Zapomnel jsem popsat, jak jsme byli pozvani na kurdskou svatbu. Ono neni ani nic moc co psat. Jen ze dva zapoceni turisti byli mezi asi 150 svatebcanama prijati, jako by to byli ztraceni synove.
Jedlo se, tancilo se ve zbesilem tempu kurdske hudby. Az do pulnoci.
Pak, zpoceni, unaveni jsme spali v hotelove jidelne....
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat