Stop rychly jako prujem

No, jak zacit, asi tak, ze dochazeji penize (na reesovu lednıcku ası nezbyde, bude ji muset zacvaknout mellthy)

V Karsu, kde jsme byli za poznanim Ani a potkali jsme Benoita, ktery za nas cvaknul dolmuş do Ani a kde nam vedouci hotelu rikal, ze vypadovka je daleko a stop nejde, ze je to nemozne, tak tam jsme na vypadovce byli za 15 minut a asi za 5 sekund stopli nakladak, co nas vzal tryskem k jezeru Van (asi 300 km).

Mezi mraky se objevil vrcholek Araratu a ja mel husi kuzi po celem tele a snad jen osazenstvo pokoje 423 by se shodlo na tom, ze jsem mel i tvrde bradavky. To vse vzrusenim, jak je ta hora nadherana, obrovska, super. Po ocku jsem mrknul na Janinku a rekl jsem "Jdeme?" a ona na to "Tak na to zapomen" a tak jsem uz mlcel :)

Blizko Armenskych (nebo Iranskych hranic) nas stavi Jandarma (vojenska policie). Chteji prohledat prepravni prostor kamionu. Sviti na nas reflektory a dva tezke kulomety z obrannych vezi miri na kabinu.

Nastesti je vse v poradku, svetla zhasinaji, vojaci odchazeji od kulometu a my odjizdime dal.

Kazdopadne ve Vanu jsme se okoupali (jako v mydlove vode) a v çok güzel (prekl. moc krasnem) parku jsme prespali. Ovsem Turci jsou prasata, takze v krasnem parku jsme meli co delat, abysme nasli neposrane misto bez skla a na rovne plose. Ale na konec i to malo se povedlo.

Pak tedy stop az do centra Vanu, tedy na mistni pristaviste, kde jsme zaplatili 5 tur. lir za prevoz do Tatvanu (5 hodin plavby). Nevideli jsme blizkou pribuznou Nessi z Loch Ness, ale zato jsme se spratelili (pokoj 423 se blbe nesmeje, slo jen o spolecenskou konverzaci) s namorniky, kteri nas pak hostili cajem a veceri. Takze slovy cecha: tahle cesta se vyplatila. Pak jsme prespali v pristavisti Tatvanu a ted jsme tu v jeho centru.

Pro Mellthyho : ted jedeme do mesta Dyiarbakhır a potom na horu Nemrut, kde jsou v kameni zapichane hlavy jako na Rapa Nui.

A protoze nemame digitalek, tak jsme se vyfotili internetovou kamerkou, jak pijeme çaj (nejsme umyti a najezeni, tak berte ohled ;)

Tak zatim :)

P.S. Od zvlastniho zpravodaje : V Turecku blizko Armenskych hranic byly povodne. Par hlinenych vesnic jiz neni a vsude jsou nanosy blata. Pomahaji dobrovolnici, armada ma jine starosti. Situace je stabilizovana.