard, Cruiser, Touring ?
Vyškrtnul jsem poslední ze seznamu. Pak přicházejí na řadu značky. Vyhrála to Honda. Až jednou budu bohatý a slavný, tak to bude možná i Triumph Bonneville.
A když Honda, tak tedy jaká Honda ?
Nighthawk ?
CX500 ?Shadow ?26.5.09
20.5.09
V potu tváře
Tak hotovo.
Sic neověřeno.
Na ověření bude měsíc po odevzdání, nemám se tím trápit.
Na katedře jsem způsobil rozruch, když jsem si s dvouletým zpožděním došel pro oficiální zadání diplomové práce.
Tož tak.
A jak dopadlo měření ?
A co když nevyjde Irán ? España, cabron.
Sic neověřeno.
Na ověření bude měsíc po odevzdání, nemám se tím trápit.
Na katedře jsem způsobil rozruch, když jsem si s dvouletým zpožděním došel pro oficiální zadání diplomové práce.
Tož tak.
A jak dopadlo měření ?
A co když nevyjde Irán ? España, cabron.18.5.09
Odklad
"Mohl bych odevzdat o týden později, potřebuji ještě něco doměřit."
"Ne, to není možné."
Cola, Kofein, elektro hudba zkrz Kossy stimuluje mozek. Visin do očí. Průměrná sekunda se počítá, sekunda s korekcí se generuje, jen to nikdo nezměří, grafy se kreslí......průměrná doba spánku 4 hodiny na hlavu. Průměr vypité kávy 8.5 šálku, Coly 2.5 litru. Naběháno 0km. Naplaváno 0 km. Najeto na kole 0km. Průměrně.
Průměrně jeden steak na den.
0-FALSE
1-TRUE
"Salso, kdy bude ten televizní program ?"
"Kdy nasadíme flash stránek ?"
Sorry chlapci, nechte mě alespoň týden dělat do školy.
Kurvamať, jak by řekl Feldmaršálek Duda, ale není jak nám, študákům.
"Ne, to není možné."
Cola, Kofein, elektro hudba zkrz Kossy stimuluje mozek. Visin do očí. Průměrná sekunda se počítá, sekunda s korekcí se generuje, jen to nikdo nezměří, grafy se kreslí......průměrná doba spánku 4 hodiny na hlavu. Průměr vypité kávy 8.5 šálku, Coly 2.5 litru. Naběháno 0km. Naplaváno 0 km. Najeto na kole 0km. Průměrně.
Průměrně jeden steak na den.
0-FALSE
1-TRUE
"Salso, kdy bude ten televizní program ?"
"Kdy nasadíme flash stránek ?"
Sorry chlapci, nechte mě alespoň týden dělat do školy.
Kurvamať, jak by řekl Feldmaršálek Duda, ale není jak nám, študákům.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
