V kanceláři je tepleji než venku ve stínu.
Školím člověka, který mě bude v testování projektu zastupovat, pokud tu nebudu (a nebo se chystá můj odchod ? ;)
Klasika testování. Abych to zjednodušil : program má zjitit, kolik jablek je na stole. Na stole jsou tři jablka. Po prvním spuštění program hlásí 2 jablka. Po restartu 1 jablko. Po znovuspuštění program spadne. Hodinu se drbeme s konfiguračními soubory, na nic nepřicházíme.
Přichází mail, že mám udělat nějaké Euro CV... Otevřu world a píšu...o polední pauze.
Word zmizí. Otevřu jej po druhé. Zmizí po napsání první věty. WTF. Zabalil jsem to po šestém spadnutí Wordu.
Za chvíli začnu zase školit. Další drbačka s něčím, co si dělá, co chce.
Za poslední dva dny 9,5 hodin spánku, posraný Linux a to tak, že totálně. Objednaný objektiv, na který se moc těším, ikdyž stojí víc než tělo. Vyvolané fotky na ISIC, abych měl jízdenku levnější. Citově vydírající mamka v telefonu se slovy, že přišla o syna. Nakonec kapitulující mamka, která mi zařídila antibiotika na cestu pro případ nouze a doveze mi zapomenutou čelovku. Janča po dlouhé době ráno se vedle mě probouzející, health pack mi na cestu chystající, vyhrožující, že mi něco udělá, jestli si něco udělám. Já nestíhám, fotit jsem měl, koupat bych se mohl, batoh malý zařídit a ne se tu sakrovat s Wordem a projektem.....
Ale co. Bude na vývojku ;)
11.7.06
9.7.06
Změna
Po probuzení jsem zjitil, že jsem se přestal bát a začal se těšit. Ovšem malá nedůvěra či obavy z neznámého trvají. A to je dobře.
"Když cestuješ, prožíváš velice prakticky akt znovuzrození. Ocitáš se v úplně nových situacích, den plyne pomaleji a většinou nerozumíš jazyku, jímž se kolem tebe mluví. Přesně jako dítě, které opustilo mateřské lůno. Začínáš tedy přikládat mnohem větší význam věcem, které tě obklopují, protože na nich závisí tvoje přežití. Začínáš se chovat k lidem vstřícněji, neboť právě oni ti mohou pomoci v obtížných situacích. A sebemenší přízeň bohů přijímáš s nesmírnou radostí, jako by to bylo něco, nač budeš vzpomínat až do konce života."
"Když cestuješ, prožíváš velice prakticky akt znovuzrození. Ocitáš se v úplně nových situacích, den plyne pomaleji a většinou nerozumíš jazyku, jímž se kolem tebe mluví. Přesně jako dítě, které opustilo mateřské lůno. Začínáš tedy přikládat mnohem větší význam věcem, které tě obklopují, protože na nich závisí tvoje přežití. Začínáš se chovat k lidem vstřícněji, neboť právě oni ti mohou pomoci v obtížných situacích. A sebemenší přízeň bohů přijímáš s nesmírnou radostí, jako by to bylo něco, nač budeš vzpomínat až do konce života."
Paolo Coelho - Mágův deník
8.7.06
Opět sny a skutečnost
Člověk sní. Žije pro sny, které si chce splnit.
Příležitost přijde, člověk se bojí. Jsem už připraven ? Opravdu jsem to chtěl ? Co když to nebude takové, jaké jsem si představoval ?
Co může člověk při příležitosti splnit si sen ztratit ? Pokud bude dávat pozor, tak vlastně nic.
Dva z mých snů si řekli, že příští týden je ten pravý. Buď řeknu ano, nebo stáhnu ocas mezi nohy a zalezu do díry.
Je lehké vzdát boj bez námahy.
Zmocnil se mě strach. Jsem už připraven ? Opravdu jsem to chtěl ? Co když to nebude takové, jaké jsem si to představoval ?
Bojovník světla ví, že nelze žít ve stavu naprostého uvolnění.
Od lučištníka se naučil, že musí držet luk pořádně napnutý, chce-li vystřelit šíp hodně daleko. Od hvězd se naučil, že jen vnitřní výbuch umožňuje jejich zář. Bojovník si všímá, že jakmile kůň překonává překážku, stáhne všehny svaly.
