Změny, zmaty

Windows je přítelštější, digitál je pohodlnější.

Jak toto skončí ? Odstěhuju se do Ameriky a nechám se ostříhat ?

Hledá se poutník. zn.: Spěchá

Do Iránu udělena zelená, pokud najdu spolu(cestujícího)(blázna)(cestovatele).
Osloveno dost lidí, napsány inzeráty.

Žádná odezva.

Znamení? Ale jaké?

Lidé se nebojí neznáma, protože každý člověk je schopen dosáhnout všeho, co chce a co potřebuje.
Bojíme se jenom, že ztratíme to, co máme, ať už život nebo pole.
Ten strach ale přejde, až pochopíme, že náš příběh a příběh světa psala táž ruka.

P.Coelho-Alchymista

Plášť

Jedu metrem, čtu, nevnímám písmena.
Prodej plášť, kup si meč.

Co přesně se snaží říct ?

8/11

Začal osmý týden jedenáctého semestru.

Toto letí, že ?

Velikoční zajíčci

Nevím proč, ale letos jsem měl jen jednoho velikonočního zajíce, který mně chutnal. Ostatní jsou jakoby z obarveného másla..tuku.
Nezávisle na mém experimentování mi Mellthy potvrdil, že letos byli zající bída.

Kam tento svět spěje....

A jinak fotka..Po delší době ;)

Kachlíky

Poprvé

Vše je jednou poprvé. Zní to logicky. A vlastně - logické to je. Aby něco trvalo, musí to začít. A pak - skončit.

Kdysi jsem poprvé kouřil trávu. A taky si koupil svůj první tubáček. Za 100 korun. Od člověka, se kterým jsem také první hulil. Pohodář. Chvíli byl tu a hned zas onde. Svodobný, jak jen člověk může být. Práce po různě po Evropě. Vždy, když jsem ho potkal, s ním byla sranda.
Už není. Skočil pod vlak. O svíčku víc. Měj se krásně.

Holka, se kterou jsem se poprvé v životě v mých patnácti letech líbal se 7.7. vdává. Člověk ani nevěří, jak ten čas letí.
Něco končí a něco začíná :) Hodně stěstí ;)

A taky nám všem, ať jakékoliv konce jsou odrazem pro lepší začátky.

Moudro

Měl bych si stále opakovat : "Ne všechny snadné cesty vedou jednoduše k cíli".

Na apríla se mi nikoho nepovedlo nachytat, zítra píšeme dvě písemky a z Lidé a země mi napsali, abych svůj článek zjednodušil.

Tak snad už

Coelho by mohl použít - co se nestane potřetí, možná se stane počtvrté.
Ikdyž..tedy..vlastně.. Když něco opravdu chceš, tak toho dosáhneš..

O čem mluvím ?

O objektivu :)

Pravda, Štreit fotí s kompaktíkem a jaké dělá obrázky. Suprové.

Ovšem, nejsem co nejsem. Uvidíme. :) Ano mám i radost :)

Jak jsem přišel o panictví

Jak se kdysi stalo s Mafistem v temné komoře, stalo se i dnes s Mišáčkem na skalách v Divoké Šárce.
Byla mi ukázána nová věc :)
Počasí vybízelo k nicnedělání, ikdyž odhodlání bylo velké. Ale narušitel Mišáček mě vytáhnul na tak dlouho očekávané slaňování.
Pod skálou mi bylo hej. Byl jsem navlečen do sedáku a prsáku, vysvětlil mi práci s karabinami a lezlo se.
Pěkně nahoru, tam zamotat lano okolo borovičky a pak první slaňování. Kdo nezkusil, neuvěří.
Já taky neveřil. Ani jedné karabině. Ani tomu lanu s nosností několika tun.

Ale šlo to. Dolů i pak znovu nahoru. Místo hodin dvou, hodiny čtyři :)

A pak rychle zase smrdět za komp.


Fota tu

Skromnost, upřímnost, bezelstnost, nezištnost, tolerance, pochopení.

Kde jsou ?

WE 3.14

Pohled na hodinky na cviku ze složitosti algoritmů, WE 3,14.
Seděl jsem na špatném cviku, tak po přesunu jsem přemýšlel, proč je toto datum zvláštní.
PI. Jasně.

Vzpomněl jsem si, že lidé zkoumají jeho nekonečný rozvoj. Proč to ?

Na wikipedii jsem zjistil, že Babyloňané používali hodnotu 3,125, Egypťané 3,16. Až Ludolph van Ceulen stanovil jeho hodnotu na 35 desetinných míst. Lambert pak dokázal, že jde o číslo iracionální, Lindeman pak, že je to číslo transcendentní.

Rekord v memorování číslic (zapamatování si nazpaměť :) drží Akira Haraguchi - zapamatoval si 100000 číslic desetinného rozvoje.

Vznikaly různé říkanky jako mnemotechnické pomůcky, byly psány piemy - básně, v nichž počet písmen ve slově odpovídá danému číslu rozvoje.
Nejdelší báseň popisuje 3834 číslic.

O PI byl natočen (velmi povedený) film.

Proč to všechno ?

