Davej pozor na...

Tak zase nejaky ten zazitek.
Vylest na sopku Erciyes se nepovedlo. Jak naschval jinak bezoblacne Turecko bylo po muj vylet k hore pod mrakem. Sel jsem spat ve vyhrabane dire asi v 2000 mnm s nadeji, ze rano bude vse ok.
Bylo. Sopka se ukazala. Bohuzel jen na jednu hodinu, pak ji zahalily nepruhledne mraky. Vysplhal jsem do vysky zhruba 3500 metru. A pak, v tom mliku, kdy nebylo videt na krok, stal jsem na jednom z vedlejsich vrcholu, nevedel jak dal. Vzpomnel jsem si na slova meho brata:"Copak jsem nejaky kamzik?" A nez jit po hrbetu pokrytym ledem a snehem v botaskach, bez macek a cepinu, z obou stran srazy do nikam, sestoupil jsem dolu.
Dvakrat jsem mel namale. A jednou to bylo opravdu krute. Inu sestupy. Podrobneji o tom az v deniku.
Na druhy den, az jsem byl v bezpecne vzdalenosti od sopky, mraky ustoupily. Vyprava co sla po me, musela mit krasny vyhled na cele sire okoli. Trosku jim zavidim. Ale vrchol asi nebyl pro me.
Pak jsem jel do mesta Incesu, kde jsem se setkal s kamaradem Musou, ktereho jsem poznal pri ceste na Erciyes. Pozval me na caj, byl rad, ze me vidi a domluvil mi odvoz na misto, odkud se da dobre stopovat.
A bylo to tu. Prvni turecky stop. Treti auto me vzalo do mesta Nevşehir, kde jsem zacinal svou pout po Kappadokii. Mam odtud namireno k jezeru, kde maji byt zbytky opevneni pro karavany. No a v jezere se chci vykoupat...protoze...no :) netreba vysvetlovat.
Ridic, co me vzal do Nevşehiru, rikal, abych si daval pri stopovani pozor. Pred nejakym casem tu nasli mrtveho japonce, ktery taky jezdil stopem. Kdyz jsem mu rekl, ze jedu k jezeru Mamasın, rekl, at davam pozor, ze je to nebezpecne jezero se spoustou viru a proudu. Ze muzu pouzit turecke lazne, pokud se chci umyt. Ale tam si mam davat pozor na homosexualy, protoze ti se tam sdruzuji....tak mu povidam zazitek z autobusu a jen se smeje...ze si pry mam davat na vsechno pozor :)

Tak jo. Prichazi nejvetsi vedro dne. Jdu se nekam schovat do stinu. Pokud se mi dnes podari dorazit k jezeru, chci jez zitra zmer Konya a pak na jih do Analye. Tam se par dnu cvachtat, pak Pamukkale, nakoupit dary a caj, Istambul a domu :) Takze minimalne tyden me tu jeste budou trpet.

Güle Güle.

btw. vcera to zacalo. Prvni nenapadne. Zacal jsem si povidat sam se sebou. Pak se to stupnovalo.
"Dal bych si puding. Hmm, puding. S piskotama a jahodama...."
"A krokety. Jezis, jak ja bych si dal krokety...s kecupem. Jo... hhmhmhm"
"Ne, ja vim co. Sakra jak ja bych si dal kynuty knedliky s boruvkama. Jezis. Polite maslem a s tvarohem...ojojojojoj"
Musel jsem se smat. Protoze kynute knedliky prichazi vzdy v nejhorsim case, treba po tydnu jezeni cinskych polivek. Je cas si dat normalni jidlo :)