Nikdy si však neplete napětí s nervozitou.
Příležitost přijde, člověk se bojí. Jsem už připraven ? Opravdu jsem to chtěl ? Co když to nebude takové, jaké jsem si představoval ?
Co může člověk při příležitosti splnit si sen ztratit ? Pokud bude dávat pozor, tak vlastně nic.
Dva z mých snů si řekli, že příští týden je ten pravý. Buď řeknu ano, nebo stáhnu ocas mezi nohy a zalezu do díry.
Je lehké vzdát boj bez námahy.
Zmocnil se mě strach. Jsem už připraven ? Opravdu jsem to chtěl ? Co když to nebude takové, jaké jsem si to představoval ?
Bojovník světla ví, že nelze žít ve stavu naprostého uvolnění.
Od lučištníka se naučil, že musí držet luk pořádně napnutý, chce-li vystřelit šíp hodně daleko. Od hvězd se naučil, že jen vnitřní výbuch umožňuje jejich zář. Bojovník si všímá, že jakmile kůň překonává překážku, stáhne všehny svaly.
Nikdy si však neplete napětí s nervozitou.
Paolo Coelho - Rukověť bojovníka světla
29.6.06
Sen
Probudil jsem se a zjistil, že to byl jen sen. Hnusný, bolestivý. Znovu jsem usnul a probraly mě až slova lásky šeptaná do ucha.
To už ale bylo sluníčko vysoko a ohlašovalo další den.
Snad radostnější, než sen.
To už ale bylo sluníčko vysoko a ohlašovalo další den.
Snad radostnější, než sen.
27.6.06
Znamení
Sedím ve Františkánské zahradě a přemýšlím.
Fakta:
-potřebuji objektiv
-mám omezené finanční prostředky (17tis), za které se musím dostat to Turecka, být tam, nakoupit si tam věci, filmy atd.
Možnosti:
-levnější, méně kvalitní, nový : 50/1,8 a 28/2,8
-dražší, kvalitní, použitý : 50/1,4 USM a 20/2,8 USM
nebo kvalitní a dražší 50/1,4 USM a 20-35/3,5-4,6 USM
(vše Canon EF)
A teď úvahy:
-pokud si koupím drahé objektivy, nebudu mít na Turecko. Sice ještě nějaké peníze dostanu, ale pozdě. Nebudu mít na to, koupit si batoh a další vybavení, které si chci vzít. Nebude ani na jízdenku. Budu mít ale kvalitní skla. Sice staré a použité, ale kvalitní jak víno.Další věc je filtr. Velké filtry stojí víc.
-pokud si koupím levnější skla, vše je v pohodě a na Turecko budou peníze...ovšem pocit plastového hnusu, který se nevyrovná s protisvětlem mě odrazuje. Kresba prý není nejhorší. Rozhodně lepší, než má ten plasťák seťák, co mám. Ovšem co když se mi povede udělat fotka, ze které bude super zvětšenina ? S takovým šumítkem nic neudělám. Výhoda jsou menší filtry....
-kombinace se zoomem. Zoom má malou světelnost...a kreslí dobře od clony 5,6 a výš. Prý. To je naprd. Při takovém ohnisku bude vše ostré a slité do jedné roviny. Ale všichni jsou s ním spokojeni. Ovšem to jsou odchovaní digitálci, co znají jen japonské plastové hračky.
Co s tím ? ty jo, co s tím ?
Včera jsem si zarezervoval 50/1,4 s tím, že tam dnes zajdu. Neěla pokladna, tak pán řekl, že to napíše pak, že nemusím čekat.
Po dvou hodinách v parku jsem šel do Fotoškoda už po několikáté říct, že si objektiv nevezmu, protože si to ještě musím rozmyslet.
A přišlo znamení.
"A, to jste vy ! Já se Vám hrozně moc omlouvám, ale stala se taková nepříjemnost. Včera jsem zjistil, že ten objektiv je už zamluvený. Běžel jsem za Vámi, ale už jsem Vás nenašel, omlouvám se."
Říkám, že je to v pohodě, ať mi ukáže ještě tu 20/2,8. Má filtr úplně jiný než 50/1,4. Z toho plyne, že bych musel mít vždy dva filtry jiné velikosti, z toho každý velký, tudíž drahý...a je to jasné.