Pentacon je zdravý

Přišel jsem k Pazderovi s Pentaconem, co mi překrývá políčka.
Pan Pazdera pěti hmaty rozebral foťák, vložil během tří sekund testovací film. Pak udělal cvak cvak šup šup, každé políčko proškrtnul zkrz díry na objektiv a za chvíli vytáhnul převinutý testovací film. Rozvinul a hle ! Mezery mezi políčky jedno jako druhé.

Problém není ve foťáku, ale v rukách :)

Making me glorious

Víkend v alpách, půjčené lyže a tělo, které měsíc a půl tlelo a předstíralo učení.
Výlet na Dachstein. Počasí super.
V uších zněla Glorious od Andrease Johnsona a video z Extreme sports, jak lyžaři sjíždějí mezi skalami obrovskou horu. Pokus o malý začátek. Najetí a nabrání rychlosti před malou skálu Dachsteinu.
Odraz nevyšel, lyže naražená do kamene odskočila a mě nechala, ať si plachtím dál.
Pak už jen křupnutí, světlo před očima, bolest a dech, který nešlo popadnout. Ruce chytající mě za hlavu, koleno v zádech.
První nádech.
A místo Glorious nadávky na sebe sama....

Prázdniny

hurá, semestr uzavřen :) o vlásek :)

takže rychle užít si prázdnin, než v pondělí začne škola.

Vlásek

V pátek, poslední den v týdnu, poslední den tohoto zkouškového, poslední termín, poslední ze tří pokusů. Zkouška z matiky.
Co je na ní tak magického ? Jakobych už si nemohl zvyknout na svůj flákačský způsob studia a dělání věcí na poslední chvíli.
Je to totiž nejspíš poslední možnost se (legálně) udržet na škole.
Chybí mi přesně jeden kredit, abych se mohl zapsat do letního semestru.

Takže v pátek. Buď to dám, nebo mi zapsání o vlásek uteče ;)

Jaký pán, takový pes

Ve Vodičkové, mezi dvěma mekkami fotografů Pazderou a Škodou poklidný ruch ulice přerušilo zuřivé štěknutí.
Jeho pán se okamžitě sklonil, začal mu nadávat a bít ho. Z nenadání chytnouc psa za obojek vyzvednul ho do úrovně očí, přirazil jej s rozběhem ke zdi a nasadil mu pravý hák. Mrštil s ním o zem, skočil na něj a dal mu další ťafku do tlamy.
Zvednul se, zařval:"Jdeme!"
Pokračoval směrem k Václaváku, on plazící se jej následoval.

Znamení !

Volně navazuje na tento zápis.

Co se stalo jednou, může se stát i po druhé. Co se stane podruhé, určitě se stane i po třetí.

Arabské přísloví (P. Coelho - Alchymista)

V neděli jsem se domluvil s chlapíkem, co mi prodá 50/1,8, MKI za super cenu. V odkazu výš je uvedeno, jak se věci mají.
Domluvili jsme se na úterý.
Dnes (v pondělí) mi napsal, že ho již prodal.

Jsem nasraný jak sviňa. Potřetí se mi stalo to samé.

Jednou dole, jednou nahoře

Asi před dvěma měsíci, když se mi pod ruku poprvé dostal gThumb , jsem měl problémy s Gnomem a knihovnami. Čili gThumb nejel jak měl. Po prolízání konferencí jsem nebyl o moc chytřejší, rozhodl jsem se tedy napsat vývojáři. Asi do hodiny mi odpověděl s tím, že si můžu stáhnoout opravený kód.
Měl jsem radost jako malý kluk. Svět okolo linuxu se spojil a výsledkem byl lepší program :) A hlavně nebyla chyba mezi mou klávesnicí a židlí ani Gnomem a knihovnami.

Dnes jsme v práci dostali připomínky k projektu a chyby.
Postupně jsme je řešili a posílali zákazníkovi info o průběhu.....po chvíli začaly přicházet děkovné maily.

Měl jsem radost :)


Canon je spravený. A zdarma. Našel jsem záručák platný do 22.2 :) Chce to jen fotit.

O 100 6

Budík zvoní v 8. Vylézám v 10. Do 12 připravuji tahák.
Ve 13 zkouška. Bob má za dva. Já mám špatně přenos T článku. Chybí mi vliv odporu na vstupu OZ.
Od pěti v práci. Vše se zdá být v pořádku, zkouším zjednodušit kód a dodělat co mám. Ovšem výsledek vypadá v exploreru jinak než v mozille. Klasika.
Tato klasika má ale za následek, že z práce odcházím o půl jedné.
Tramvaj plná lidí. Přeji si, ať jede, co nejrychleji.
Na koleji dostávám čepované pivo. Beru si ho na pokoj a smažím hamburgery. Tedy předtím vyrušuji Melltyho z příjemného sevření....takže smažím co nejdéle.
O půl třetí spát.....nádhera.

1024

V práci jsem commintnul verzi 1024. Zápas práce vs škola je zatím jasný. Škola, krčící se u rohu prosí o trochu pozornosti.
Chci to tak ?
Chci.
Snad.

Po dlouhé době seance na balkóně. O tom, co chceme a co máme. Odvaha chybí. Odvaha dělat první krok do neznáma. Nebo lenost. Nebo strach zahodit zažité.
Život ve snech, kde přítomnost je zítra a stále se oddaluje.
Stále nová odhodlávání, které končí jako obvykle. Nijak.

S Bobem v čajovně