17.7.07

Koho bolí hlava ?

Mě ne :) A měla by? Po pěti hodinách, pěti pivech a nějaké té hornídolní pálence z východního slovenska....
Tak honem do prace ;)

16.7.07

Víkend

Konečně po delší době víkend jak má být.
Koně, práce manuální střídaná s pokusy v PHP, hraní si se psy. Chutné jídlo, vlahé večery, klidné spaní.
Prostě venkov :)

13.7.07

A jaxmese měli

...v obrazech ... a slovech .... a z mišákových úst a očí

Ps. cvaknuto Mišákem

7.7.07

Polibek nebo zatracení

Název není z mojí hlavy, ale titulek knížky o dobývání hor.
Moje první zkušenost mi dala pořádně do čumáku a já jsem za to opravdu vděčný.
Grossvenediger jakožto nižší hora než Glockner nám naprášila kožichy. Počasí dělá hodně. A pokud nejde vidět, fouká silný vítr, co zanáší stopy mezi trhlinami v ledovci, je návrat jedním ze způsobů přežití. Noc v horské chatě nás stála 18 euro.
Jeli jsme tedy na GrossGlockner, zkusit štěstí jinde.
Pod Glocknerem na parkovišti stavíme stany a začíná pršet. Proprší celou noc, déšť se mění na sníh. Ráno jsou všechy vršky okolo krásně pocukrované. Při výstupu do první chaty začíná jestě víc sněžit a foukat silný vítr.
Stavíme stan, jeden člen spí v chatě. Já s Mišákem ve Vertigu. Pořádně to třepe, fouká okolo stovky, teplota okolo -8˚C, ve stanu krásných příjemných 6˚C.
Ráno na další chatu. Přes ledovec a feratu. Je hnusně. Čaj za 3,40 Eur. Čekáme asi hodinu a zkoušíme postoupit. Přes ledovec k jistícím tyčím postupujeme už jen dva. Jirka to balí a Mišák jde s ním na chatu. Čekám v záhrabu. Pak pokračujeme. S pomocí cepínů se škrábeme na KleineGlockner, vítr jak sviňa, moje zmrzlé ruce a nohy nepouslouchají. Na vrchu jde vidět, že GrossGlockner není vidět :) A protože počasí je takové jaké je a není takové, jaké by mělo být, otáčíme to a slaňujeme dolů. Ten pocit zmrzlých kamenných nohou, maček a sešupu dolů nezapomenu.
Na ledovci je takový vítr, že stačí nepozornost a člověk jesražen k zemi. Což při jeho sklonu je zážitek. Děláme tedy nejrychlejší možný sestup, po zadku jedeme dolů, cepínem přibržďujeme. Orientace podle hřebenu je nesnadná, protože je viditelnost asi 20m. Při poryvu větru je obličej napřed pobodán tisice jehličkami, pak přikryt vrstvou sněhu. Já mám sníh i za brýlemi, které se mi pokryly vrstvou ledu. Nejlepší je tedy schovat obličej do sněhu. A jakmile přestane foukat, jet zase dolů.
Na chatě máme dobrou zimnici. Michal obětovává 5 eur za velký čaj, já si ho dělám ze sněhu.
Cesta na vrchol a zpět trvá za pěkného počasí 3 hodiny. Borci, co šli před náma, dostali se až na vrchol a došli po nás, šli celou trasu 6,5 hodiny. Asi takové počasí tam bylo :)
No a na druhý den jen vyhutnat krásu hor při východu slunce, pak seběhnout přes tisíc výškových metrů a do Budějic. A v pět ráno do Kroměříže, abych ve 13:06 mohl v pohorách, spinavých kraťasích a čisté košili fotit pár fotek na svatbě.

Ale bylo tam krásně.

1.7.07

Odjezd

Tak :) Třetina věcí na oblečení zůstává na Bubenči. Krosna je na zimní věci docela malá :(
Počasí je teď suprové, jen aby vydrželo :)

28.6.07

C'mon c'mon


Coca cola, čokoláda, banán, kafe od Pepi(y), co si už nepíše blog, polomáčenky, čaj, Visine. Friends. Pojďme na to, ať zítra začnou prázdniny.

Na Glokneru je velmi špatné počasí. Výprava je ohrožena....přes mlhu nejde na webkamerce nic vidět...

20.6.07

Rychlovka

Sbal si teplý spacák, podvlikačky, nejakou tu slivovici do pleskaně a za 14 dní tě čekám v Budějicích. Mačky, cepín a helmu ti půjčím.

Grossglockner [3798m] a Großvenediger [3674m] na nás už čekají. Nejvyšší hora Rakouska by, podle Mišáčka, měla být pro mačkového nováčka, jako jsem já, dobrým začátkem.

Tak uvidíme. Sníh a mráz v červenci je přeci jen luxus.

15.6.07

Cesta 2007 se začíná rýsovat

Putování po Iránu se odkládá o rok. Doufám, že amíky do té doby nechytne rapl a nebudou chtít osvobodit další zemi.
V plán přišlo Turecko. V loni jsem byl jen v západní části a východ bud určitě zajímavější. Výstup na biblickou horu Ararat jsem zrušil. Kvůli děsným poplatkům, které je třeba zaplatit za povolení a na ta pak velmi dlouho čekat. A hlavně přes 5000m je už extrém a nechtěl bych tahat těžké zimní věci jen kvůli jednomu výstupu.
Za trasu děkuji Mišáčkovi, který mi o svém nápadu pověděl, ale do Turecka se letos nedostane.
Čili Černé moře, oblast Rize, pohoří Kačkar, hranice s Arménií, do úpatí Araratu, na horu bohů Nemrut, nějaká ty starobylá města na řece Tigris. Pak podle času Kappadokie a možná i západní pobřezí na antické památky.

Čas 3 týdny.

Rozpočet max 10kkč.
Doprava bus, vlak, loď a stop.
Fotovýbava vše co mám, krom velkých objektivů na Psix + Ilford HP5+, Ilford FP4, Fuji 160,400,800.

Ještě musím někde sehnat levně expozimetr.....

:) krásné plány, jen co je pravda.

5.6.07

Jeste jednou ke vcerejsi oslavne pisni

Myslim, ze Vlasta by si mohla vzit z Pink priklad.

http://en.wikipedia.org/wiki/Dear_Mr._President

Jak jsem fotil s Šibíkem

Anarchisté zablokovali třídu Milady Horákové. Vysednul jsem tedy z tramvaje a přešel do kolony a postupně přebíhal mezi těžkoodděnce a fotil obě strany.
Směrem z hradčanské, jsem byl svědkem zajímavých střetů a vyprávět mi to někdo, tak tomu nevěřím. Vždyť ten pes, ani pankáč s chromýma nohama za nic nemohli.
Ránu stítem do zad, plátovanou rukavicí do hlavy a mírně obuškem do zadku jsem bral jakože stojím ve špatný čas na špatném místě.
Začalo to vřít. Policie musela áčkaře rozehnat, takže začal úprk. Cítím, jak se mi klepou ruce. Poliši to mají dobře vymyšlené. Ženou nás až na Bubeneč a tam nás semknou.
Protože jsem dofotil film a byl jsem blízko koleje, běžel jsem si do lednice nabýt.
Pak už to byl ale jen pasivní odpor.

V tom jsem si ale všimnul postavičky se dvěma těly a velkými telaty (rozumněj teleobjektivy).
Dával jsem se na něj a říkal jsem si, odkud já tě jen znám.

A pravda. Měl bych ho znát. Jana Šibíka, jehož fotky mám rád, bych měl poznat.
A nebo to byl jeho opravdy vyvedený dvojník.

4.6.07

Svet se zblaznil a my s nim

Vlasta Parkanova, ministryne obrany, zazpivala Bushovi pisnicku na privitanou oslavujici vystavbu radaru...
(Kdo to nevi, tak Jirka priletel dnes do Prahy)

Kdysi to bylo kladivo a srp, dnes hvezdy a pruhy.

Komu polezeme doprdele za deset let ? Asranovi Seranovi ?

Text:

1. Celý svět listoval denním tiskem,
celý svět zanechal hovorů,
já jsem Vás uvítal ruky stiskem
a zvedl pohled svůj nahoru.

2. Dobrý den, prapore hvězd a pruhů,
tak už ses rozvinul nad náma,
dobrý den, prapore našich druhů,
co jsme je vítali s džípama.

3. Dobrý den, radare, prostě welcome,
tak jsme se konečně dočkali,
dobrý den, radare, já ti tleskám,
kámoši usárnou mávali.

4. Vyřiď tam prosím do vesmíru,
vyřiď tam mezi hvězdama,
že chcem žít nadál s každým v míru,
radši však šijeme U Sama.

5.=3. Dobrý den, radare, prostě welcome...

