7.6.06

S......

Co je to svoboda ?
Beru jakýkoliv názor. Přečetl jsem si názor Coelha popsaný v Záhiru, zajímá mě, co si o svobodě myslí skromné ale za to milé publikum tohoto blogu.
Je svoboda to, že můžu říkat, co se mi líbí ?
Je svoboda to, že můžu dělat, co se mi zachce ?


Btw. funguje mi už česká QWERTY v linuchu. Chyba byla v distribuci-věci nejsou na svém standardním místě.

5.6.06

...

Skvělý víkend, oslava narozenin, noční pohled na její postavu zalitou tmou, nesmělé držení její dlaně.
Volby, darovaná klávesnice, rekonstrukce koupelny. Zdroj manželských svárů a dohadů.
A co státnice ?
Zatím nic.

2.6.06

..................

Pul pate rano.
Svita a nad sidlistem aani nnevim jakeehho jmena zacina fialovet ooblohA.
KEy rum,cola,sandgria a marihuana. Smich, konspiraacni teorie,teorie vazne.

Mam svuj Zahir,miluji chladna rana.

1.6.06

... ... .. ..

Presne v 0:29 jsem pozadal vrchni veleni sitaru na BUKu, aby mi znemoznili pristup na tyto servery
www.fotoaparat.cz
www.photopost.cz
www.fotocommunity.com
www.photo.net
po dobu pristich 20 dnu.

Presne v 2:10 se nemuzu dostat na zadny z nich. vyborne. zacnu se snad ucit.

...:...

Miluji ji a nejspíš nikdy nepřestanu.
Mohl jsem si to napsat černou křídou do komína, nebo do svého deníku, nebo si to nechat pro sebe.
To všechno jsem mohl.
Tak proč to píšu sem a nenechám si to pro sebe a v koutku v tichu nepřemýšlím proč a jak jsem to posral ?
Nevím.
Nečekám nic. Asi nejsem ten správný tvrdý chlap.
Čekám jen na to, až mi řekne, jestli naše cesty budou společné nebo ne.
A je to sakra dlouhé a bolestné čekání.

31.5.06

... ...

Vcera jsem si na to vzpomnel a dnes nevim proc si to porad opakoval. Tu knizku si budu muset precist. A predlohu od Prevosta jakbysmet.

Manon je můj osud, Manon je můj osud,
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže hozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl.
Manon je dítě, Manon je plavovláska.
Manon je první a poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon z Arrasu!
Manon je moje umřít pro krásu.
Vitezslav Nezval-Manon Lescaut

...

O vikendu mi byl bratrem pripomenut song skupiny mych prubojnych pubertackych let. Byla to doba, kdy me prestaly bolet a trapit facky a vycitky rodicu, kdy jsem snesl bez narku biti remenem, kdy jsem se zacal oblikat uplne jinak nez ostatni...puberta. Ale jinak jsem byl klidne dite ;)

I am an antichrist
I am an anarchist
Don't know what I want
But I know how to get it
I wanna destroy the passerby

'Cause I wanna be Anarchy
Now don't worry

Anarchy for the UK
It's coming sometime and maybe
I give a wrong time stop a traffic line
Your future dream is a shopping scheme

'Cause I wanna be Anarchy
In the city

How many ways to get what you want
I use the best
I use the rest
I use the N.M.E
I use Anarchy
...

Sex pistols - Anarchy In The U.K.

30.5.06

...

Bila mura.
Uz druhy den mi tu okolo svetla krouzi bila mura. Obcas si sedne za monitor, jakoby se bala Pejsyho, aby ji nahodou neupalil.
Ohledne znameni jsem o bile mure nic nenasel, vyklad snu s bilou murou rika ale toto:

"bílá můra: poznání podstaty a karmického významu negativního vidění světa"

Tak to jsem zvedavy. Premyslim, jestli ji hodit ven do deste, nebo ji nechat dal nicit si kridla o moji lampicku v nebezpeci Pejsyho sadistickych hratek. Venku prsi, takze je to mozna prast jak uhod....

. . .

1) mathematics is the language of the nature
2) everything around us can be represent and understood through by numbers
3) if you graph this numbers, patterns emerge

so, patterns are are everywhere in nature.

17:55 - personal note : start of learning

29.5.06

...

Večerní posezení nad Kofolou s Vlasťou a Mirou, jedno pivo a Matonka pro Anet. Gábin, od kterého jsem měl poprvé v životě trávu. Mluvil o španělsku...španělsko. Ta zem mě učarovala.
Pak cesta k základní škole, plná vzpomínek. Zvonění na ženáče Tomáše . Jen tma v oknech. Odtrhnutí Vlasti s Mirou. Pak doprovod Anet a cesta okolo nového Lidlu domů. Tichá ulice, jen já a mé kroky

Přicházel jednou z uliček, ve kterých i v největším horku siesty bývá příjemně. Kráčel po schodech až ke dveřím svého bytu. Nikdo doma. Odemknul a vešel. Namíchal si Mojito, aby se zchladil.
Z oken šly slyšet hlasy dětí a pískot vlaštovek. Jemný vánek si hrál se záclonou a pokoj byl tichý. Sednul si a odpočíval.
Po chvíli přišla. Zastavila se u dveří. Vstal a šel za ní. Políbil ji a všimnul si jejích smutných očí. "Dala jsem výpověď. Chci jet domů....potřebuji jet domů."
Zrovna teď-když se mu začalo dařit, začal dělat to, co celou dobu chtěl. Nechápal to. Objal ji a řekl, ať si jdou sednout. Bavili se dlouho. O snech, o cestě.
"Ateliér teď můžu nechat na starosti Manolovi. Stejně mě požádali, abych s nimi letěl do afriky nafotit nějakou reportáž. Takže budu nejspíš tři týdny tam. Zítra by se o tom mělo rozhodnout. Přiletím pak taky domů a můžeme jet společně nazpět.¨
"To je možná ten problém", podívala se na něj svýma nádhernýma zelenýma očima. "Nevím, jestli se chci vrátit." Lehla si a dala mu hlavu do klína. Hladil ji ve vlasech. Nádherně voněla.
Až zašlo slunce, šli se projít na pláž, sednout si do oblíbené kavárny.
Na druhý den se sbalila a odjela na letiště.
Odpoledne našel na posteli lístek.
"Nevím jak dlouho bude trvat, než se vrátím. Dávej na sebe pozor."

28.5.06

...

neni moc co psat. a kdyby bylo, bylo by to porad dokola.
takze jen - fotka, ktera me tento tyden velice oslovila a ktera mi pripomnela me samotneho. tu je.

26.5.06

... ... ...

je škoda, že jsem nezrealizoval, co jsem chtěl...ale přístí týden se do toho dám. stejně teď jen prší ;)

... ...

A večer po dlouhé době v srdci bylo cítit to známé bušení. Semtam zakoktání, Dračí oči, Železná bohyně vylitá na podnos. Bageterie, křidýlka, déšť, zima a pro mě naděje (a nebo si ji jen předstírám...ale i tak tam pro mě je)

...

Zkousky hotove, bakalarka odevzdana, mesic na pripravu na statnice, nefungujici prepinani ceske klavesnice v linuxu, Leos Mares, David Krauz, Control Machete, La vida es un carnival, Love generation.
Pivo na strahovne s lidma ze stredni, absinth misto alpskeho rumu, ktery nenapsali na listek, Librova pizza na kterou cekal tri hodiny a z ktere mi dal pulku...byla moc slana. Dalsi piva, zelena, nocni klaboseni o vsem jen je o tom o cem jsem potreboval. Asi je to tak lepsi. Spani neco pod pet hodin s klipem od Britney a Kapitanem Pejskem na dobrou noc.

25.5.06

...

v pauzách v učení jsem si udělal nějaké testy....nebo spíš v pauzách mezi testy jsem se učil ?

Výsledky

1) Jaká je pro mě nejvhodnější droga. Výsledky více než překvapivé. Tu jsou.
(před kliknutím možný tip na první místo z : houbičky, alkohol, marihuana, kokain, extáze, nic a ředidlo (inhalátory))

2) Jaký jsem :)...to se dalo čekat. Výsledky
(možné výsledky : vzrušující, jemný, násilný, "hot", plachý, sladký, "wet"..možná slizský, mrzutý)

3) Jaký je ke mě ekvivalent mytologické postavy. Taky trošku překvapení. Výsledek
(možné výsledky : vlkodlak, démon, drak, mořská panna, anděl, víla)

4) A nakonec, kdo bych byl, kdybych byl jeden z Přátel...No a tady to bylo jasné :) Výsledek
(kdo by neznal přátele :)

24.5.06

...

Bakalářka se váže do modré kůže se zlatým písmem.
Všechny zápočty vyběhány.
Zítra poslední stupeň. Zkouška ze SAMů-mnou jeden z nejneoblíbenějších předmětů. Abych to okořenil, tak ze semestru si moc bodů nenesu a je to předmět na druhé zapsání.....kořenit se musí.

Z bakalářky
mám smíšené pocity. Jednak jsem rád, že je to za mnou, ale mám pocit, že jsem pro to moc neudělal. Rozsudek nechám na někom jiném.

God save the Queen.

...

Mojito

"To mám vlčí mlhu, nebo je to tak děsně neostré a zelené ? To neumíš fotit normálně ?"

22.5.06

...

"U řeky Piedra jsem usedla a plakala. Podle pověsti se vše, co do řeky spadne - listy, hmyz, ptačí pera -, promění v kameny, které dláždí její koryto. Kéž bych si mohla vyrvat srdce z hrudi, hodit je do proudu a navždy se zbavit bolesti, stesku a vzpomínek.

U řeky Piedra jsem usedla a plakala. V mrazivém chladu mě na tváři studily slzy, jež splývaly s ledovým proudem přede mnou. Někde se tato řeka vlévá do jiné, potom do další, a nakonec - daleko od mých očí a srdce - se všechny tyto vody vlijí do moře.

Ať mé slzy plynou do dálky, aby můj milý nikdy nepoznal, že jsem je kvůli němu prolila. Ať plynou do dálky a s nimi i vzpomínka na řeku, kláštěr, kostel v Pyrenejích, ranní opar, na cestu, kterou jsme urazili společně.

Vzpomínka na cestu, hory a louky mých snů - snů, jež jsem si nechala zdát, aniž jsem o tom věděla."
-Paolo Coelho - U řeky Piedra jsem usedla a plakala


Tato Coelhova knížka byla jediná, která mi nepřirostla k srdci. Četl jsem ji několikrát, ale bylo tam něco, jiného, co jsem nechápal.
Opět jsem se do ní začetl. A je úplně jiná. Jako Malý princ....jako vtip o snu s Mařenkou...jako vše, co je nepředstavitelné a co se jednou stane součástí života.

Potřeboval bych vědět, kde je řeka Piedra.....

...

Ukončete nástup, dveře se zavírají

21.5.06

...

Ano, byl jsem sobecký.
Ano, udělal jsem spoustu chyb.
Ano, ublížil jsem.

A dnes jsem za to zaplatil.

Na blog nebudu mít teď náladu a chuť.

A doufám, že jednou budu moci zůstat u toho, že jsem takový byl. Ne, že jsem, či dokonce budu.

život je někdy skutečně děsně posraný. ovšem čí vinou. Těžko plakat nad rozlitým mlíkem, když jsem ucho nalomil sám.