Tyto dva objektivy nejsou pro mě a dokud si foťák na to nevydělá :) tak ani nebudou.
A bylo to. Zažil jsem znamení, že si mám koupit levnější variantu, nebo ještě počkat.
A nebo prodat tyto japonské věcičky a koupit si starý kvalitní stroj. Nebo digi kompakt. A nebo mobil s foťákem.....
Fakta:
-potřebuji objektiv
-mám omezené finanční prostředky (17tis), za které se musím dostat to Turecka, být tam, nakoupit si tam věci, filmy atd.
Možnosti:
-levnější, méně kvalitní, nový : 50/1,8 a 28/2,8
-dražší, kvalitní, použitý : 50/1,4 USM a 20/2,8 USM
nebo kvalitní a dražší 50/1,4 USM a 20-35/3,5-4,6 USM
(vše Canon EF)
A teď úvahy:
-pokud si koupím drahé objektivy, nebudu mít na Turecko. Sice ještě nějaké peníze dostanu, ale pozdě. Nebudu mít na to, koupit si batoh a další vybavení, které si chci vzít. Nebude ani na jízdenku. Budu mít ale kvalitní skla. Sice staré a použité, ale kvalitní jak víno.Další věc je filtr. Velké filtry stojí víc.
-pokud si koupím levnější skla, vše je v pohodě a na Turecko budou peníze...ovšem pocit plastového hnusu, který se nevyrovná s protisvětlem mě odrazuje. Kresba prý není nejhorší. Rozhodně lepší, než má ten plasťák seťák, co mám. Ovšem co když se mi povede udělat fotka, ze které bude super zvětšenina ? S takovým šumítkem nic neudělám. Výhoda jsou menší filtry....
-kombinace se zoomem. Zoom má malou světelnost...a kreslí dobře od clony 5,6 a výš. Prý. To je naprd. Při takovém ohnisku bude vše ostré a slité do jedné roviny. Ale všichni jsou s ním spokojeni. Ovšem to jsou odchovaní digitálci, co znají jen japonské plastové hračky.
Co s tím ? ty jo, co s tím ?
Včera jsem si zarezervoval 50/1,4 s tím, že tam dnes zajdu. Neěla pokladna, tak pán řekl, že to napíše pak, že nemusím čekat.
Po dvou hodinách v parku jsem šel do Fotoškoda už po několikáté říct, že si objektiv nevezmu, protože si to ještě musím rozmyslet.
A přišlo znamení.
"A, to jste vy ! Já se Vám hrozně moc omlouvám, ale stala se taková nepříjemnost. Včera jsem zjistil, že ten objektiv je už zamluvený. Běžel jsem za Vámi, ale už jsem Vás nenašel, omlouvám se."
Říkám, že je to v pohodě, ať mi ukáže ještě tu 20/2,8. Má filtr úplně jiný než 50/1,4. Z toho plyne, že bych musel mít vždy dva filtry jiné velikosti, z toho každý velký, tudíž drahý...a je to jasné.
Tyto dva objektivy nejsou pro mě a dokud si foťák na to nevydělá :) tak ani nebudou.
A bylo to. Zažil jsem znamení, že si mám koupit levnější variantu, nebo ještě počkat.
A nebo prodat tyto japonské věcičky a koupit si starý kvalitní stroj. Nebo digi kompakt. A nebo mobil s foťákem.....
Úterý
Ráno brzo do práce. Ještě že jsem se probudil vedle nádherných očí, které se na mě dívaly.
Po cestě na Václaváku jsem prozradil Janči, že jsme fotili modelku, která nakonec skončila nahá na kulečníkovém stole. Dvakrát nadšená z toho nebyla.
Pepa se při ranní kávě prokecl, že dočetl Alchymistu, čímž mě opravdu potěšil. Teším se, až úryvky z knihy bude používat v blogu. (že ano, Bobe).
Jinak den začíná. Prázdniny taky. Musím si vyřídit pojištění a jízdenku do Turecka, koupit batoh, objektiv (objektivy), láhev Sigg ;) a plno dalších věcí, které mě dostanou opět pod hranici 0 na mém kontě.
Ještě že je práce :) Tak rád jsem za ni.
Bez duše
Po cestě na Václaváku jsem prozradil Janči, že jsme fotili modelku, která nakonec skončila nahá na kulečníkovém stole. Dvakrát nadšená z toho nebyla.
Pepa se při ranní kávě prokecl, že dočetl Alchymistu, čímž mě opravdu potěšil. Teším se, až úryvky z knihy bude používat v blogu. (že ano, Bobe).
Jinak den začíná. Prázdniny taky. Musím si vyřídit pojištění a jízdenku do Turecka, koupit batoh, objektiv (objektivy), láhev Sigg ;) a plno dalších věcí, které mě dostanou opět pod hranici 0 na mém kontě.
Ještě že je práce :) Tak rád jsem za ni.
Bez duše25.6.06
24.6.06
TK...
Po dlouhé době v komoře. Barytové provedení "Ráno" 26x20 a radost z povedeného. Pro další print budu muset přidat víc černé. Ještě to není pořád ono.
Svítání, Bob Marley, půjčený digiťáček. Ubalil jsem si jointa, sednul na parapet balkónu komory a poslouchal probouzející se město....to už jsem chtěl udělat dávno...
Svítání, Bob Marley, půjčený digiťáček. Ubalil jsem si jointa, sednul na parapet balkónu komory a poslouchal probouzející se město....to už jsem chtěl udělat dávno...
23.6.06
H...
Večerní petangue se díky Marry proměnil ve veselé pohazování koulema a přemlouvání ježka, aby spal s někým v posteli. Před půlnocí jsme se dostali na kolej. Ale prozíravě jsme kuličku házeli vždy na světlo.
Hlášky, které si začínám zaznamenávat.
"Hele, jak jsem tam přidal to ISO, jak je to krášně zašumněné. Ten digitální šum fotce dodává to pravé."
Hlášky, které si začínám zaznamenávat.
"Hele, jak jsem tam přidal to ISO, jak je to krášně zašumněné. Ten digitální šum fotce dodává to pravé."
22.6.06
Oslava slunovratu
Oslava slunovratu se docela vydařila. Až na to, že jsem za celý den nic moc nejedl a pak jsem tento nedostatek kompenzoval alkoholem. Stalo se, co jsem nechtěl, a nevím kdy jsem odpadl...
Špatenka.
Špatenka.
21.6.06
B..c
"Štěpánku, pravou !"
Kamikadzee na snídani, dělání dírky do pásku. Málo. Druhá dírka. Málo. Jsem tolik shodil ? Třetí dírka sedí.
Pravou ze dveří, levou zamknout. Zamknul jsem ?
O hodinu dřív na místě. Mattonka. Pomerančová.
"Pojďte další". "Tak nám řekněte, jak jste to dělal." Nemysli pořád na sex.
"Nějaké dotazy ?"
"Já bych měl." Tak..hlavně přemýšlet.
.
"Tak přistupme k otázkám. Jak byste měřil frekvenci ? Co je to fázová smyčka ? Co si představíte pod pojmem rozpoznávání ? Jaké znáte zapojení s operačními zesilovači ?"
Mysli, vole, mysli. Tam ten proud jde naopak. Překresli ho. Usmívej se.
"Na chvíli nás prosím opusťte."
.
"Oznamujeme Vám, že jste prošel bakalářskou zkouškou.Přesné výsledky se dozvíte odpoledne."
.
"Tak co?"
"Dobré a ty ?"
"Taky dobré, kam půjdeme?"
"Na pivo :)"
"Máš moravský přízvuk, zkama jsi?"
"Ty jsi taky moravák :), jsem z Kroměříže a ty ?"
"Já taky :D "
"Zkama ?"
"Ze Zacharu, chodil jsem na COPT. Ty ?"
"Z Havlíčkové. Z jsem z prumky ve Zlíně."
"Tak na to pivo musíme"
Kamikadzee na snídani, dělání dírky do pásku. Málo. Druhá dírka. Málo. Jsem tolik shodil ? Třetí dírka sedí.
Pravou ze dveří, levou zamknout. Zamknul jsem ?
O hodinu dřív na místě. Mattonka. Pomerančová.
"Pojďte další". "Tak nám řekněte, jak jste to dělal." Nemysli pořád na sex.
"Nějaké dotazy ?"
"Já bych měl." Tak..hlavně přemýšlet.
.
"Tak přistupme k otázkám. Jak byste měřil frekvenci ? Co je to fázová smyčka ? Co si představíte pod pojmem rozpoznávání ? Jaké znáte zapojení s operačními zesilovači ?"
Mysli, vole, mysli. Tam ten proud jde naopak. Překresli ho. Usmívej se.
"Na chvíli nás prosím opusťte."
.
"Oznamujeme Vám, že jste prošel bakalářskou zkouškou.Přesné výsledky se dozvíte odpoledne."
.
"Tak co?"
"Dobré a ty ?"
"Taky dobré, kam půjdeme?"
"Na pivo :)"
"Máš moravský přízvuk, zkama jsi?"
"Ty jsi taky moravák :), jsem z Kroměříže a ty ?"
"Já taky :D "
"Zkama ?"
"Ze Zacharu, chodil jsem na COPT. Ty ?"
"Z Havlíčkové. Z jsem z prumky ve Zlíně."
"Tak na to pivo musíme"
D..
Den D, minuta M, hodina H, posluchárna P, student S.
Nedramatizovat, o moc nejde.... :)
Uuu, to bude noc. Jako před maturitou.
:D
Nedramatizovat, o moc nejde.... :)
Uuu, to bude noc. Jako před maturitou.
:D
20.6.06
Bojovník světla
Myslel jsem, že jsem si ji odvezl domů. Neodvezl. Udělal jsem obvyklou věc. Zavřel oči, otevřel náhodnou stranu a přečetl.
Každý bojovník světla ví, co stojí za to.
O svých akcích rozhoduje s pomocí inspirace a víry.
Setkává se však s lidmi, kteří ho povolávají do bojů, jež nejsou jeho, na bitevní pole, která nezná - nebo ho nezajímají. Chtějí ho zaplést do střetů, jež jsou důležité pro ně - nikoliv pro něho.
Často jsou to lidé jemu blízcí, kteří ho mají rádi, důvěřují jeho síle a - protože jsou v úzkých - chtějí si jeho pomoc vynutit.
V tom případě se bojovník usměje a nešetří projevy lásky - ale výzvu nepřijme.
Opravdový bojovník si své bitevní pole volí vždy sám.
Bojovník světla umí prohrávat.
Nebere porážku lhostejně a neříká fráze jako "na tom přece tolik nezáleželo" nebo "tohle jsem vlastně vůbec nechtěl". Přijímá porážku jako porážku a nepokouší se ji vydávat za vítězství.
Trpce pociťuje bolavé rány, lhostejnost přátel, samotu prohry. Tehdy si říká: "Za něco jsem bojoval, ale neuspěl jsem. Prohrál jsem svou první bitvu."
Tahle věta mu znovu dodá sil. Bojovník ví, že nikdo nevyhraje pokaždé - a umí odlišit své úspěchy od svých chyb.
Každý bojovník světla ví, co stojí za to.
O svých akcích rozhoduje s pomocí inspirace a víry.
Setkává se však s lidmi, kteří ho povolávají do bojů, jež nejsou jeho, na bitevní pole, která nezná - nebo ho nezajímají. Chtějí ho zaplést do střetů, jež jsou důležité pro ně - nikoliv pro něho.
Často jsou to lidé jemu blízcí, kteří ho mají rádi, důvěřují jeho síle a - protože jsou v úzkých - chtějí si jeho pomoc vynutit.
V tom případě se bojovník usměje a nešetří projevy lásky - ale výzvu nepřijme.
Opravdový bojovník si své bitevní pole volí vždy sám.
Bojovník světla umí prohrávat.
Nebere porážku lhostejně a neříká fráze jako "na tom přece tolik nezáleželo" nebo "tohle jsem vlastně vůbec nechtěl". Přijímá porážku jako porážku a nepokouší se ji vydávat za vítězství.
Trpce pociťuje bolavé rány, lhostejnost přátel, samotu prohry. Tehdy si říká: "Za něco jsem bojoval, ale neuspěl jsem. Prohrál jsem svou první bitvu."
Tahle věta mu znovu dodá sil. Bojovník ví, že nikdo nevyhraje pokaždé - a umí odlišit své úspěchy od svých chyb.
Paolo Coelho - Rukověť bojovníka světla
C...
Město andělů. Surový, pravdivý film se skvělou kamerou a celkovým zabarvením snímku. Film pro mě. A to ne kvůli hlavnímu hrdinovy, ze kterého se stane, co se stalo.
Víc mrtvých bylo snad jen v Kill Bill.
Jsem rád, že když se ráno probudím, nevstávám s tím, kdo mě okrade, nebo zabije. Pro hrst drobných, nebo jen z prdele.
Natahovat kohoutek neumím. Možná jsem si ale zapamatoval konečně Taylorův polynom.
Svět je plný zloby a nenávisti. A ikdyž bydlím v Praze, cítím se bezpečně. Možná je to díky iptables a protože skoro nikam nechodím. A nebo že jsem nikdy nezažil situaci, ve které bych se musel bát. Kdo ví.
A i přesto mě láká jet pryč a poznávat cizí krajiny ne z hotelového apartmá, ale z pocitu, z lidí, z prožitků všedního dne. Cítit pot s prachem, spát kdoví kde, jíst, když bude co jíst, spát tam, kde se bude dát spát. Fotit.
A je to jako i s ostatními sny. Žiji, abych si je splnil a jakmile stačí jen málo k jejich dosažení, začnu mít strach, hledám výmluvy proč splnění snu nechat na jindy.
"Rozhodnutí je jen začátek něčeho. Jakmile se člověk rozhodne, pohrouží se ve skutečnosti do mocného proudu a ten ho unáší na místo, na které v okamžiku rozhodování vůbec nepřemýšlel."
Víc mrtvých bylo snad jen v Kill Bill.
Jsem rád, že když se ráno probudím, nevstávám s tím, kdo mě okrade, nebo zabije. Pro hrst drobných, nebo jen z prdele.
Natahovat kohoutek neumím. Možná jsem si ale zapamatoval konečně Taylorův polynom.
Svět je plný zloby a nenávisti. A ikdyž bydlím v Praze, cítím se bezpečně. Možná je to díky iptables a protože skoro nikam nechodím. A nebo že jsem nikdy nezažil situaci, ve které bych se musel bát. Kdo ví.
A i přesto mě láká jet pryč a poznávat cizí krajiny ne z hotelového apartmá, ale z pocitu, z lidí, z prožitků všedního dne. Cítit pot s prachem, spát kdoví kde, jíst, když bude co jíst, spát tam, kde se bude dát spát. Fotit.
A je to jako i s ostatními sny. Žiji, abych si je splnil a jakmile stačí jen málo k jejich dosažení, začnu mít strach, hledám výmluvy proč splnění snu nechat na jindy.
"Rozhodnutí je jen začátek něčeho. Jakmile se člověk rozhodne, pohrouží se ve skutečnosti do mocného proudu a ten ho unáší na místo, na které v okamžiku rozhodování vůbec nepřemýšlel."
Paolo Coelho - Alchymista
19.6.06
N...
- bude to v pohodě
- to zvládneš
- vše bude jak dřív
- čas to spraví
- drž se
A začínají mě srát. Ikdyž je to asi jediný způsob, jak mě "utěšit" a tím vlastně uklidnit.
Nikomu nemůžu nic říct, protože místo rady, nebo rozebrání problému slyším jen podobné zmaty. Ostatně, kdo by se divil. Nejtežším darem je rada. S radou přichází spojení. Radou lze tvořit i ničit.
Snad jediná věc, kterou zkouším je :"uč se"
Kdybych tu mohl (jasně že můžu, ale něco je opravdu dobré vědět sám) napsat, co všechno se mi honí hlavou...
18.6.06
M...
Vše vypadalo tak, že nakonec půjdu na Pražskou muzejní noc sám. Tedy..měl jsem zamířeno jen do Langhans galerie na výstavu Stopy a znamení.Na poslední chvíli se ale na chodbě objevuje Reese a Mellthy a jdeme ve třech.
Fotky pojaté jako subjektivní dokument jsou působivé, ovšem co mě dostalo, byl film poskládaný ze snímků, které byly foceny denně po dobu jednoho roku kamerou, posunutou denně vždy o 1,3 (nebo 1,5 už přesně nevím) metru. Vznikl tak pohyb po ulici, na které se měnilo roční období, stromy opadaly, napadl sníh, stromy se začaly zelenat.... bylo to super.
A pak...se kamera začala vracet :) Šlo o další sérii focenou další rok. Nádhera.
Pak jsme na přání Melltyho zašli do Národního Muzea, kde bylo tolik lidí, až to zdravé nebylo..
17.6.06
L...
Zase jedna probdělá noc. Nemusí být ani protkaná alkoholem. Stačí jen, když je o čem povídat a je dobře.
I přes déšť do okna zní ranní zpěv kosů :)
I přes déšť do okna zní ranní zpěv kosů :)
16.6.06
S...
První zásah z vnějšku do narušení skvělé konstalace pro státnice.
Člověk , který měl jít ráno, nemá všechny zkoušky. Proto jdu místo něj. Takže nenastoupím přesně v dobu slunovratu.
Asi se mám víc učit a nenechávat nic na znameních.
Člověk , který měl jít ráno, nemá všechny zkoušky. Proto jdu místo něj. Takže nenastoupím přesně v dobu slunovratu.
Asi se mám víc učit a nenechávat nic na znameních.
13.6.06
J...
Bylo mi taktně naznačeno, že se poslední dobou chovám jako jouda. Asi.
A navíc mě štve, jak mi teorie elektromagnetického pole neleze do hlavy. Asi protože jsem jouda.
A navíc mě štve, jak mi teorie elektromagnetického pole neleze do hlavy. Asi protože jsem jouda.
12.6.06
21..
Datum malé zkoušky životem, bylo stanoveno na 21.6.2006.
Možná jsem to už psal.
Ale 21 patří k mým šťastným číslům, ikdyž jsem nikdy nic díky dvacetjedničce nezískal nebo nevyhrál (a nebo si na to nepamatuju).
Další věcí je, že na 21. června připadá letní slunovrat. Slunce bude v ten den nejblíž k naší planetě Zemi.
Slunovrat tohoto roku nastane přesně v 12:26. Což bude půl hodina před mým nástupem před komisi. Takže to může být právě okamžik, kdy budu sedat na potítko.
Dalším faktem je, že letní slunovrat byl v pohanských (i nepohanských - např kult Wicca) náboženstvích považován za svátek (Sabat). Právě 21.června se v kultu Wicca slavil sabat Litha. Pro některé je asi známější svatojánská noc.
Proč to tedy píšu...
Den 21.6. má v sobě od nepaměti magickou moc. Mám pocit, že osud byl velmi příznivý a vše je nakloněno na mou stranu. :) Teď to jen totálně neposrat.
Doufám, že v noci 21.budu přeskakovat oheň a jíst čerstvé ovoce :)
BTW: pokud si bude tento článek číst nějaký mág, či čarodějka, určitě objeví plno nesrovnalostí...za ně se omlouvám. Přeci jen chodím na FEL v Praze a ne do školy v Bradavicích ;)
Možná jsem to už psal.
Ale 21 patří k mým šťastným číslům, ikdyž jsem nikdy nic díky dvacetjedničce nezískal nebo nevyhrál (a nebo si na to nepamatuju).
Další věcí je, že na 21. června připadá letní slunovrat. Slunce bude v ten den nejblíž k naší planetě Zemi.
Slunovrat tohoto roku nastane přesně v 12:26. Což bude půl hodina před mým nástupem před komisi. Takže to může být právě okamžik, kdy budu sedat na potítko.
Dalším faktem je, že letní slunovrat byl v pohanských (i nepohanských - např kult Wicca) náboženstvích považován za svátek (Sabat). Právě 21.června se v kultu Wicca slavil sabat Litha. Pro některé je asi známější svatojánská noc.
Proč to tedy píšu...
Den 21.6. má v sobě od nepaměti magickou moc. Mám pocit, že osud byl velmi příznivý a vše je nakloněno na mou stranu. :) Teď to jen totálně neposrat.
Doufám, že v noci 21.budu přeskakovat oheň a jíst čerstvé ovoce :)
BTW: pokud si bude tento článek číst nějaký mág, či čarodějka, určitě objeví plno nesrovnalostí...za ně se omlouvám. Přeci jen chodím na FEL v Praze a ne do školy v Bradavicích ;)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
