Noc jsem prosedel a prospal na busovem nadrazi. Dokonce jsem nasel tu drzost a odvahu pozadat spolusedici Marocany o pohlidani veci, kdyz jsem potreboval.
Ve tri rano snidane v kiosku jako s Muhamadem, pak zjisteni, ze bus do Er-Rachidia je plny a pojedu jen do Quarzazatu.
Cesta byla dobra. Sedl jsem si k chlapikovi, ktery si odsedl. Tyto skatule hejbejte se nabudou na vyznamu o par radku nize.
Pristlo stoupani pres Atlas a chlapik si bezel pro igelitove sacky k ridici. To se tu davaji svacinky ? Ne, to prichazeji serpentiny.
Mel jsem jedine skromne a sobecke prani - jen at nezacne zvracet.
Bohuzel.
Chlapik se nadavoval a mne pri pohledu na ten sraz pode mnou taky nebylo dvakrat nejlip. Zacal omdlevat a maval pytlikem sem a tam. Ridic pustil klimatizaci. Dalsi lidi si utikaji pro pytliky. To je tu takova sranda kazdou jizdu ? :)
Mam jedine prani. Aby si kazdy drzel poradne svuj pytlik. Jinak to bude v pytli.
Po preklenuti Atlasu prichazi kamenita poust. Jen nic. Na obzoru za nama se tyci zasnezene vrcholky a pred nami jen plan, kameny a pisek.
Chlapik se davi az do Quarzazatu. Tam zjistuju, ze bus do Er-Rachidia mi ujel, ze bus do Tangeru stoji 270 dirhamu a ze ja mam uz jen 290.
Cili klasika dilema. Smenit a jet do pouste a nebo se spokojit s tim, co bylo.....a ze toho bylo :)
Uvidim....kazdopadne do nedele jsem v Huelve....snad.
Dnes tedy spani bud v Zagore, ale spis nekde za mestem u reky. Zitra prochazka pousti okolo a vecerni nasednuti na bus na sever.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Kdyz jdes pres poust, nehadej se se svym velbloudem :). Snad se Te v poradku dockame...
Okomentovat