6. Vyřiď tam prosím, že my víme,
kdo nám kdy přines svobodu,
kde Masaryk s prezidentem Wilsonem
pomoh našemu národu.

7.=2. Dobrý den, prapore hvězd a pruhů...

31.5.07

Léto

Léto příchází, jde to cítit.
Letní paprskování

28.5.07

Otázky a zjištění

Je dobré jít za svými sny a tužbami hlava nehlava ?
Dostal jsem klíč a bylo mi řečeno, "jdi kam se ti jen zlíbí". Stalo se to, na co jsem dlouho čekal a co jsem si přál.
Nakonec jsem se ale rozhodl, že půjdu jinam s někým jiným. Neudělal jsem špatně, nezahodil jsem příležitost ? Dostane se mě ještě někdy nějaké, když jsem této nevyužil ?
Vše je myslím o rozhodnutí se. A to jsem udělal.

Navíc jsem zjistil, že nedokáži prosit o něco, co mi nepatří. Vadí mi to. Asi ješitnost. Kdoví.

Brat

21.5.07

Víkend jak má být

Stavění písečných hradů.
Večerní venčení psa, němý úžas pod nebem plným hvězd, Venuše a Měsíc jako na turecké vlajce.
Raní venčení psa. Poslouchání bzukotu včel pod akátem a pozorování včelek při práci na šípku.
Žádné termíny a semestrálky...to přišlo až ve vlaku do Prahy...

PS. podvodní foťáček už cestuje z Illinois do Dejvic. Snad dorazí v pořádku :)

18.5.07

A otázka na závěr

Co vede člověka, dělat věci, ve kterých díky obrovské konkurenci nemá šanci uspět ?
Snad jen vlastní uspokojení a o to jde :)

10.5.07

Sračky

Dnešní den. Zjištění, že vůbec do školy nestíhám. Co víc, ze vůbec nevím, jak mám dělat dva projekty. Totální ....

Pak památný dialog :
"Venco, vzpomeň si, kolikrát jsi byl ve škole v totálních sračkách, co se nedaly zvládnout."
"Jo mám."
"A jak to dopadlo."
"..."
"No vidíš."

Ale únava bojuje. Podlehnout sladkému nicnedělání ....


7.5.07

... :)

Při hledání spoludobrodruha jsem narazil na články kluků, se kterýma jsem jel vloni z Istanbulu do Prahy a kteří mě nalákali na Irán.
http://kalimera.cz/iranem_na_vlastni_pest_2.html
Hlavně mě dostalo, že celou dobu spali ve veřejných ... nádhera :)

3.5.07

Angelina


Angelina Jolie prijela do Prahy ... a ja mam stale kasel :/

P.S. Za obrazek dekuji papparazimu Reesovi :)

30.4.07

Jednou mozna...

o tricet let pozdeji :
Budova je situovana podliz Prazskeho hradu. Ma 150 pater a na jeji strese je bazen a velky neonovy napis Mellthy Hill, ktery jde videt daleho odtud.
Ve 149. patre je jedna velka mistnost, kde v kresle sedi Architekt, bile oblecen, ustrojen. Okolo sebe ma obrazovky a sleduje sve zamestnance.

Vsimne si, ze zamestnanci prestavaji pracovat. Uz se to stalo zase.....

V temze okamziku o necele tri kilometry dal v jednom zaplivanem skladisti preskladava zarostly clovicek bedny s koblihama na svouji karu (rozumnej slapaci kolo). Vi ze jede pozde. Ale on to jinak neumi. Vyjizdi tedy co nejrychleji k Mellthy Hill.
Silnice jsou prazdne. Vsichni uz maji vznasedla, jen on ma kolo.

Po rozdani koblizku programatorum v Mellthy Hill, mohou vsichni zase spokojene zacit pracovat. A plnit tak plan.

Ale tentokrat si Architekt zavola osobne Mr. Kolacka na koberecek.
"Opet se kvuli tobe povedlo snizit efektivitu prace."
"Ano, mrzi me to"
"Jeste jednou a najdu si nekoho jineho, Vendo"
"Dobre Mellthy"

27.4.07

Klip

I takovy klip od Mustafa Sandala dokaze navodit touhu po cestovani :)
Hlavne ten, ve kterem jsou pouzity mista z Istambulu a v mziku strihu si uvedomim - sakra, tam jsem byl. A chtel bych zas.