May Dej

Na včerejšek jsem měl naplánované učení a myslel jsem si taky, že zajdu do práce...
Ovšem byl May Dej.
A hned do dvou týmů jsem byl pozvaný. Do volejbalového dream týmu Jose Armando (či jak jsme se jmenovali) a fotbalového favorita Bubeneč, který je natolik dobrý, že mu nevadilo, že v bráně budu já. Bob tedy tvrdil, že budeme dívčí tým, na což mě tedy trošku nalákal :) Nakonec jsme měli "jen" kapitánku ;)
Vstávalo se v sedm, protože se mělo brzo začít hrát. Mělo je správné slovo, protože se začalo až po jedenácté.
První se hrál vojelbalový zápas. Kdy jsme prohráli těsně 2:0 na sety. Pak se převléct do brankářského a spravit si náladu vítězstvím 6:1. Pak žádné sezení....druhý zápas se hrál hned. Ale výhra už jen 3:1. Pak pivo(konečně), kuře (konečně) další pivo a další zápas ve volejbale. Tentokráte to bylo horší a už ne těsně jsme prohráli 2:0 na sety.
Pak pivo a další zápas ve fotbale...který jsme vyhráli ani nevím kolik. Jen vím, že jsem dostal dva góly. Po tomto zápase jsem si šel dat vodu, když tu najednou jeden z hráčů fotbalového týmu, který teď právě hrál leží na zemi a ostatní k němu přibíhají.
Epileptický záchvat. Mobil mám nevím kde, tak křičím na sedící lidi na lavičkách, ať vytáhnou ten svůj, hovoru se ujímá slovenský kolega z týmu Orlické koleje. Beru vodu a bežím k hloučku okolo ležícího hráče. Jsem tam už ale zbytečný. Ostatní se mu snaží rozevřít pusu v křeči, aby mu nezapadl jazyk a postupně ho dostávají do stabilizované polohy. Raději tedy bežím na křižovatku pod areál, aby nás záchranka rychleji našla. Přidává se Pepa a Hanka a Smrťa a vytváříme tak síť, kterou doufáme nelze přehlédnout. Sanitka nakonec přijíždí ze Smrťové strany.....(možná je to nevhodné si v této chvíli upustit neco podobného od pusy....ale je to docela paradox, že ?)
Kluk je v pořádku, vezou jej do nemocnice. Naštěstí vše dopadlo dobře. Jdu se uklidnit ke kuřatům a pivu a pak zjišťuji, že jsme ve fotbale první, protože s posledním týmem už hrát nebudeme (bez brankáře, kterého teď odvezli nemůžou hrát)
Tak po občerstvení jdeme na poslední utkání ve volejbale. Hrajeme o šesté nebo páté místo. Nastupujeme proti kvalifikovaným Orlíkům.
Zápas začíná dobře. Dobrá uvolněná nálada na obou stranách. Vyhráváme (!) 25:22 a slavíme první vzhraný set. Orlíky tato skutečnost očividně zmátla. Druhý set jde taky dobře. ovšem prohráváme 22:25. Takže není vítěze. Musí se hrát třetí set. (to se dnes ještě nikomu nepovedlo) Tady už to Reese začíná dramatizovat, píská saka a přešlapy ale oba týmy a ochozy diváků jsou ve velmi dobré náladě. Konečně se mi podaří podat přes síť :) Nicméně, ikdbybychom si to zasloužili, tak jsme nakonec nevyhráli a tak jsme skončili šestí....ale ten krásný pocit nám nikdo nevezme :)

No a pak už jen piva, vyhlášení výsledků, vysněné tričko, piva, piva, kolej a teplé věci, pivo a ležení na trávě a pozorování na trávě a noční přesun na Suchdol..... Super akce :)