Práce
Z temné komory
Brat v praze
Brat v Praze
Brat v praze
Outdoor
Poker
Stěhování
Stěhování
Stěhování22.9.06
Minulý týden v obrazech
PráceZ temné komoryBrat v prazeBrat v PrazeBrat v prazeOutdoorPokerStěhováníStěhováníStěhování
18.9.06
Stěhování nádorů
Přes pátek jsme byli na firemním outdooru, na kterém se pilo a jedlo, co hrdlo ráčilo. I do nitra své duše jsme při psychologických sezeních se dostali.V sobotu nazpět na kolej a začalo to. S Jančou jsme tahali od pěti skříně. Pak jsme s Reesem dovtrali co se dalo a tak byl pokoj nahrubo navržen. O půlnoci jsme skončili a šli spát.
A celou neděli jsme tahali krámy z třetího do pátého patra.
U Pejsyho jsem vyplatil poličku na nádobí, o které jsem si myslel, že je má.
A to je asi vše. Nový pokoj, nový začátek, jsem zvědavý, kdy přijede žlutá ponorka....
14.9.06
Alergie
Je to jasné jsem alergický. Vždy když sednu v práci za komp, spustí se mi z nosu a já jen smrkám.
Závěr : Jsem alergický na práci.
Závěr : Jsem alergický na práci.
13.9.06
Jsem v polovině
*********** Time info **********
$GPRMC,192055.527,V,5006.1816,N,01423.5861,E,0.000000,,130906,,*0E
GPS TIME :192055.527
GPS DATE :130906
GPS UTC :1158175255
SYS TIME hod:min:s.nsec : 19:20:55.-9486556
SYSTEM TIME : 1158175255
********************************
Jak vidno, počítač v laborce na FELu má jakštakš správný čas.......
Teď jen synchronizace a je to.
A pár poznatků
-nezapisuj na místo, které nemáš alokované
-nezapomínej na to, co jsi alokoval
-používej již vytvořené funkce
-když použiješ vytvořenou funkci, nezapomeň na INCLUDE
-když nevíš, zeptej se Pepi, nebo Melltyho....a jdi raději na brusle
-raději spi
-raději foť
-raději čti
-nezapomínej na to, co jsi alokoval
-používej již vytvořené funkce
-když použiješ vytvořenou funkci, nezapomeň na INCLUDE
-když nevíš, zeptej se Pepi, nebo Melltyho....a jdi raději na brusle
-raději spi
-raději foť
-raději čti
o
Opět svítá nad Bohnicema a zatím co se Mellthy učí na zkoušku, a všichni rozumní spí, pachtím se s prográmkem, který měl být už dávno hotový.
10.9.06
Těžký víkend
V pátek do Ludkovic na Ludkovickou Notor Párty, jejíž vznik se datuje na dobu, kdy jsem ještě chodíval do Zlína na SPŠ.
Dopadlo vše podle očekávání. Bobík objímal záchodovou mísu, zábava byla, Ohosevidaho jsem nepřepral. Naneštěstí jsme hráli fotbálek a tak jsem ukazoval, co je ve mě....prohrál jsem až asi šestý zápas... po nějakém tom rumu, fernetovi, a prostě panďuláci byli pomalejší.
Spaní u Vladiše. Nedokážu si představit, že bych si domů dovedl 10 ožralých borců, kteří by pobudili celou rodinu a poblili záchod.
Ale ráno jsme dostali ještě snídani.
Pak vlakem do Rakvic na oslavu bratrancových 30tin. Opečená bachyně a prase, vína plno, zábaav a hudba a zpěv. Prostě pohoda.
No a v neděli do Prahy. Koláčky pro Mellthyho, zbytky bachyně pro mě :)
Zupa víkend.
Pohoda Jazz
Dopadlo vše podle očekávání. Bobík objímal záchodovou mísu, zábava byla, Ohosevidaho jsem nepřepral. Naneštěstí jsme hráli fotbálek a tak jsem ukazoval, co je ve mě....prohrál jsem až asi šestý zápas... po nějakém tom rumu, fernetovi, a prostě panďuláci byli pomalejší.
Spaní u Vladiše. Nedokážu si představit, že bych si domů dovedl 10 ožralých borců, kteří by pobudili celou rodinu a poblili záchod.
Ale ráno jsme dostali ještě snídani.
Pak vlakem do Rakvic na oslavu bratrancových 30tin. Opečená bachyně a prase, vína plno, zábaav a hudba a zpěv. Prostě pohoda.
No a v neděli do Prahy. Koláčky pro Mellthyho, zbytky bachyně pro mě :)
Zupa víkend.
Pohoda Jazz6.9.06
Stěhování
..Naplánováno.
Po devíti a třičtvrtě hodinách sledování Prison Break jsem musel mít vše naplánované.
Slabým místem v článku je polička, kterou budeme muset obstarat s Reesem.
Kráva
Po devíti a třičtvrtě hodinách sledování Prison Break jsem musel mít vše naplánované.
Slabým místem v článku je polička, kterou budeme muset obstarat s Reesem.
Kráva2.9.06
Praxe
Špatný návrh v praxi. Zamotané to bylo tak, že by se v tom prase vyznalo...takže skočím rovnou na databázovou verzi galerie v php5.Pepa byl sice natěšený na brusle, ale on si to užije i beze mě ;)
A poučení ? Nedělat věci složitější, než je nutné.
31.8.06
Blázen
Jen blázen se dívá na prst, když ukazuje k nebi.
"Ty chceš jít na Ercyies? Z této strany? To jsi blázen. Řekni mu, že je blázen."
"Co říká?"
"Že prý jsi blázen, když chceš jít bez vybavení a sám na Ercyies."
"Ale já mám vybavení."
"Ty máš cepín a lana?"
"Ano",lžu,"vše v batohu."
"Aha, tak prý má vybavení. Vše má v batohu."
"Stejně je to nemožné. Jsou tam skály kolné jako tento strom, rozumíš? Jako tento strom."
"Jak můžu vědět, že je to nemožné, když jsem se o to nepokusil?"
Když jsem k ní přišel, zahalila se mraky. Odkryla se, až jsem byl další den čtvrt dne cesty od ní.
Ercyies
"Ty chceš jít na Ercyies? Z této strany? To jsi blázen. Řekni mu, že je blázen."
"Co říká?"
"Že prý jsi blázen, když chceš jít bez vybavení a sám na Ercyies."
"Ale já mám vybavení."
"Ty máš cepín a lana?"
"Ano",lžu,"vše v batohu."
"Aha, tak prý má vybavení. Vše má v batohu."
"Stejně je to nemožné. Jsou tam skály kolné jako tento strom, rozumíš? Jako tento strom."
"Jak můžu vědět, že je to nemožné, když jsem se o to nepokusil?"
Když jsem k ní přišel, zahalila se mraky. Odkryla se, až jsem byl další den čtvrt dne cesty od ní.
Ercyies30.8.06
Za trest !
Jsem ti toto pustil třikrát. A se zvukem.
Protože je to už neskutečné jak se vztekám kvůli tomu, že hledám class tam, kde je id.
Protože je to už neskutečné jak se vztekám kvůli tomu, že hledám class tam, kde je id.
29.8.06
Pozdě
...ale přece.
Dokončil jsem deníkový zápisek z březnové návštěvy Osvětimi. Ještě zbývá dodělat středoformátové fotky a můžu se pustit na Turecko.
A v céčku uděla prográmek pro GPS a v PHP udělat stránky a galerii a do Eluxu zajít a ... ty jo. Ať už je to za mnou, mám koupeného Pentacona Sixe a začnu fotit. Na 6x6 se tuze těším...ikdyž jak moudří a zkušení říkají - do čtverce se težce komponuje...
A ještě dírkovou kamerku si udělat.
Dokončil jsem deníkový zápisek z březnové návštěvy Osvětimi. Ještě zbývá dodělat středoformátové fotky a můžu se pustit na Turecko.
A v céčku uděla prográmek pro GPS a v PHP udělat stránky a galerii a do Eluxu zajít a ... ty jo. Ať už je to za mnou, mám koupeného Pentacona Sixe a začnu fotit. Na 6x6 se tuze těším...ikdyž jak moudří a zkušení říkají - do čtverce se težce komponuje...
A ještě dírkovou kamerku si udělat.
25.8.06
Historie
Další puntík v šňůře akciček proběhla v naprosté pohodě. Ani srpnový deštík nás od grilu neodehnal, naložený hermelín, který jsem tak dlouho připomínal, až mi byl donesen, byl super, vodní dýmka a vesmírné příušnice Červeného trpaslíka vše završili.Nafouknutý jako Listerova hlava jsem se prošel ze strahova až do dejvic, v delvitě si koupil energetické driáky, abych v práci přežil, a ve tři spal jako mimino :)
Den na to bylo vše jiné. Poznal jsem to už ráno. Počítač se choval divně, rybičky nebyly v pokoji...ani akvárko ne. Shakira se nějak divně vrtěla a černoch na ni divně rapoval. Metro na nás čekalo s otevřenými dvířky, což bylo divné. Ve photolifu byly pěkné fotky, což poslední dobou je opravdu divné. A pak to přišlo. Udělal jsem podivnou věc a koupil si noviny.
A všem mým otázkám jsem dostal odpověď - nemáme devátou planetu.
Zamáčknul jsem slzu v oku, když jsem si pročítal, jak nemilosrdní astronomové brutálně vyškrtnuli Pluto ze seznamu planet Sluneční soustavy. Možná proto, že světlo ze Slunce tam letí pět a půl hodiny. A nebo proto, že v bikinách tam opravdu nikdo nechodí.
Inu vše pak bylo jasné. Šedý den, zůstane zašedlým a v našich srdcích zůstane rána po této strašné zprávě, která vstoupí do historie...
doufám, že jednou zažiju použití warpového pohonu, abych se mohl na vyděděnou planetu podívat.
23.8.06
o
:)
První (vlastně druhá) část menších oslav, o kterých vlastně ani nikdo neví, že se slaví, je za náma. V pokeru jsem prohrál, tuplkáka nedopil, na sangríi si pochutnal (dá se to vůbec?) a po půl třetí šel spát.
Záložní disk rozchozen. Na FAT nebo NTFS ho linux nechce...tak ho má na EXT3 a už je pokoj.
Apache nejede, protože PHP5 potřebuje doladit.
V céčku si musím pohnout...měl bych pomáhat s tím, co jsem nedodělal.
V práci práce.
Proč je na všechno tolik málo času ?
Kappadokie
Btw. prý špatný horní ořez u této fotky....inu mám se co učit.
První (vlastně druhá) část menších oslav, o kterých vlastně ani nikdo neví, že se slaví, je za náma. V pokeru jsem prohrál, tuplkáka nedopil, na sangríi si pochutnal (dá se to vůbec?) a po půl třetí šel spát.
Záložní disk rozchozen. Na FAT nebo NTFS ho linux nechce...tak ho má na EXT3 a už je pokoj.
Apache nejede, protože PHP5 potřebuje doladit.
V céčku si musím pohnout...měl bych pomáhat s tím, co jsem nedodělal.
V práci práce.
Proč je na všechno tolik málo času ?
KappadokieBtw. prý špatný horní ořez u této fotky....inu mám se co učit.
22.8.06
21.8.06
24-21=3
Den má 24 hodin.
3 je magické číslo.
21. srpen je 233 dnem v roce (podle gregoriánského kalendáře).
V tento den se v roce 1781 narodil Augustin Louis Cauchy, jehož známá Cauchyova věta straší nejednoho studenta nejedno zkouškové...ale o tom později.
Zhruba o 160 let později, v roce 1944, odjel poslední transport z romského koncentračního tábora v Hodoníně u Kumštátu do Osvětimi.
Asi za deset let, ke škodě vyprávění nevím přesně kdy, se narodila Augustině Daňkové malá Alžbětka, stala se z ní zdravotní sestra, porodní asistentka a později dispečerka záchranné služby.
V roce 1968, 21. srpna probíhá vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska) a pak následuje okupace Československa.
Za 14 let se Libuši, narozené Binderové, se synem Alžběty, rodí první synek, který za 6 let přivítá brášku, se kterým pak svádí žabomyší války dalších 14 let, aby nakonec spolu podnikali ty nejprapodivnější cesty...Tento prvorozený má s Cauchyho větou problémy, jeho bratr ne.
A tím je kruh uzavřen ;)
3 je magické číslo.
21. srpen je 233 dnem v roce (podle gregoriánského kalendáře).
V tento den se v roce 1781 narodil Augustin Louis Cauchy, jehož známá Cauchyova věta straší nejednoho studenta nejedno zkouškové...ale o tom později.
Zhruba o 160 let později, v roce 1944, odjel poslední transport z romského koncentračního tábora v Hodoníně u Kumštátu do Osvětimi.
Asi za deset let, ke škodě vyprávění nevím přesně kdy, se narodila Augustině Daňkové malá Alžbětka, stala se z ní zdravotní sestra, porodní asistentka a později dispečerka záchranné služby.
V roce 1968, 21. srpna probíhá vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska) a pak následuje okupace Československa.
Za 14 let se Libuši, narozené Binderové, se synem Alžběty, rodí první synek, který za 6 let přivítá brášku, se kterým pak svádí žabomyší války dalších 14 let, aby nakonec spolu podnikali ty nejprapodivnější cesty...Tento prvorozený má s Cauchyho větou problémy, jeho bratr ne.
A tím je kruh uzavřen ;)
18.8.06
Pivní večer
Ono se řekne, pivo je jak pivo.
I já jsem to říkal. Ovšem až do dnešního večera, kdy se zdravé jádro F98 sešlo v pražské pivnici a ochutnalo spoustu super piv rozličných chutí, okoštovalo nějaký ten hermelín a domluvilo se na grilovánní příští čtvrtek. Inu...zřejmě bude co slavit ;)
Arkadaš
I já jsem to říkal. Ovšem až do dnešního večera, kdy se zdravé jádro F98 sešlo v pražské pivnici a ochutnalo spoustu super piv rozličných chutí, okoštovalo nějaký ten hermelín a domluvilo se na grilovánní příští čtvrtek. Inu...zřejmě bude co slavit ;)
Arkadaš17.8.06
Venda
Byl by to normální den. Práce, testy, php, doma práce do Seatu, skenování filmů, menší nákup, nedorozumění s milískem. (super slovo....hlavně když ho říká king Dan Nekonečný)
Pak mi Mellthy, psaný se dvěma "l", poslal, co je to vlastně Venda zač...a nestačil jsem se divit.
Venda je totiž jazyk Bantu a mluví se jím v jižná Africe a Zimbabwe a mluví jím okolo 700 tisíc lidí.
No...nepotěšilo by vás to ? :) Mě jo.
Venda
Pak mi Mellthy, psaný se dvěma "l", poslal, co je to vlastně Venda zač...a nestačil jsem se divit.
Venda je totiž jazyk Bantu a mluví se jím v jižná Africe a Zimbabwe a mluví jím okolo 700 tisíc lidí.
No...nepotěšilo by vás to ? :) Mě jo.
VendaPzn.: začíná mi vadit, jak Blogger degraduje vložené obrázky....asi je sem budu muset dávat menší.
15.8.06
bily rum na to
Mejme cloveka A, ktery se chova, jakoby mu sest maximalne bylo.
Mejme cloveka B, ktery je jako starsi bratr. Zkusenejsi, rozumnejsi.
Dejme tomu, ze kdyz A rekne vyrok C a B rekne D, budu radeji verit D, protoze ho rekl B. S B se snazim bavit normalne, s A tak, aby nas pochopil....
A prijde den, kdy se B chova jako A. Clovek si rekne...slaba chvilka...
Ale pak prijde dalsi den a B se znovu chova jako A.... Je chyba v P ? Cili v pozorovateli ?
P ma sve mysleni sve rozhodovani. Proc B nedokaze akceptovat P?
Plus prvni cernobily film vyvolany. Plus dalsi pokroky s fotogalerii. Plus hromada prace v praci... Plus dve mojita...pred dvaceti minutami.
Plus jedna z prvních stredoformatovych......
Václav
Mejme cloveka B, ktery je jako starsi bratr. Zkusenejsi, rozumnejsi.
Dejme tomu, ze kdyz A rekne vyrok C a B rekne D, budu radeji verit D, protoze ho rekl B. S B se snazim bavit normalne, s A tak, aby nas pochopil....
A prijde den, kdy se B chova jako A. Clovek si rekne...slaba chvilka...
Ale pak prijde dalsi den a B se znovu chova jako A.... Je chyba v P ? Cili v pozorovateli ?
P ma sve mysleni sve rozhodovani. Proc B nedokaze akceptovat P?
Plus prvni cernobily film vyvolany. Plus dalsi pokroky s fotogalerii. Plus hromada prace v praci... Plus dve mojita...pred dvaceti minutami.
Plus jedna z prvních stredoformatovych......
Václav14.8.06
Lehkost bytí
;)
Za 150 Euro se může člověk proletět v horkovzdušném balónu nad Kappadokií.
Někdo pak může zadarmo v pět ráno vstát a vyfotit si vás.
Proti gustu...
Ráno v Kappadokii
Za 150 Euro se může člověk proletět v horkovzdušném balónu nad Kappadokií.
Někdo pak může zadarmo v pět ráno vstát a vyfotit si vás.
Proti gustu...
Ráno v Kappadokii13.8.06
Prosezené křeslo
-problémy s grafikou byly nakonec problémy s diskem (?). byl proto odpojen, vše jede jak má, kernel nevypisuje, že nemůže nastartovat nvidii. chystám misi do alzasoftu, pro nový disk, asi paměť a možná novou klávesnici. pokud to půjde jako se skenerem, za půl roku je to doma ;)
-tygří mast není určena na oči
-oranžové a červené prádlo lze prát dohromady, ikdyž jsem za to dostal nemilosrdný pohled za možné zaprání věcí
-fotogalerie se začíná rozjíždět. verze 1.0 bude umět podalba. verze 0.9 byla pozastavena a její vývoj také ;) k tomu všemu Moby nebo Taha Rachid
-objednané uhlíky do vodní dýmky a krytka na uhlíky...oj, Melthy, těš se na nový pokoj :)
A proč prosezené křeslo ? Inu, protože v nem celý den sedím. Krom času nakupování, vaření a uklízení...a praní :)
-tygří mast není určena na oči
-oranžové a červené prádlo lze prát dohromady, ikdyž jsem za to dostal nemilosrdný pohled za možné zaprání věcí
-fotogalerie se začíná rozjíždět. verze 1.0 bude umět podalba. verze 0.9 byla pozastavena a její vývoj také ;) k tomu všemu Moby nebo Taha Rachid
-objednané uhlíky do vodní dýmky a krytka na uhlíky...oj, Melthy, těš se na nový pokoj :)
A proč prosezené křeslo ? Inu, protože v nem celý den sedím. Krom času nakupování, vaření a uklízení...a praní :)
12.8.06
11.8.06
10.8.06
Náhoda, štěstí. Matematika ?
Včera :
"Nepůjdeme na Silent Hill ?"
"V kolik ?"
"Pepa by chtěl později."
"Ale jestli budu unavená, zítra spadnu z koně :)"
"Nebudeš :)"
...kino...místy lekavé...efektově zajímavé...příběhově klasické...hádankově lehké...
Včera po kinu:
"Ten chlápek s tím nožem mi připomněl krokodýla Dundee."
"Jak to?"
"No tou hláškou :
Dej mu peníze.
Proč ?
Má nůž !
Tohle je nůž ? Tohle je nůž !"
....noc....sprovoznění češtiny v linuxu, systém začíná být kompletní. Chybí snad už jen bezchybná konzole, pokud na jiné obrazovce jedou X....
Dnes ráno.
"Pa, jdu na ty koně"
Dnes odpoledne telefon.
"Ahojky, jak se máš ? No víš...potřebovala bych, abys pro mě přijel, ležím v nemocnici, splašil se mi kůň."
Dnes odpoledne po přivezení pacienta na kolej a opětovném dojetí do práce.
"Tak Janča spadla z koně, jak ti včera říkala."
"To si děláš prdel."
"Nedělám."
"Ty vole, to si děláš prdel."
"Nedělám."
Podává mi noviny.
"Nevím jak s tím krokodýlem, ale o tomto si přečti."
"Stařenku zachránila hláška.........v jejím domě ji ohrožoval lupič 25 centimetrovým nožem....popadla asi 35 centimetrový a namířia mu na břicho. Tomu říkáš kudla ? Toto je kudla ! Zakřičela......."
"Tak jsem rád, že jsme se včera nebavili o vážnějších věcech...."
Jinak si dnes jdu pro scanner :) Takže se můžeme těšit na fotky ;)
"Nepůjdeme na Silent Hill ?"
"V kolik ?"
"Pepa by chtěl později."
"Ale jestli budu unavená, zítra spadnu z koně :)"
"Nebudeš :)"
...kino...místy lekavé...efektově zajímavé...příběhově klasické...hádankově lehké...
Včera po kinu:
"Ten chlápek s tím nožem mi připomněl krokodýla Dundee."
"Jak to?"
"No tou hláškou :
Dej mu peníze.
Proč ?
Má nůž !
Tohle je nůž ? Tohle je nůž !"
....noc....sprovoznění češtiny v linuxu, systém začíná být kompletní. Chybí snad už jen bezchybná konzole, pokud na jiné obrazovce jedou X....
Dnes ráno.
"Pa, jdu na ty koně"
Dnes odpoledne telefon.
"Ahojky, jak se máš ? No víš...potřebovala bych, abys pro mě přijel, ležím v nemocnici, splašil se mi kůň."
Dnes odpoledne po přivezení pacienta na kolej a opětovném dojetí do práce.
"Tak Janča spadla z koně, jak ti včera říkala."
"To si děláš prdel."
"Nedělám."
"Ty vole, to si děláš prdel."
"Nedělám."
Podává mi noviny.
"Nevím jak s tím krokodýlem, ale o tomto si přečti."
"Stařenku zachránila hláška.........v jejím domě ji ohrožoval lupič 25 centimetrovým nožem....popadla asi 35 centimetrový a namířia mu na břicho. Tomu říkáš kudla ? Toto je kudla ! Zakřičela......."
"Tak jsem rád, že jsme se včera nebavili o vážnějších věcech...."
Jinak si dnes jdu pro scanner :) Takže se můžeme těšit na fotky ;)
9.8.06
o - jako kolečko
Vlastně ani není o čem psát.
V práci shrbený u kompu, v metru shrbený, aby mě revizor za límec nevytáhnul, na koleji shrbený hrající si s gentoo v domění, že naučím klávesnici česky. Forecastfox hlásí "Partly Sunny 17°", kosa jak sviňa.
No a dnes ráno, udělal jsem si čaj, který jsem si v kuchyňce včera nachystal a jal se opět mamonit.
A večer (snad už konečně možná) Silent Hill. Tedy předtím (snad možná doufám) setkání s rodiči, kteří jedou na kolech do Švýcarska.
V GTS int. mají reklamu "Přestaň snít, začni žít". Pěkná hovadina. Kdybych nesnil, nepoznal bych Musu.....atd.
V práci shrbený u kompu, v metru shrbený, aby mě revizor za límec nevytáhnul, na koleji shrbený hrající si s gentoo v domění, že naučím klávesnici česky. Forecastfox hlásí "Partly Sunny 17°", kosa jak sviňa.
No a dnes ráno, udělal jsem si čaj, který jsem si v kuchyňce včera nachystal a jal se opět mamonit.
A večer (snad už konečně možná) Silent Hill. Tedy předtím (snad možná doufám) setkání s rodiči, kteří jedou na kolech do Švýcarska.
V GTS int. mají reklamu "Přestaň snít, začni žít". Pěkná hovadina. Kdybych nesnil, nepoznal bych Musu.....atd.
8.8.06
Life is...
- La vida es un carnival.
- Life is like a box of chocolates...You never know what you're gonna get.
- La Vita è bella
Gentoo, gentoo. Fluxbox jede, zatim bez cestiny. Alsa dela co ma, xmms a mplayer me tesi. Apache bezi, ceka me php, mysql.
Cili heslo dne :
If you think of MS-DOS as mono, and Windows as stereo, then Linux is Dolby Pro-Logic Surround Sound with Bass Boost and all the music is free.
7.8.06
Pracovní proces
A je to tu.
Opět kolotoč štěstí. Myslíš-li si, že něco tě udělá šťastnějším, chceš to a nemáš na to, pracuj. Budeš mít peníze, pořídíš si, co potřebuješ a budeš šťastný. Snad. Ikdyž, jak všichni víme, ty nazelenalé papírky sami o sobě šťastné nejsou. A věci, které se koupí, také ne.
Je šťastný ten, kdo nepracuje ? Možná. Zatoužil někdy ten, co nepracuje, že by chtěl to, co zrovna nemá ? Nejspíš ano.
Pokud by touha k nové věci, kterou je potřeba koupit, opravdu silná, člověk nevyhrál a ani nekrade, je opravdu třeba začít pracovat ? Jiná možnost asi není.
Ovšem druhou otázkou by mohlo být, zda-li tu či onu věc člověk skutečně potřebuje.
Pak už je jen na něm, jestli promění čas, který mu byl dán, v práci ohodnocenou penězi a pořídí si to, díky čemu snad bude šťastnější.
Ovšem práce nejsou jen peníze. Je to i seberealizace. Ovšem tu jsem už dlouho nezažil. Alespoň ne v měřítku, kterou bych chtěl.
Bože, to jsou tlachy.
Jsem štastný ? Jsem.
Budu šťastnější ? Kdoví.
Budu šťastnější díky penězům ? Myslím, že ne. Jen vše(co je ovlivněno penězi) bude snadnější.
Opět kolotoč štěstí. Myslíš-li si, že něco tě udělá šťastnějším, chceš to a nemáš na to, pracuj. Budeš mít peníze, pořídíš si, co potřebuješ a budeš šťastný. Snad. Ikdyž, jak všichni víme, ty nazelenalé papírky sami o sobě šťastné nejsou. A věci, které se koupí, také ne.
Je šťastný ten, kdo nepracuje ? Možná. Zatoužil někdy ten, co nepracuje, že by chtěl to, co zrovna nemá ? Nejspíš ano.
Pokud by touha k nové věci, kterou je potřeba koupit, opravdu silná, člověk nevyhrál a ani nekrade, je opravdu třeba začít pracovat ? Jiná možnost asi není.
Ovšem druhou otázkou by mohlo být, zda-li tu či onu věc člověk skutečně potřebuje.
Pak už je jen na něm, jestli promění čas, který mu byl dán, v práci ohodnocenou penězi a pořídí si to, díky čemu snad bude šťastnější.
Ovšem práce nejsou jen peníze. Je to i seberealizace. Ovšem tu jsem už dlouho nezažil. Alespoň ne v měřítku, kterou bych chtěl.
Bože, to jsou tlachy.
Jsem štastný ? Jsem.
Budu šťastnější ? Kdoví.
Budu šťastnější díky penězům ? Myslím, že ne. Jen vše(co je ovlivněno penězi) bude snadnější.
3.8.06
Pohled zpět
Sedíme na balkónu od temné komory, pijeme čaj, kouříme Nargilé. Je nám dobře. Jednomu se ulevilo, že druhý to zvládl, druhý je rád s prvním.
Je čas na ohlédnout se zpět.
Až na incident v autobuse a na pláži, nezažil jsem nic nepříjemného. Vše do sebe zapadalo a já se nechal unášet proudem cesty.
Viděl jsem Turecko chudé i bohaté, zažil špínu měst i krásu přírody kam naštěstí zatím nechodí mnoho turistů.
Jel jsem busem, lodí, autem. Škoda, že jsem nezkusil vlak. To mě mrzí.
A to je asi vše. Kdo si myslí, že jsem Tureckem proletěl, má pravdu. Kdo si myslí, že jsem nic nezažil, plete se :)
Coelho, měl jsi pravdu.
Je čas na ohlédnout se zpět.
- Skoro všichni turci jsou velmi milí lidé
- Většina turků jsou pomostinní lidé. Krom turistických letovisek
- Skoro všichni turci jsou prasata
- Skoro všichni turci řídí jako prasata
- Skoro všichni turci kouří
- 60% turků si myslelo, že jsem španěl, nebo ital. Zbytek, že jsem homosexuál
- Turecko je super země. Krom turistických letovisek
- Turecko je bordelistán
Až na incident v autobuse a na pláži, nezažil jsem nic nepříjemného. Vše do sebe zapadalo a já se nechal unášet proudem cesty.
Viděl jsem Turecko chudé i bohaté, zažil špínu měst i krásu přírody kam naštěstí zatím nechodí mnoho turistů.
Jel jsem busem, lodí, autem. Škoda, že jsem nezkusil vlak. To mě mrzí.
A to je asi vše. Kdo si myslí, že jsem Tureckem proletěl, má pravdu. Kdo si myslí, že jsem nic nezažil, plete se :)
Coelho, měl jsi pravdu.
Jdeš-li po správné cestě, to poznáš podle lidí, které na ní potkáváš.
přísloví neznámého autora
2.8.06
Praha, nádraží Florenc, vystupovat !
Není možná.
Štípněte mě.
Je to pravda ?
Z Istambulu do Sofie. Ale jak? V pondělí ráno nám řekli, že bus nejede a pojede az večer. Ve zkratce : obuli jsme se do nich, chtěli volat konzulát a policii. Chlapce, pracující na černo, to asi přimělo jednat. Do pěti minut přijel džíp, do 20 minut jsme byli na velkém autobusovém nádraží. Nůž v kapse nachystaný.
Neznámá společnost nás bez jakýchkoliv námitek a ukazování lístku bere, dává nám jídlo a pití na cestu a my jedeme do Sofie...
V Sofii noc na nádraží...
Se zpožděním a s klukama co jedou z Iránu do Prahy. Jejich zážitky, naše zážitky, nějaká ta vodka s džusem...co dodat. Na Irán mě nalákali. A to moc.
Každá cesta končí, i tato. Ale za rok... :) Další (snad) začne.
Štípněte mě.
Je to pravda ?
Z Istambulu do Sofie. Ale jak? V pondělí ráno nám řekli, že bus nejede a pojede az večer. Ve zkratce : obuli jsme se do nich, chtěli volat konzulát a policii. Chlapce, pracující na černo, to asi přimělo jednat. Do pěti minut přijel džíp, do 20 minut jsme byli na velkém autobusovém nádraží. Nůž v kapse nachystaný.
Neznámá společnost nás bez jakýchkoliv námitek a ukazování lístku bere, dává nám jídlo a pití na cestu a my jedeme do Sofie...
V Sofii noc na nádraží...
Se zpožděním a s klukama co jedou z Iránu do Prahy. Jejich zážitky, naše zážitky, nějaká ta vodka s džusem...co dodat. Na Irán mě nalákali. A to moc.
Každá cesta končí, i tato. Ale za rok... :) Další (snad) začne.
30.7.06
Wtf ?
Po nakupech v obchudcich za usmlouvane ceny (v nedeli je Grant Bazar zavreny) jsem se vydal na nadrazi, kde me mel cekat bus.
Bus neprijel. Clovek, se kterym jsem se vcera bavil, taky ne. Nasrany turek, cosi nadavajici a ukazujici, ze mam spatny listek me poslat na Buyk Otogar, ci jak se to jmenuje, proste velke nadrazi.
Tam si me prehazovali jako horky brambor. Asi po hodine neznamy clovek nezname firmy vola na nezname cislo, cosi domlouva. Mam se vratit tam, odkud jsem prisel. V devet z tama jede bus.
Za posledni liry jedu nazpet. Turek, co nadaval, vyvali oci, jakoze co tu vlastne chci. Sedam si a cekam, nevsimam si ho. Chodi okolo me a nadava.
Objevuje se deva skoro bez zubu, dava se se mnou do reci. Pritahne svoji gruzijskou kamaradku, ta vola na cislo na listku, nekdo ji rika, ze v devet pojede bus.
Takze v devet, rikam si. Rozlobeny turek rika, ze zadny bus nejede.
Sedim a cekam.
O pul devate proleti otevrenou branou divka s krosnou, za ni kluk asijskeho vhledu. Kristyna ! Volam na ni, otaci se a prekvapene z dalky vola :"To mi nebudes verit, co se mi stalo."
"Ty mi nebudes verit, co se stalo", volam ja :)
Vitame se. Oboum se stalo totez. Prehazuji si nas jako horky brambor. Nezbyva nez cekat do deviti.
Bus neprijel. Ani v devet. Ani v deset.
Skupinka asi 12ti gruzijcu ma samy problem. Byly v Istambulu na koncertu a ted je jejich firma nechce odvest.
Nikdo poradne nevi proc. Ani my nevime proc. Mame listek, ale firmu nikdo nezna. Jako by se vyparila. Nikdo nic nevi, zadny autobus neexistuje....
Co se deje ?
Co by delal turista ? A co cestovatel ?
A jak to, ze jsem mezi 12cti miliony lidi potkal cloveka jako pred 14 dny ?
Ubytovali jsme se ve znamem hostelu. Jdu si udelat jidlo. CHte nechte jsem vymenil eura, za ktere jsem si doma chtel koupit vodni dymku...co uz. LIfe is life.
Nasrat. Dnes jsem nasrany. ale hlavne ze jsem zdravy.
Bus neprijel. Clovek, se kterym jsem se vcera bavil, taky ne. Nasrany turek, cosi nadavajici a ukazujici, ze mam spatny listek me poslat na Buyk Otogar, ci jak se to jmenuje, proste velke nadrazi.
Tam si me prehazovali jako horky brambor. Asi po hodine neznamy clovek nezname firmy vola na nezname cislo, cosi domlouva. Mam se vratit tam, odkud jsem prisel. V devet z tama jede bus.
Za posledni liry jedu nazpet. Turek, co nadaval, vyvali oci, jakoze co tu vlastne chci. Sedam si a cekam, nevsimam si ho. Chodi okolo me a nadava.
Objevuje se deva skoro bez zubu, dava se se mnou do reci. Pritahne svoji gruzijskou kamaradku, ta vola na cislo na listku, nekdo ji rika, ze v devet pojede bus.
Takze v devet, rikam si. Rozlobeny turek rika, ze zadny bus nejede.
Sedim a cekam.
O pul devate proleti otevrenou branou divka s krosnou, za ni kluk asijskeho vhledu. Kristyna ! Volam na ni, otaci se a prekvapene z dalky vola :"To mi nebudes verit, co se mi stalo."
"Ty mi nebudes verit, co se stalo", volam ja :)
Vitame se. Oboum se stalo totez. Prehazuji si nas jako horky brambor. Nezbyva nez cekat do deviti.
Bus neprijel. Ani v devet. Ani v deset.
Skupinka asi 12ti gruzijcu ma samy problem. Byly v Istambulu na koncertu a ted je jejich firma nechce odvest.
Nikdo poradne nevi proc. Ani my nevime proc. Mame listek, ale firmu nikdo nezna. Jako by se vyparila. Nikdo nic nevi, zadny autobus neexistuje....
Co se deje ?
Co by delal turista ? A co cestovatel ?
A jak to, ze jsem mezi 12cti miliony lidi potkal cloveka jako pred 14 dny ?
Ubytovali jsme se ve znamem hostelu. Jdu si udelat jidlo. CHte nechte jsem vymenil eura, za ktere jsem si doma chtel koupit vodni dymku...co uz. LIfe is life.
Nasrat. Dnes jsem nasrany. ale hlavne ze jsem zdravy.
Mozna posledni
Po usnuti na pokoji s jednim clovekem a probuzeni s peti lidmi, jsem sel do mesta fotit rani Istambul. Mel jsem stesti, protoze nikde zadny turista. Nebo spis vsichni turisti jeste spali.
Najit ovsem nejake neohrane misto na foceni je problem. Ale snad tech pet fotek bude peknych.
Pak jsem si zasel na snidani, kterou jsem nemel zaplacenou...inu jsem cech, no. Takzvane jsem poprve okoukal, jak to tu chodi a ted toho vyuzil.
Ted se pujdu jeste do jedenacti natahnout, osprchovat a pak vyrazim do sesti bloumat Istambulem. Pravda. S 15 TLI, za ktere si musim koupit jidlo na cestu a chci jeste nejaky ten darek to neni moc, ale co uz.
No a pak, pokud se vse povede jak ma, pojedu vecer domu.Mozna v utery ci stredu prijezd. Kdo vi. Po vcerejsku nicemu neverim :)
Maşallah.
Güle güle.
Najit ovsem nejake neohrane misto na foceni je problem. Ale snad tech pet fotek bude peknych.
Pak jsem si zasel na snidani, kterou jsem nemel zaplacenou...inu jsem cech, no. Takzvane jsem poprve okoukal, jak to tu chodi a ted toho vyuzil.
Ted se pujdu jeste do jedenacti natahnout, osprchovat a pak vyrazim do sesti bloumat Istambulem. Pravda. S 15 TLI, za ktere si musim koupit jidlo na cestu a chci jeste nejaky ten darek to neni moc, ale co uz.
No a pak, pokud se vse povede jak ma, pojedu vecer domu.Mozna v utery ci stredu prijezd. Kdo vi. Po vcerejsku nicemu neverim :)
Maşallah.
Güle güle.
29.7.06
Istambul hlavni nadrazi, nastupovat ! Opravdu ?
Jak jsem jiz znimoval, stop jde v Turecku celkem dobre.
Vcera jsem se po melounu a fiku dostal do Denizli kamionem a pak do mesta Çay (cti caj), kde jsem byl pozvany na caj. Nakonec zavezen kdovikam, nasel jsem si misto kdovikde a o pul jedne usnul. Tvrde.
Rano snidane na parkovisti, prvni ranni stop, druhy delsi stop s policistou, ktery mi pujcil svou manzelku (po telefonu) aby si prosvistila anglictinu....nevim, jestli zrovna lekce ode me ji pomohla. Pak cesta kamionem pak s tim samym clovekem pickupem k benzince, nadavani na prach a pak pokynuti od ridice Fordu. Nejel jen do dalsiho mesta. Ani do dalsiho vetsiho mesta tak jak jsem na zacatku rozumnel. Jel az do Istambulu. Cesta to byla dlouha, nekolikrate nam dosla rec, jednou jsem na pulhodky usnul, posunul mi sedadlo, aby se mi lip lezelo. Ale rec jsme zase nasli.
Takze v 16:56 rychlosti 106 km/h jsme se prehnali pres Bospor a ja byl v Evrope.
A tak, presne jak jsem si to pral, pred zapadem slunce v ulicich tohoto prelidneneho maleho sveta.
Kazda cesta zacina stestim zacatecnika a konci zkouskou hrdiny. Ta asi prichazi.
Na nadrazi zaznelo "Ou, problem"
"Jaky problem"
"Tento autobus uz nejede"
"Jak nejede?"
"Dalsi jede zhruba za 10 dnu?"
"Co to KURVA meles ? Jakych deset dnu? Rikal jsi kazdy den, v Praze rikali kazdy den."
"Co je to khurva?"
"Neres khurvu, ale autobus."
"Prijdi zitra v sest, neco s tim zkusim udelat...."
A je to tu. Problem.Dopoledne na nej zapomenu, budu fotit. Odpoledne na nej zapomenu, budu na Grand Bazaru kupovat posledni darky. Pak se tam ale vydam. A nezbavi se me, dokud nenastoupim smer Sofie.
Chtel jsem jit pak fotit, ale nemel jsem chut, vsude bylo moc lidi, chjo. to nam to tu konci. Ubytoval jsem se v hostelu jako kdyz jsem prijel.....
Puvodne jsem tu chtel napsat summary z cele cesty, ale zatim tu bude jen porovnani cestovatele a turisty.
-dopravni prostredky
Cestovatel jede cimkoliv. Nic mu neni cizi a rad pozna kulturu cestovani v zemi, kam se vydal. Kdyz je nejlip, jede za penize, kdyz nejhur, dokaze stat u silnice a prosit o svezeni.
Turista nema s timto starosti. Ma jeden autobus, kterym prijede i odjede.
-lide
Cestovatel se ma na pozoru, kdyz prichazi do kontaktu s novymi lidmi. Po case je dokaze odhadnout, tesi se z novych prijemnych setkani. Lide, ktere ho potkavaji jej maji radi. Je to nekdo novy, nekdo, kdo jen projde a mozna uz se nikdy nevrati. Jeste dlouho mluvi o tom, ze tu prosel kdosi, kdo mel boty spinave prachem cest a na zadech druhy domov.
Turista se ma na pozoru. Neveri nikomu jinemu nez majiteli hotelu, ve kterem bydli a ridici autobusu, kterym prijel. Domorodci jej maji radi. Vedi, ze nezna cenu produktu, ktere mu nabizeji za premrstene ceny. Pri dalsim turnusu si nikdo nepamatuje jeho jmeno. To neplati o bohatem turistovi, toho si pamatuji a vitaji. Diky nemu preziji dalsi zimu bez prace.
-jidlo
Cestovatel ji cokoliv, co se jist da. Nepohrdne pozvanim domorodcu na neco, co se jeste hybe. Vi, ze co ji oni, muze snist i on sam.
Turista sni cokoliv, co je podane na cistem taliri v nadherne restauraci. Grady tomu doda francouzske jmeno pokrmu, ikdyz jde treba o restauraci v Taskentu.
-pocity
Cestovatel zaziva vsechny pocity. Strach, smutek, stesti, radost. Ovsem mnohonasobne vetsi nez v normalnim zivote.
Tutrista proziva jen pocit radosti. Zaplatil si jej.
-pamatky
Cestovatel si prochazi mista nekolikrat, diva se tam, kam ostatni ne. Zkouma podrobnosti, nad kterymi ostatni prochazeji.
Turista vyuziva turisticke chodniky. Neukazneny turista slape mimo ne.
-spanek
Cestovatel vi, co dela pes, nez si lehne. Misto spanku pozorne prozkouma, zkousi se podivat okolo po lepsi variante. Kdyz muze, spi tak, aby mel prehled.
Turistu zajima, jestli pokoj ma klimatizaci. Jestli nema, stezuje si.
Vcera jsem se po melounu a fiku dostal do Denizli kamionem a pak do mesta Çay (cti caj), kde jsem byl pozvany na caj. Nakonec zavezen kdovikam, nasel jsem si misto kdovikde a o pul jedne usnul. Tvrde.
Rano snidane na parkovisti, prvni ranni stop, druhy delsi stop s policistou, ktery mi pujcil svou manzelku (po telefonu) aby si prosvistila anglictinu....nevim, jestli zrovna lekce ode me ji pomohla. Pak cesta kamionem pak s tim samym clovekem pickupem k benzince, nadavani na prach a pak pokynuti od ridice Fordu. Nejel jen do dalsiho mesta. Ani do dalsiho vetsiho mesta tak jak jsem na zacatku rozumnel. Jel az do Istambulu. Cesta to byla dlouha, nekolikrate nam dosla rec, jednou jsem na pulhodky usnul, posunul mi sedadlo, aby se mi lip lezelo. Ale rec jsme zase nasli.
Takze v 16:56 rychlosti 106 km/h jsme se prehnali pres Bospor a ja byl v Evrope.
A tak, presne jak jsem si to pral, pred zapadem slunce v ulicich tohoto prelidneneho maleho sveta.
Kazda cesta zacina stestim zacatecnika a konci zkouskou hrdiny. Ta asi prichazi.
Na nadrazi zaznelo "Ou, problem"
"Jaky problem"
"Tento autobus uz nejede"
"Jak nejede?"
"Dalsi jede zhruba za 10 dnu?"
"Co to KURVA meles ? Jakych deset dnu? Rikal jsi kazdy den, v Praze rikali kazdy den."
"Co je to khurva?"
"Neres khurvu, ale autobus."
"Prijdi zitra v sest, neco s tim zkusim udelat...."
A je to tu. Problem.Dopoledne na nej zapomenu, budu fotit. Odpoledne na nej zapomenu, budu na Grand Bazaru kupovat posledni darky. Pak se tam ale vydam. A nezbavi se me, dokud nenastoupim smer Sofie.
Chtel jsem jit pak fotit, ale nemel jsem chut, vsude bylo moc lidi, chjo. to nam to tu konci. Ubytoval jsem se v hostelu jako kdyz jsem prijel.....
Puvodne jsem tu chtel napsat summary z cele cesty, ale zatim tu bude jen porovnani cestovatele a turisty.
-dopravni prostredky
Cestovatel jede cimkoliv. Nic mu neni cizi a rad pozna kulturu cestovani v zemi, kam se vydal. Kdyz je nejlip, jede za penize, kdyz nejhur, dokaze stat u silnice a prosit o svezeni.
Turista nema s timto starosti. Ma jeden autobus, kterym prijede i odjede.
-lide
Cestovatel se ma na pozoru, kdyz prichazi do kontaktu s novymi lidmi. Po case je dokaze odhadnout, tesi se z novych prijemnych setkani. Lide, ktere ho potkavaji jej maji radi. Je to nekdo novy, nekdo, kdo jen projde a mozna uz se nikdy nevrati. Jeste dlouho mluvi o tom, ze tu prosel kdosi, kdo mel boty spinave prachem cest a na zadech druhy domov.
Turista se ma na pozoru. Neveri nikomu jinemu nez majiteli hotelu, ve kterem bydli a ridici autobusu, kterym prijel. Domorodci jej maji radi. Vedi, ze nezna cenu produktu, ktere mu nabizeji za premrstene ceny. Pri dalsim turnusu si nikdo nepamatuje jeho jmeno. To neplati o bohatem turistovi, toho si pamatuji a vitaji. Diky nemu preziji dalsi zimu bez prace.
-jidlo
Cestovatel ji cokoliv, co se jist da. Nepohrdne pozvanim domorodcu na neco, co se jeste hybe. Vi, ze co ji oni, muze snist i on sam.
Turista sni cokoliv, co je podane na cistem taliri v nadherne restauraci. Grady tomu doda francouzske jmeno pokrmu, ikdyz jde treba o restauraci v Taskentu.
-pocity
Cestovatel zaziva vsechny pocity. Strach, smutek, stesti, radost. Ovsem mnohonasobne vetsi nez v normalnim zivote.
Tutrista proziva jen pocit radosti. Zaplatil si jej.
-pamatky
Cestovatel si prochazi mista nekolikrat, diva se tam, kam ostatni ne. Zkouma podrobnosti, nad kterymi ostatni prochazeji.
Turista vyuziva turisticke chodniky. Neukazneny turista slape mimo ne.
-spanek
Cestovatel vi, co dela pes, nez si lehne. Misto spanku pozorne prozkouma, zkousi se podivat okolo po lepsi variante. Kdyz muze, spi tak, aby mel prehled.
Turistu zajima, jestli pokoj ma klimatizaci. Jestli nema, stezuje si.
28.7.06
Konec se blizi
Ano ano, po navsteve Pamukkale uz toho moc nezbyva.
Z Tavasu, kde jsem malem musel pouzit turecky zachod, stopem do Denizli, kam jsem vubec nechtel, pac nemam rad velka mesta, ale alespon jsem vymenil penize a nakoupil caj, salep a helvu, kterou ma tak moc rad Pepa.
Odtud cestou necestou do Pamukkale. A opet, kde jsou turisti tam to zije. Draho, za vsechno se plati..jste tu preci jen jednou za zivot, tak proc tu nedavat dvojnasobne ceny.
Sedim pod slunecnikem, popijim ledovou vodu a nemuzu se zbavit doterneho dohazovace od hotelu. Je ochoten jit ze 40 TLI na 15 TLI. Ja ale budu spat pod hvezdami, takze s klimatizaci at na me nechodi.
Okolo ctvrte vyrazim za mesto a misto toho, abych platil za vstup na terasy, schovavam krosnu do krovi a obchazim kasu.
Nahore turistu jak svina, tak se jdu alespon podivat na anticky bazen. Vstup 18 TLI, na to uz nemam. Nechci menit dalsi penize. Tak alespon kupuji za tu cenu nejake darky.
Obchazim Hierapolis, fotim, prekupnici mi nabizeji mince vyhrabane z akropole. Slevnuji z 50 TLI na 15 TLI...to je asi nejaka minimalni mzda, pod kterou tu nikdo nejde.
Kdyz se chyli k veceru, jdu fotit kycovky se zapadem slunce.
Bohuzel tu foti i nejaky nemec, ktery az si nachystam fotak, posila svoji Helgu primo doprostred meho zaberu. Jsem slusne vychovany, tak ho necham nejakou tu fotku udelat.
Bohuzel skopcak ikdyz ma dogital umoznujici seriove snimani s odlisnou korekci expozice, vse nastavuje rucne. JEden snimek dela na 24x ! (pocital jsem to) pak zmeni ohnisko a vse se opakuje, pak misto nalezato nastojato. Uz me sere, tak se ho ptam, jestli tuto picovinu bude delat dlouho. "Was?" Pta se. Nakonec z neho vypadne, ze udela jeste moc fotek.
Okaj, jdu hledat jine misto, jak se zvedam, tak z brasny, kde mam schovane darky a je proto plna, mi vypadava fotak, oteviraji se dvirka a film je tak v....no ve filmovem nebi.
Spim pod travertinovymi kaskadami, az rano si vsimam cedule "Taboreni zakazano"
Inu, co uz.
Ted jsem ve meste, kde maji takove male Pamukkale, ale v cervenem. Posnidam meloun a cerstve fiky, protoze jsem od 5 na nohou a pak trada smer Istambul.
Z Tavasu, kde jsem malem musel pouzit turecky zachod, stopem do Denizli, kam jsem vubec nechtel, pac nemam rad velka mesta, ale alespon jsem vymenil penize a nakoupil caj, salep a helvu, kterou ma tak moc rad Pepa.
Odtud cestou necestou do Pamukkale. A opet, kde jsou turisti tam to zije. Draho, za vsechno se plati..jste tu preci jen jednou za zivot, tak proc tu nedavat dvojnasobne ceny.
Sedim pod slunecnikem, popijim ledovou vodu a nemuzu se zbavit doterneho dohazovace od hotelu. Je ochoten jit ze 40 TLI na 15 TLI. Ja ale budu spat pod hvezdami, takze s klimatizaci at na me nechodi.
Okolo ctvrte vyrazim za mesto a misto toho, abych platil za vstup na terasy, schovavam krosnu do krovi a obchazim kasu.
Nahore turistu jak svina, tak se jdu alespon podivat na anticky bazen. Vstup 18 TLI, na to uz nemam. Nechci menit dalsi penize. Tak alespon kupuji za tu cenu nejake darky.
Obchazim Hierapolis, fotim, prekupnici mi nabizeji mince vyhrabane z akropole. Slevnuji z 50 TLI na 15 TLI...to je asi nejaka minimalni mzda, pod kterou tu nikdo nejde.
Kdyz se chyli k veceru, jdu fotit kycovky se zapadem slunce.
Bohuzel tu foti i nejaky nemec, ktery az si nachystam fotak, posila svoji Helgu primo doprostred meho zaberu. Jsem slusne vychovany, tak ho necham nejakou tu fotku udelat.
Bohuzel skopcak ikdyz ma dogital umoznujici seriove snimani s odlisnou korekci expozice, vse nastavuje rucne. JEden snimek dela na 24x ! (pocital jsem to) pak zmeni ohnisko a vse se opakuje, pak misto nalezato nastojato. Uz me sere, tak se ho ptam, jestli tuto picovinu bude delat dlouho. "Was?" Pta se. Nakonec z neho vypadne, ze udela jeste moc fotek.
Okaj, jdu hledat jine misto, jak se zvedam, tak z brasny, kde mam schovane darky a je proto plna, mi vypadava fotak, oteviraji se dvirka a film je tak v....no ve filmovem nebi.
Spim pod travertinovymi kaskadami, az rano si vsimam cedule "Taboreni zakazano"
Inu, co uz.
Ted jsem ve meste, kde maji takove male Pamukkale, ale v cervenem. Posnidam meloun a cerstve fiky, protoze jsem od 5 na nohou a pak trada smer Istambul.
26.7.06
Rucnik
Je dulezite vedet, kde je ulozen rucnik. To vi kazdy preci. Muj je jeste od more vlhky.
V noci jsem dojel k mestu, kde ma byt jezero...teda melo byt. Sestnactilety cisnik na brigade, s kterym se davam do reci,rika, ze tu zadne jezero neni. Vyschlo. Ukazuje mi misto na zahrade restaurace, kde si muzu postavit stan. Pak se se mnou deli o veceri a caj. Kecame asi do dvou v noci. Jeste ze mam ten slovnik :) Protoze jsem ale vstaval ve ctyri, cely den prolezel na slunku a pak jen to Antalye stopem, byl jsem desne unaveny. Omluvil se a sel spat. Konecne super noc. Zadne dusno, prijemnych 25 stupnu, nadhera.
Rano caj a stop az do Tavasu. Podle pruvodce tu ma byt centrum kobercu, ktere jdou koupit velmi levne. Bohuzel mistni o zadnych kobercich nic nevi. Alespon ze se pred slunickem, ktere je ted nejvys za cely den da schovat v internetove cajovne :)
Cim mensi vesnice, tim pomalejsi stroje a rozhrkanejsi monitory. Ale o to levnejsi net a caj a hlavne pratelstejsi lide.
Pak do cajovny na namesti, tam se probiraji nejnovejsi drby, tak abych vedel kdo kde s kym a tak ;)A pak Pamukkale ? Kdo vi :)
Stop zacina byt zabavnejsi, rychlejsi a hlavne levnejsi. Snad usetrim nejaky ten gros a dovezu domu Rize a salep a Nazar Bonzur pro vsechny blizke ;)
V noci jsem dojel k mestu, kde ma byt jezero...teda melo byt. Sestnactilety cisnik na brigade, s kterym se davam do reci,rika, ze tu zadne jezero neni. Vyschlo. Ukazuje mi misto na zahrade restaurace, kde si muzu postavit stan. Pak se se mnou deli o veceri a caj. Kecame asi do dvou v noci. Jeste ze mam ten slovnik :) Protoze jsem ale vstaval ve ctyri, cely den prolezel na slunku a pak jen to Antalye stopem, byl jsem desne unaveny. Omluvil se a sel spat. Konecne super noc. Zadne dusno, prijemnych 25 stupnu, nadhera.
Rano caj a stop az do Tavasu. Podle pruvodce tu ma byt centrum kobercu, ktere jdou koupit velmi levne. Bohuzel mistni o zadnych kobercich nic nevi. Alespon ze se pred slunickem, ktere je ted nejvys za cely den da schovat v internetove cajovne :)
Cim mensi vesnice, tim pomalejsi stroje a rozhrkanejsi monitory. Ale o to levnejsi net a caj a hlavne pratelstejsi lide.
Pak do cajovny na namesti, tam se probiraji nejnovejsi drby, tak abych vedel kdo kde s kym a tak ;)A pak Pamukkale ? Kdo vi :)
Stop zacina byt zabavnejsi, rychlejsi a hlavne levnejsi. Snad usetrim nejaky ten gros a dovezu domu Rize a salep a Nazar Bonzur pro vsechny blizke ;)
25.7.06
Trocha stesti...trocha sexu
No.. :) Z Nevşehıru jsem stopnul auto az do Konyi. Chlapik byl velmi mily, takze me pozval na veceri a zaplatil mi listek busem az na jih k mori.
Dojel jsem tam pred pulnoci. Cekalo me 35 stupnu a 70 % vlhkost. V prvnim hotelu po me chteli 60 Eur na noc. Ehm. Vysmal jsem se jim. V druhem 30 TLI, ale byl ochoten snizit na 22 TLI. Pak uz jen po 25 TLI..
Nasel jsem si super hotylek s klimatizaci, vyhledem na more a te nejluxusnejsi ctvrti. Bohuzel bude dostaven asi za rok. Ale ve tretim patre byly krasne videt hvezdy.
Rano na plaz. Potil jsem se jako krava, mazal se kremem a lesknul jsem se jako prase. Ovsem to nenechalo klidne mistni hochy.
1. stal na utesu asi 5 metru nade mnou. hladil se na prsou a druhou rukou v kalhotech...divam se na nej, on na me....asi patnact sekund. Tak toho necha a jde.
2. Prisel, predstavil se. Bylo mi jasne, kdo to je. Jen tak si sundal tricko a zacal se hladit, pritom na me pomrkaval. Nejevil jsem zajem a zalezl do stinu pod utes. Prisel za mnou, zacal se bavit. Skoncil to vetou "A nechces sex?"
"Ne. Promin."
"Opravdu ne?"
"NE"
3. Asi 45 lety strejda sesel ze silnice ke me. Ptal se, jak se mi libi Alanya. Rikam, ze na picu (to mi nerozumnel) protoze je tu plno hotelu, drahych veci a moc lidi. Usmal se a rikal, jestli jsem byl ve meste. Rikam, ze ne, ze se opaluju a hned vypadnu, protoze to mesto se mi nelibi. On na to, ze muzeme se spolu projet a pak mit sex.
Tak nevim. Opravdu namazane telo kremem na opalovani a roztahnute nohy pro lepsi opaleni vnitrni strany stehen pusobi tak vzrusive ?
Jinak takzvana turecka riviera me vubec nenadchla. Bulvary plne blbin. Vse predrazene. Pripadal jsem si jako maso do mlynku. "Friend" jsem byl jen, kdyz me nekdo chtel dostat do hotelu, nebo do postele.
Jen jsem pryc. Stopem do Antalye (31 stupnu 61% vlhkost). Ted jsem na nadrazi a nevim kam jet dal. Do Pamukkale, ale jet to cele busem se ni nechce.
Btw. Pochopil jsem rozdil mezi "turistou" a "cestovatelem"
Güle güle.
Dojel jsem tam pred pulnoci. Cekalo me 35 stupnu a 70 % vlhkost. V prvnim hotelu po me chteli 60 Eur na noc. Ehm. Vysmal jsem se jim. V druhem 30 TLI, ale byl ochoten snizit na 22 TLI. Pak uz jen po 25 TLI..
Nasel jsem si super hotylek s klimatizaci, vyhledem na more a te nejluxusnejsi ctvrti. Bohuzel bude dostaven asi za rok. Ale ve tretim patre byly krasne videt hvezdy.
Rano na plaz. Potil jsem se jako krava, mazal se kremem a lesknul jsem se jako prase. Ovsem to nenechalo klidne mistni hochy.
1. stal na utesu asi 5 metru nade mnou. hladil se na prsou a druhou rukou v kalhotech...divam se na nej, on na me....asi patnact sekund. Tak toho necha a jde.
2. Prisel, predstavil se. Bylo mi jasne, kdo to je. Jen tak si sundal tricko a zacal se hladit, pritom na me pomrkaval. Nejevil jsem zajem a zalezl do stinu pod utes. Prisel za mnou, zacal se bavit. Skoncil to vetou "A nechces sex?"
"Ne. Promin."
"Opravdu ne?"
"NE"
3. Asi 45 lety strejda sesel ze silnice ke me. Ptal se, jak se mi libi Alanya. Rikam, ze na picu (to mi nerozumnel) protoze je tu plno hotelu, drahych veci a moc lidi. Usmal se a rikal, jestli jsem byl ve meste. Rikam, ze ne, ze se opaluju a hned vypadnu, protoze to mesto se mi nelibi. On na to, ze muzeme se spolu projet a pak mit sex.
Tak nevim. Opravdu namazane telo kremem na opalovani a roztahnute nohy pro lepsi opaleni vnitrni strany stehen pusobi tak vzrusive ?
Jinak takzvana turecka riviera me vubec nenadchla. Bulvary plne blbin. Vse predrazene. Pripadal jsem si jako maso do mlynku. "Friend" jsem byl jen, kdyz me nekdo chtel dostat do hotelu, nebo do postele.
Jen jsem pryc. Stopem do Antalye (31 stupnu 61% vlhkost). Ted jsem na nadrazi a nevim kam jet dal. Do Pamukkale, ale jet to cele busem se ni nechce.
Btw. Pochopil jsem rozdil mezi "turistou" a "cestovatelem"
Güle güle.
24.7.06
Davej pozor na...
Tak zase nejaky ten zazitek.
Vylest na sopku Erciyes se nepovedlo. Jak naschval jinak bezoblacne Turecko bylo po muj vylet k hore pod mrakem. Sel jsem spat ve vyhrabane dire asi v 2000 mnm s nadeji, ze rano bude vse ok.
Bylo. Sopka se ukazala. Bohuzel jen na jednu hodinu, pak ji zahalily nepruhledne mraky. Vysplhal jsem do vysky zhruba 3500 metru. A pak, v tom mliku, kdy nebylo videt na krok, stal jsem na jednom z vedlejsich vrcholu, nevedel jak dal. Vzpomnel jsem si na slova meho brata:"Copak jsem nejaky kamzik?" A nez jit po hrbetu pokrytym ledem a snehem v botaskach, bez macek a cepinu, z obou stran srazy do nikam, sestoupil jsem dolu.
Dvakrat jsem mel namale. A jednou to bylo opravdu krute. Inu sestupy. Podrobneji o tom az v deniku.
Na druhy den, az jsem byl v bezpecne vzdalenosti od sopky, mraky ustoupily. Vyprava co sla po me, musela mit krasny vyhled na cele sire okoli. Trosku jim zavidim. Ale vrchol asi nebyl pro me.
Pak jsem jel do mesta Incesu, kde jsem se setkal s kamaradem Musou, ktereho jsem poznal pri ceste na Erciyes. Pozval me na caj, byl rad, ze me vidi a domluvil mi odvoz na misto, odkud se da dobre stopovat.
A bylo to tu. Prvni turecky stop. Treti auto me vzalo do mesta Nevşehir, kde jsem zacinal svou pout po Kappadokii. Mam odtud namireno k jezeru, kde maji byt zbytky opevneni pro karavany. No a v jezere se chci vykoupat...protoze...no :) netreba vysvetlovat.
Ridic, co me vzal do Nevşehiru, rikal, abych si daval pri stopovani pozor. Pred nejakym casem tu nasli mrtveho japonce, ktery taky jezdil stopem. Kdyz jsem mu rekl, ze jedu k jezeru Mamasın, rekl, at davam pozor, ze je to nebezpecne jezero se spoustou viru a proudu. Ze muzu pouzit turecke lazne, pokud se chci umyt. Ale tam si mam davat pozor na homosexualy, protoze ti se tam sdruzuji....tak mu povidam zazitek z autobusu a jen se smeje...ze si pry mam davat na vsechno pozor :)
Tak jo. Prichazi nejvetsi vedro dne. Jdu se nekam schovat do stinu. Pokud se mi dnes podari dorazit k jezeru, chci jez zitra zmer Konya a pak na jih do Analye. Tam se par dnu cvachtat, pak Pamukkale, nakoupit dary a caj, Istambul a domu :) Takze minimalne tyden me tu jeste budou trpet.
Güle Güle.
btw. vcera to zacalo. Prvni nenapadne. Zacal jsem si povidat sam se sebou. Pak se to stupnovalo.
"Dal bych si puding. Hmm, puding. S piskotama a jahodama...."
"A krokety. Jezis, jak ja bych si dal krokety...s kecupem. Jo... hhmhmhm"
"Ne, ja vim co. Sakra jak ja bych si dal kynuty knedliky s boruvkama. Jezis. Polite maslem a s tvarohem...ojojojojoj"
Musel jsem se smat. Protoze kynute knedliky prichazi vzdy v nejhorsim case, treba po tydnu jezeni cinskych polivek. Je cas si dat normalni jidlo :)
Vylest na sopku Erciyes se nepovedlo. Jak naschval jinak bezoblacne Turecko bylo po muj vylet k hore pod mrakem. Sel jsem spat ve vyhrabane dire asi v 2000 mnm s nadeji, ze rano bude vse ok.
Bylo. Sopka se ukazala. Bohuzel jen na jednu hodinu, pak ji zahalily nepruhledne mraky. Vysplhal jsem do vysky zhruba 3500 metru. A pak, v tom mliku, kdy nebylo videt na krok, stal jsem na jednom z vedlejsich vrcholu, nevedel jak dal. Vzpomnel jsem si na slova meho brata:"Copak jsem nejaky kamzik?" A nez jit po hrbetu pokrytym ledem a snehem v botaskach, bez macek a cepinu, z obou stran srazy do nikam, sestoupil jsem dolu.
Dvakrat jsem mel namale. A jednou to bylo opravdu krute. Inu sestupy. Podrobneji o tom az v deniku.
Na druhy den, az jsem byl v bezpecne vzdalenosti od sopky, mraky ustoupily. Vyprava co sla po me, musela mit krasny vyhled na cele sire okoli. Trosku jim zavidim. Ale vrchol asi nebyl pro me.
Pak jsem jel do mesta Incesu, kde jsem se setkal s kamaradem Musou, ktereho jsem poznal pri ceste na Erciyes. Pozval me na caj, byl rad, ze me vidi a domluvil mi odvoz na misto, odkud se da dobre stopovat.
A bylo to tu. Prvni turecky stop. Treti auto me vzalo do mesta Nevşehir, kde jsem zacinal svou pout po Kappadokii. Mam odtud namireno k jezeru, kde maji byt zbytky opevneni pro karavany. No a v jezere se chci vykoupat...protoze...no :) netreba vysvetlovat.
Ridic, co me vzal do Nevşehiru, rikal, abych si daval pri stopovani pozor. Pred nejakym casem tu nasli mrtveho japonce, ktery taky jezdil stopem. Kdyz jsem mu rekl, ze jedu k jezeru Mamasın, rekl, at davam pozor, ze je to nebezpecne jezero se spoustou viru a proudu. Ze muzu pouzit turecke lazne, pokud se chci umyt. Ale tam si mam davat pozor na homosexualy, protoze ti se tam sdruzuji....tak mu povidam zazitek z autobusu a jen se smeje...ze si pry mam davat na vsechno pozor :)
Tak jo. Prichazi nejvetsi vedro dne. Jdu se nekam schovat do stinu. Pokud se mi dnes podari dorazit k jezeru, chci jez zitra zmer Konya a pak na jih do Analye. Tam se par dnu cvachtat, pak Pamukkale, nakoupit dary a caj, Istambul a domu :) Takze minimalne tyden me tu jeste budou trpet.
Güle Güle.
btw. vcera to zacalo. Prvni nenapadne. Zacal jsem si povidat sam se sebou. Pak se to stupnovalo.
"Dal bych si puding. Hmm, puding. S piskotama a jahodama...."
"A krokety. Jezis, jak ja bych si dal krokety...s kecupem. Jo... hhmhmhm"
"Ne, ja vim co. Sakra jak ja bych si dal kynuty knedliky s boruvkama. Jezis. Polite maslem a s tvarohem...ojojojojoj"
Musel jsem se smat. Protoze kynute knedliky prichazi vzdy v nejhorsim case, treba po tydnu jezeni cinskych polivek. Je cas si dat normalni jidlo :)
21.7.06
Pohoda, klid
Dva a pul dne v Kappadokii. Stalo to za to.
Mistni "cestovky" vybiraji 40-50 TLI (lira je opravdu s mekkym) za to, ze vas povozi okolo nejlepsich vypecku cele oblasti za jeden den. Muzete si objednat horkovzdusny balon a za 150 Eur se nechat kochat nadherou kappadokie z ptaci perspektivy. Ovsem vzleta se pred patou rano, odpoledne je takove horko, ze balony maji problemy vznest se.
O jednom ani o druhem se nedoctete. Neverim cestovkam a nemam tolik penez na blbiny :) Stravil jsem dva dny v oblasti Kappadokie severozapadne od mesta Nevşehir. Prolezal jsem kanony, trmacel se suchou travou, mel osiny...kazdy vi kde. Prach, slunce, sucha stiplava trava. Spal jsem v opustenych tufovych homolych, uzival si zapadu slunce a vubec vsemozne jsem si to uzil. Mozna jsem prisel o ty nejlepsi vypecky....ale za to jsem byl vypeceny ja :) Vstaval jsem okolo pate, do obeda jsem chodil, pak dve az tri hodiny lezel a spal ve stinu. Bylo vedro jako prase. A pak zase do osmi pochod. Melo to vyhodu. Nepotkal jsem skoro zadne turisty :)
Kdyz jsem vylezl na severu turisticky navstevovane oblasti, mistni deti kricely "Cert, cert !" a utikali se schovat pod sukne svych otcu. Asi mely pravdu. Nasel jsem si kohoutek a cely se umyl...teda krom jednoho mista. Na to chodilo okolo moc lidi....a Turku nikdo nikdy nevi.
Prijel jsem do mesta Ürgüp, nasel si misto, kde davaji caj a kde me spojili se svetem jak tu pisou "ADSL 128kbit!"
Jaky je dalsi plan. Trosku zariskuju. No spise uvidim. Pobliz je sopka vysoka 3917m. Jde videt uz odtud a dominuje cele oblasti. Pojedu do vesnice pod ni, a uvidim. Bud na ni polezu, nebo pojedu nazpet.
Mistni "cestovky" vybiraji 40-50 TLI (lira je opravdu s mekkym) za to, ze vas povozi okolo nejlepsich vypecku cele oblasti za jeden den. Muzete si objednat horkovzdusny balon a za 150 Eur se nechat kochat nadherou kappadokie z ptaci perspektivy. Ovsem vzleta se pred patou rano, odpoledne je takove horko, ze balony maji problemy vznest se.
O jednom ani o druhem se nedoctete. Neverim cestovkam a nemam tolik penez na blbiny :) Stravil jsem dva dny v oblasti Kappadokie severozapadne od mesta Nevşehir. Prolezal jsem kanony, trmacel se suchou travou, mel osiny...kazdy vi kde. Prach, slunce, sucha stiplava trava. Spal jsem v opustenych tufovych homolych, uzival si zapadu slunce a vubec vsemozne jsem si to uzil. Mozna jsem prisel o ty nejlepsi vypecky....ale za to jsem byl vypeceny ja :) Vstaval jsem okolo pate, do obeda jsem chodil, pak dve az tri hodiny lezel a spal ve stinu. Bylo vedro jako prase. A pak zase do osmi pochod. Melo to vyhodu. Nepotkal jsem skoro zadne turisty :)
Kdyz jsem vylezl na severu turisticky navstevovane oblasti, mistni deti kricely "Cert, cert !" a utikali se schovat pod sukne svych otcu. Asi mely pravdu. Nasel jsem si kohoutek a cely se umyl...teda krom jednoho mista. Na to chodilo okolo moc lidi....a Turku nikdo nikdy nevi.
Prijel jsem do mesta Ürgüp, nasel si misto, kde davaji caj a kde me spojili se svetem jak tu pisou "ADSL 128kbit!"
Jaky je dalsi plan. Trosku zariskuju. No spise uvidim. Pobliz je sopka vysoka 3917m. Jde videt uz odtud a dominuje cele oblasti. Pojedu do vesnice pod ni, a uvidim. Bud na ni polezu, nebo pojedu nazpet.
19.7.06
Kappadokia
Cerne more se nekonalo.Autobus do mesta Sinop z Istambulu stal 45 tureckych lir..nebo lyr ? nevim. Zatimco do mesta Aksaray jen 30. Doporucuju se podivat na mapu a porovnat vzdalenost.
Pres Bospor jsem se dostal trajektem v prepoctu za 20Kc, pak domluvit bus, dat si çaj a kahve a nejaky ten kebab a cekat na odjezd. (turci me vzdy na neco zvali...takze vse zdarma. krom toho kebabu)
Nocni presun na jih se povedl..teda nebyt turka co me v noci osahaval. No, prvni jsem si myslel, ze ma divoke spani, ale kdyz jsem se probudil s jeho hlavou v mem kline, nevedel jsem do celat. Teda po tom, co jsem ho vyhodil ;) Opakoval "Sorry, you like me" a porad se po me sapal. Autobus narvany, neslo nikam jinam sednout, on jediny byl predtim mou spojnici s okolim, protoze nikdo neumel anglicky. CO delat. No v Aksaray jsem tak rychle utekl z autobusu, ze jsem tam zapomnel pruvodce se slovickama.
Tak ted sedim v Nevşehir, cekam az otevrou obchod s vodou at konecne muzu vyrazit do pustiny. a pri te prilezitosti si zjistim nova slovicka.
Tak zatim :)
Pres Bospor jsem se dostal trajektem v prepoctu za 20Kc, pak domluvit bus, dat si çaj a kahve a nejaky ten kebab a cekat na odjezd. (turci me vzdy na neco zvali...takze vse zdarma. krom toho kebabu)
Nocni presun na jih se povedl..teda nebyt turka co me v noci osahaval. No, prvni jsem si myslel, ze ma divoke spani, ale kdyz jsem se probudil s jeho hlavou v mem kline, nevedel jsem do celat. Teda po tom, co jsem ho vyhodil ;) Opakoval "Sorry, you like me" a porad se po me sapal. Autobus narvany, neslo nikam jinam sednout, on jediny byl predtim mou spojnici s okolim, protoze nikdo neumel anglicky. CO delat. No v Aksaray jsem tak rychle utekl z autobusu, ze jsem tam zapomnel pruvodce se slovickama.
Tak ted sedim v Nevşehir, cekam az otevrou obchod s vodou at konecne muzu vyrazit do pustiny. a pri te prilezitosti si zjistim nova slovicka.
Tak zatim :)
18.7.06
Istambul, hlavni nadrazi, vystupovat !
Tak po 38 hodinach dorazime do Istambulu. Je prijemny chladek. Ze Sofie jsme v autobuse jeli tri. Ja, Kristyna, ktera me pozadala, jestli bych s ni v Istambulu nenasel jeji hostel, a nejaky vietnamec, ktereho nikdo neznal.
Hostel jsme nasli v pohode. Ubytoval jsem se v pokoji pro devet lidi a chtel usmlouvat cenu na polovinu. Nepovedlo se mi to, alespon snidani zdarma se mi povedlo dohodnout :)
Pak jsme sli na vecerni prochazku. Dali si caj, pravy Ryze. V celem meste okolo mesit vonely ty nejruznejsi vune, pofukoval vetrik. Nad mestem zaznelo svolavani k modlitbe. Allah aghbar.
Hledali jsme cestu k mori, nasli jsme hotylek, kde meli nejlevnejsi nargile, kterou jsme videli. Dali jsme si jablecny tabak a povidali si s majitelem.
A pak alou na hostel se vyspat.
Krystina jede na nejaky work camp. A ja smer sever k Cernemu mori....a pak ? Vzdyt to je teprve zacatek :)
Hostel jsme nasli v pohode. Ubytoval jsem se v pokoji pro devet lidi a chtel usmlouvat cenu na polovinu. Nepovedlo se mi to, alespon snidani zdarma se mi povedlo dohodnout :)
Pak jsme sli na vecerni prochazku. Dali si caj, pravy Ryze. V celem meste okolo mesit vonely ty nejruznejsi vune, pofukoval vetrik. Nad mestem zaznelo svolavani k modlitbe. Allah aghbar.
Hledali jsme cestu k mori, nasli jsme hotylek, kde meli nejlevnejsi nargile, kterou jsme videli. Dali jsme si jablecny tabak a povidali si s majitelem.
A pak alou na hostel se vyspat.
Krystina jede na nejaky work camp. A ja smer sever k Cernemu mori....a pak ? Vzdyt to je teprve zacatek :)
16.7.06
Čas T-6 hodin
No ty jo. Krosna jako kráva těžká, filtry očištěné, filtrační faktory vypsané, filmy popsané, jídlo zabalené.
Svačinku udělám ráno. Ještě koupit rum. A pemzu...ale tu nikde neseženu :/
No nic, nikdo by nečekal hned španělskou inkvizici.....
;)
Mějte se vzácné čtenářstvo :)
Sklenář se díval na východ slunce a cítil stejnou úzkost jako každé ráno. Už skoro třicet let je pořád na jednom místě, v krámě na kopci, kam málokdy zavítá nějaký zákazník. Teď je pozdě, aby něco změnil.
Svačinku udělám ráno. Ještě koupit rum. A pemzu...ale tu nikde neseženu :/
No nic, nikdo by nečekal hned španělskou inkvizici.....
;)
Mějte se vzácné čtenářstvo :)
Sklenář se díval na východ slunce a cítil stejnou úzkost jako každé ráno. Už skoro třicet let je pořád na jednom místě, v krámě na kopci, kam málokdy zavítá nějaký zákazník. Teď je pozdě, aby něco změnil.
Paolo Coelho - Alchymista
pozn.:přesně tak nechci dopadnout ;)
15.7.06
Čas T-17hod
Objektiv ze Slovenska nepřišel. Koupil jsem u Škody nový 35/2 a v bazaru starý 16/2,8 Fish eye.
Dokoupil jsem věci, rozloučil se u Pendolína s Janinkou..sakra jak já nemám rád loučení. Pak ještě koupit filtry a sluneční clonu, do Delvity čínské polívky a chleba.
U balení mi hraje Taha Rachid a mezulínovo Allah aghbar. (o správnosti mého přepisu by se dalo diskutovat)
Vzpomněl jsem si na rozhovor, který jsem kdysi měl se svým dědou.(do turecka se totiž chystám už asi pátým rokem)
Řekl :"Do Turecka ? Co tam budeš dělat, víš jaká je tam bída?"
"A tu chci vidět, abych si vážil toho, co mám", jsem tehdy na vrcholu své puberty odpověděl.
"Já bych tam nejel."
Pousmál jsem se a začal balit dál.
Dokoupil jsem věci, rozloučil se u Pendolína s Janinkou..sakra jak já nemám rád loučení. Pak ještě koupit filtry a sluneční clonu, do Delvity čínské polívky a chleba.
U balení mi hraje Taha Rachid a mezulínovo Allah aghbar. (o správnosti mého přepisu by se dalo diskutovat)
Vzpomněl jsem si na rozhovor, který jsem kdysi měl se svým dědou.(do turecka se totiž chystám už asi pátým rokem)
Řekl :"Do Turecka ? Co tam budeš dělat, víš jaká je tam bída?"
"A tu chci vidět, abych si vážil toho, co mám", jsem tehdy na vrcholu své puberty odpověděl.
"Já bych tam nejel."
Pousmál jsem se a začal balit dál.
14.7.06
Čas T-38hod
+ objektiv Prakticar prodán
+ promoce splněna
- foto do soutěže (zatím) nedofocena
+ pojištění zařízené
+ jízdenka koupená (tímto krokem zhasly mamce všechny naděje...a nové vyvstaly. a to, že se vrátím)
+ vybavení koupené
+ lékárnička vybavena
- čepička, která se mnou jezdí od skotska je kdoví kde :(
- objektiv ze slovenska nedorazil
Seznam fotomateriálu na cestu.
1x Fuji NPS 160
1x Fuji Sensia 100
3x Fuji Superia X-tra 400
2x Ilford FP4 + 125
3x Kodak Tri-X 400
1x Ilford Delta 3200
Překvapilo mě, že delta 3200 má, podle slov prezentace "rozsah pružnosti filmu ISO 400/27° až ISO 25000/45°" tak to je tedy síla.
Teším se na grilování a na večerní pokoj, kde nebude ani jeden spolubydlící.
Ne, že bych je neměl rád, ale přeci jen Janča odjíždí, já také....
+ promoce splněna
- foto do soutěže (zatím) nedofocena
+ pojištění zařízené
+ jízdenka koupená (tímto krokem zhasly mamce všechny naděje...a nové vyvstaly. a to, že se vrátím)
+ vybavení koupené
+ lékárnička vybavena
- čepička, která se mnou jezdí od skotska je kdoví kde :(
- objektiv ze slovenska nedorazil
Seznam fotomateriálu na cestu.
1x Fuji NPS 160
1x Fuji Sensia 100
3x Fuji Superia X-tra 400
2x Ilford FP4 + 125
3x Kodak Tri-X 400
1x Ilford Delta 3200
Překvapilo mě, že delta 3200 má, podle slov prezentace "rozsah pružnosti filmu ISO 400/27° až ISO 25000/45°" tak to je tedy síla.
Teším se na grilování a na večerní pokoj, kde nebude ani jeden spolubydlící.
Ne, že bych je neměl rád, ale přeci jen Janča odjíždí, já také....
12.7.06
Bohajehomária
- Mandriva je mrtvá
(+/-) místo Mandrivy nastupuje Gentoo. budiž nám cesta při instalaci přívětivá
+ jakožto soutěžící v nepsané soutěži vybíhám se štafetovým kolíkem Rolleiflexem
+ při té příležitosti poznávám nipa
- mám jen tři dny na zrealizování nápadů, po té musím stroječek dát dál
+ při té příležitosti poznám Berušku
+ na zítra dohodnut prodej objektivu z Praktici
+ na popozítří domluvena koupě objektivu na Canon (tramdatadá, nakonec 35/2 :)
- nespecifický plán cesty (stále)
- nenakoupené věci (stále)
- mamka snažící se zabránit cestě (nabídnut objektiv za můj měsíční plat jako proticena)
+ odolávání mámení a otočení neblahé síly na vodu na vlastní mlýn
- bílý rum dochází
+ půjčený křeček ochutnal poprvé v životě ledový studený salát
(+/-) místo Mandrivy nastupuje Gentoo. budiž nám cesta při instalaci přívětivá
+ jakožto soutěžící v nepsané soutěži vybíhám se štafetovým kolíkem Rolleiflexem
+ při té příležitosti poznávám nipa
- mám jen tři dny na zrealizování nápadů, po té musím stroječek dát dál
+ při té příležitosti poznám Berušku
+ na zítra dohodnut prodej objektivu z Praktici
+ na popozítří domluvena koupě objektivu na Canon (tramdatadá, nakonec 35/2 :)
- nespecifický plán cesty (stále)
- nenakoupené věci (stále)
- mamka snažící se zabránit cestě (nabídnut objektiv za můj měsíční plat jako proticena)
+ odolávání mámení a otočení neblahé síly na vodu na vlastní mlýn
- bílý rum dochází
+ půjčený křeček ochutnal poprvé v životě ledový studený salát
11.7.06
Testování testera
V kanceláři je tepleji než venku ve stínu.
Školím člověka, který mě bude v testování projektu zastupovat, pokud tu nebudu (a nebo se chystá můj odchod ? ;)
Klasika testování. Abych to zjednodušil : program má zjitit, kolik jablek je na stole. Na stole jsou tři jablka. Po prvním spuštění program hlásí 2 jablka. Po restartu 1 jablko. Po znovuspuštění program spadne. Hodinu se drbeme s konfiguračními soubory, na nic nepřicházíme.
Přichází mail, že mám udělat nějaké Euro CV... Otevřu world a píšu...o polední pauze.
Word zmizí. Otevřu jej po druhé. Zmizí po napsání první věty. WTF. Zabalil jsem to po šestém spadnutí Wordu.
Za chvíli začnu zase školit. Další drbačka s něčím, co si dělá, co chce.
Za poslední dva dny 9,5 hodin spánku, posraný Linux a to tak, že totálně. Objednaný objektiv, na který se moc těším, ikdyž stojí víc než tělo. Vyvolané fotky na ISIC, abych měl jízdenku levnější. Citově vydírající mamka v telefonu se slovy, že přišla o syna. Nakonec kapitulující mamka, která mi zařídila antibiotika na cestu pro případ nouze a doveze mi zapomenutou čelovku. Janča po dlouhé době ráno se vedle mě probouzející, health pack mi na cestu chystající, vyhrožující, že mi něco udělá, jestli si něco udělám. Já nestíhám, fotit jsem měl, koupat bych se mohl, batoh malý zařídit a ne se tu sakrovat s Wordem a projektem.....
Ale co. Bude na vývojku ;)
Školím člověka, který mě bude v testování projektu zastupovat, pokud tu nebudu (a nebo se chystá můj odchod ? ;)
Klasika testování. Abych to zjednodušil : program má zjitit, kolik jablek je na stole. Na stole jsou tři jablka. Po prvním spuštění program hlásí 2 jablka. Po restartu 1 jablko. Po znovuspuštění program spadne. Hodinu se drbeme s konfiguračními soubory, na nic nepřicházíme.
Přichází mail, že mám udělat nějaké Euro CV... Otevřu world a píšu...o polední pauze.
Word zmizí. Otevřu jej po druhé. Zmizí po napsání první věty. WTF. Zabalil jsem to po šestém spadnutí Wordu.
Za chvíli začnu zase školit. Další drbačka s něčím, co si dělá, co chce.
Za poslední dva dny 9,5 hodin spánku, posraný Linux a to tak, že totálně. Objednaný objektiv, na který se moc těším, ikdyž stojí víc než tělo. Vyvolané fotky na ISIC, abych měl jízdenku levnější. Citově vydírající mamka v telefonu se slovy, že přišla o syna. Nakonec kapitulující mamka, která mi zařídila antibiotika na cestu pro případ nouze a doveze mi zapomenutou čelovku. Janča po dlouhé době ráno se vedle mě probouzející, health pack mi na cestu chystající, vyhrožující, že mi něco udělá, jestli si něco udělám. Já nestíhám, fotit jsem měl, koupat bych se mohl, batoh malý zařídit a ne se tu sakrovat s Wordem a projektem.....
Ale co. Bude na vývojku ;)
9.7.06
Změna
Po probuzení jsem zjitil, že jsem se přestal bát a začal se těšit. Ovšem malá nedůvěra či obavy z neznámého trvají. A to je dobře.
"Když cestuješ, prožíváš velice prakticky akt znovuzrození. Ocitáš se v úplně nových situacích, den plyne pomaleji a většinou nerozumíš jazyku, jímž se kolem tebe mluví. Přesně jako dítě, které opustilo mateřské lůno. Začínáš tedy přikládat mnohem větší význam věcem, které tě obklopují, protože na nich závisí tvoje přežití. Začínáš se chovat k lidem vstřícněji, neboť právě oni ti mohou pomoci v obtížných situacích. A sebemenší přízeň bohů přijímáš s nesmírnou radostí, jako by to bylo něco, nač budeš vzpomínat až do konce života."
"Když cestuješ, prožíváš velice prakticky akt znovuzrození. Ocitáš se v úplně nových situacích, den plyne pomaleji a většinou nerozumíš jazyku, jímž se kolem tebe mluví. Přesně jako dítě, které opustilo mateřské lůno. Začínáš tedy přikládat mnohem větší význam věcem, které tě obklopují, protože na nich závisí tvoje přežití. Začínáš se chovat k lidem vstřícněji, neboť právě oni ti mohou pomoci v obtížných situacích. A sebemenší přízeň bohů přijímáš s nesmírnou radostí, jako by to bylo něco, nač budeš vzpomínat až do konce života."
Paolo Coelho - Mágův deník
8.7.06
Opět sny a skutečnost
Člověk sní. Žije pro sny, které si chce splnit.
Příležitost přijde, člověk se bojí. Jsem už připraven ? Opravdu jsem to chtěl ? Co když to nebude takové, jaké jsem si představoval ?
Co může člověk při příležitosti splnit si sen ztratit ? Pokud bude dávat pozor, tak vlastně nic.
Dva z mých snů si řekli, že příští týden je ten pravý. Buď řeknu ano, nebo stáhnu ocas mezi nohy a zalezu do díry.
Je lehké vzdát boj bez námahy.
Zmocnil se mě strach. Jsem už připraven ? Opravdu jsem to chtěl ? Co když to nebude takové, jaké jsem si to představoval ?
Bojovník světla ví, že nelze žít ve stavu naprostého uvolnění.
Od lučištníka se naučil, že musí držet luk pořádně napnutý, chce-li vystřelit šíp hodně daleko. Od hvězd se naučil, že jen vnitřní výbuch umožňuje jejich zář. Bojovník si všímá, že jakmile kůň překonává překážku, stáhne všehny svaly.
Nikdy si však neplete napětí s nervozitou.
Příležitost přijde, člověk se bojí. Jsem už připraven ? Opravdu jsem to chtěl ? Co když to nebude takové, jaké jsem si představoval ?
Co může člověk při příležitosti splnit si sen ztratit ? Pokud bude dávat pozor, tak vlastně nic.
Dva z mých snů si řekli, že příští týden je ten pravý. Buď řeknu ano, nebo stáhnu ocas mezi nohy a zalezu do díry.
Je lehké vzdát boj bez námahy.
Zmocnil se mě strach. Jsem už připraven ? Opravdu jsem to chtěl ? Co když to nebude takové, jaké jsem si to představoval ?
Bojovník světla ví, že nelze žít ve stavu naprostého uvolnění.
Od lučištníka se naučil, že musí držet luk pořádně napnutý, chce-li vystřelit šíp hodně daleko. Od hvězd se naučil, že jen vnitřní výbuch umožňuje jejich zář. Bojovník si všímá, že jakmile kůň překonává překážku, stáhne všehny svaly.
Nikdy si však neplete napětí s nervozitou.
Paolo Coelho - Rukověť bojovníka světla
29.6.06
Sen
Probudil jsem se a zjistil, že to byl jen sen. Hnusný, bolestivý. Znovu jsem usnul a probraly mě až slova lásky šeptaná do ucha.
To už ale bylo sluníčko vysoko a ohlašovalo další den.
Snad radostnější, než sen.
To už ale bylo sluníčko vysoko a ohlašovalo další den.
Snad radostnější, než sen.
27.6.06
Znamení
Sedím ve Františkánské zahradě a přemýšlím.
Fakta:
-potřebuji objektiv
-mám omezené finanční prostředky (17tis), za které se musím dostat to Turecka, být tam, nakoupit si tam věci, filmy atd.
Možnosti:
-levnější, méně kvalitní, nový : 50/1,8 a 28/2,8
-dražší, kvalitní, použitý : 50/1,4 USM a 20/2,8 USM
nebo kvalitní a dražší 50/1,4 USM a 20-35/3,5-4,6 USM
(vše Canon EF)
A teď úvahy:
-pokud si koupím drahé objektivy, nebudu mít na Turecko. Sice ještě nějaké peníze dostanu, ale pozdě. Nebudu mít na to, koupit si batoh a další vybavení, které si chci vzít. Nebude ani na jízdenku. Budu mít ale kvalitní skla. Sice staré a použité, ale kvalitní jak víno.Další věc je filtr. Velké filtry stojí víc.
-pokud si koupím levnější skla, vše je v pohodě a na Turecko budou peníze...ovšem pocit plastového hnusu, který se nevyrovná s protisvětlem mě odrazuje. Kresba prý není nejhorší. Rozhodně lepší, než má ten plasťák seťák, co mám. Ovšem co když se mi povede udělat fotka, ze které bude super zvětšenina ? S takovým šumítkem nic neudělám. Výhoda jsou menší filtry....
-kombinace se zoomem. Zoom má malou světelnost...a kreslí dobře od clony 5,6 a výš. Prý. To je naprd. Při takovém ohnisku bude vše ostré a slité do jedné roviny. Ale všichni jsou s ním spokojeni. Ovšem to jsou odchovaní digitálci, co znají jen japonské plastové hračky.
Co s tím ? ty jo, co s tím ?
Včera jsem si zarezervoval 50/1,4 s tím, že tam dnes zajdu. Neěla pokladna, tak pán řekl, že to napíše pak, že nemusím čekat.
Po dvou hodinách v parku jsem šel do Fotoškoda už po několikáté říct, že si objektiv nevezmu, protože si to ještě musím rozmyslet.
A přišlo znamení.
"A, to jste vy ! Já se Vám hrozně moc omlouvám, ale stala se taková nepříjemnost. Včera jsem zjistil, že ten objektiv je už zamluvený. Běžel jsem za Vámi, ale už jsem Vás nenašel, omlouvám se."
Říkám, že je to v pohodě, ať mi ukáže ještě tu 20/2,8. Má filtr úplně jiný než 50/1,4. Z toho plyne, že bych musel mít vždy dva filtry jiné velikosti, z toho každý velký, tudíž drahý...a je to jasné.
Tyto dva objektivy nejsou pro mě a dokud si foťák na to nevydělá :) tak ani nebudou.
A bylo to. Zažil jsem znamení, že si mám koupit levnější variantu, nebo ještě počkat.
A nebo prodat tyto japonské věcičky a koupit si starý kvalitní stroj. Nebo digi kompakt. A nebo mobil s foťákem.....
Fakta:
-potřebuji objektiv
-mám omezené finanční prostředky (17tis), za které se musím dostat to Turecka, být tam, nakoupit si tam věci, filmy atd.
Možnosti:
-levnější, méně kvalitní, nový : 50/1,8 a 28/2,8
-dražší, kvalitní, použitý : 50/1,4 USM a 20/2,8 USM
nebo kvalitní a dražší 50/1,4 USM a 20-35/3,5-4,6 USM
(vše Canon EF)
A teď úvahy:
-pokud si koupím drahé objektivy, nebudu mít na Turecko. Sice ještě nějaké peníze dostanu, ale pozdě. Nebudu mít na to, koupit si batoh a další vybavení, které si chci vzít. Nebude ani na jízdenku. Budu mít ale kvalitní skla. Sice staré a použité, ale kvalitní jak víno.Další věc je filtr. Velké filtry stojí víc.
-pokud si koupím levnější skla, vše je v pohodě a na Turecko budou peníze...ovšem pocit plastového hnusu, který se nevyrovná s protisvětlem mě odrazuje. Kresba prý není nejhorší. Rozhodně lepší, než má ten plasťák seťák, co mám. Ovšem co když se mi povede udělat fotka, ze které bude super zvětšenina ? S takovým šumítkem nic neudělám. Výhoda jsou menší filtry....
-kombinace se zoomem. Zoom má malou světelnost...a kreslí dobře od clony 5,6 a výš. Prý. To je naprd. Při takovém ohnisku bude vše ostré a slité do jedné roviny. Ale všichni jsou s ním spokojeni. Ovšem to jsou odchovaní digitálci, co znají jen japonské plastové hračky.
Co s tím ? ty jo, co s tím ?
Včera jsem si zarezervoval 50/1,4 s tím, že tam dnes zajdu. Neěla pokladna, tak pán řekl, že to napíše pak, že nemusím čekat.
Po dvou hodinách v parku jsem šel do Fotoškoda už po několikáté říct, že si objektiv nevezmu, protože si to ještě musím rozmyslet.
A přišlo znamení.
"A, to jste vy ! Já se Vám hrozně moc omlouvám, ale stala se taková nepříjemnost. Včera jsem zjistil, že ten objektiv je už zamluvený. Běžel jsem za Vámi, ale už jsem Vás nenašel, omlouvám se."
Říkám, že je to v pohodě, ať mi ukáže ještě tu 20/2,8. Má filtr úplně jiný než 50/1,4. Z toho plyne, že bych musel mít vždy dva filtry jiné velikosti, z toho každý velký, tudíž drahý...a je to jasné.
Tyto dva objektivy nejsou pro mě a dokud si foťák na to nevydělá :) tak ani nebudou.
A bylo to. Zažil jsem znamení, že si mám koupit levnější variantu, nebo ještě počkat.
A nebo prodat tyto japonské věcičky a koupit si starý kvalitní stroj. Nebo digi kompakt. A nebo mobil s foťákem.....
Úterý
Ráno brzo do práce. Ještě že jsem se probudil vedle nádherných očí, které se na mě dívaly.
Po cestě na Václaváku jsem prozradil Janči, že jsme fotili modelku, která nakonec skončila nahá na kulečníkovém stole. Dvakrát nadšená z toho nebyla.
Pepa se při ranní kávě prokecl, že dočetl Alchymistu, čímž mě opravdu potěšil. Teším se, až úryvky z knihy bude používat v blogu. (že ano, Bobe).
Jinak den začíná. Prázdniny taky. Musím si vyřídit pojištění a jízdenku do Turecka, koupit batoh, objektiv (objektivy), láhev Sigg ;) a plno dalších věcí, které mě dostanou opět pod hranici 0 na mém kontě.
Ještě že je práce :) Tak rád jsem za ni.
Bez duše
Po cestě na Václaváku jsem prozradil Janči, že jsme fotili modelku, která nakonec skončila nahá na kulečníkovém stole. Dvakrát nadšená z toho nebyla.
Pepa se při ranní kávě prokecl, že dočetl Alchymistu, čímž mě opravdu potěšil. Teším se, až úryvky z knihy bude používat v blogu. (že ano, Bobe).
Jinak den začíná. Prázdniny taky. Musím si vyřídit pojištění a jízdenku do Turecka, koupit batoh, objektiv (objektivy), láhev Sigg ;) a plno dalších věcí, které mě dostanou opět pod hranici 0 na mém kontě.
Ještě že je práce :) Tak rád jsem za ni.
Bez duše25.6.06
24.6.06
TK...
Po dlouhé době v komoře. Barytové provedení "Ráno" 26x20 a radost z povedeného. Pro další print budu muset přidat víc černé. Ještě to není pořád ono.
Svítání, Bob Marley, půjčený digiťáček. Ubalil jsem si jointa, sednul na parapet balkónu komory a poslouchal probouzející se město....to už jsem chtěl udělat dávno...
Svítání, Bob Marley, půjčený digiťáček. Ubalil jsem si jointa, sednul na parapet balkónu komory a poslouchal probouzející se město....to už jsem chtěl udělat dávno...
23.6.06
H...
Večerní petangue se díky Marry proměnil ve veselé pohazování koulema a přemlouvání ježka, aby spal s někým v posteli. Před půlnocí jsme se dostali na kolej. Ale prozíravě jsme kuličku házeli vždy na světlo.
Hlášky, které si začínám zaznamenávat.
"Hele, jak jsem tam přidal to ISO, jak je to krášně zašumněné. Ten digitální šum fotce dodává to pravé."
Hlášky, které si začínám zaznamenávat.
"Hele, jak jsem tam přidal to ISO, jak je to krášně zašumněné. Ten digitální šum fotce dodává to pravé."
22.6.06
Oslava slunovratu
Oslava slunovratu se docela vydařila. Až na to, že jsem za celý den nic moc nejedl a pak jsem tento nedostatek kompenzoval alkoholem. Stalo se, co jsem nechtěl, a nevím kdy jsem odpadl...
Špatenka.
Špatenka.
21.6.06
B..c
"Štěpánku, pravou !"
Kamikadzee na snídani, dělání dírky do pásku. Málo. Druhá dírka. Málo. Jsem tolik shodil ? Třetí dírka sedí.
Pravou ze dveří, levou zamknout. Zamknul jsem ?
O hodinu dřív na místě. Mattonka. Pomerančová.
"Pojďte další". "Tak nám řekněte, jak jste to dělal." Nemysli pořád na sex.
"Nějaké dotazy ?"
"Já bych měl." Tak..hlavně přemýšlet.
.
"Tak přistupme k otázkám. Jak byste měřil frekvenci ? Co je to fázová smyčka ? Co si představíte pod pojmem rozpoznávání ? Jaké znáte zapojení s operačními zesilovači ?"
Mysli, vole, mysli. Tam ten proud jde naopak. Překresli ho. Usmívej se.
"Na chvíli nás prosím opusťte."
.
"Oznamujeme Vám, že jste prošel bakalářskou zkouškou.Přesné výsledky se dozvíte odpoledne."
.
"Tak co?"
"Dobré a ty ?"
"Taky dobré, kam půjdeme?"
"Na pivo :)"
"Máš moravský přízvuk, zkama jsi?"
"Ty jsi taky moravák :), jsem z Kroměříže a ty ?"
"Já taky :D "
"Zkama ?"
"Ze Zacharu, chodil jsem na COPT. Ty ?"
"Z Havlíčkové. Z jsem z prumky ve Zlíně."
"Tak na to pivo musíme"
Kamikadzee na snídani, dělání dírky do pásku. Málo. Druhá dírka. Málo. Jsem tolik shodil ? Třetí dírka sedí.
Pravou ze dveří, levou zamknout. Zamknul jsem ?
O hodinu dřív na místě. Mattonka. Pomerančová.
"Pojďte další". "Tak nám řekněte, jak jste to dělal." Nemysli pořád na sex.
"Nějaké dotazy ?"
"Já bych měl." Tak..hlavně přemýšlet.
.
"Tak přistupme k otázkám. Jak byste měřil frekvenci ? Co je to fázová smyčka ? Co si představíte pod pojmem rozpoznávání ? Jaké znáte zapojení s operačními zesilovači ?"
Mysli, vole, mysli. Tam ten proud jde naopak. Překresli ho. Usmívej se.
"Na chvíli nás prosím opusťte."
.
"Oznamujeme Vám, že jste prošel bakalářskou zkouškou.Přesné výsledky se dozvíte odpoledne."
.
"Tak co?"
"Dobré a ty ?"
"Taky dobré, kam půjdeme?"
"Na pivo :)"
"Máš moravský přízvuk, zkama jsi?"
"Ty jsi taky moravák :), jsem z Kroměříže a ty ?"
"Já taky :D "
"Zkama ?"
"Ze Zacharu, chodil jsem na COPT. Ty ?"
"Z Havlíčkové. Z jsem z prumky ve Zlíně."
"Tak na to pivo musíme"
D..
Den D, minuta M, hodina H, posluchárna P, student S.
Nedramatizovat, o moc nejde.... :)
Uuu, to bude noc. Jako před maturitou.
:D
Nedramatizovat, o moc nejde.... :)
Uuu, to bude noc. Jako před maturitou.
:D
20.6.06
Bojovník světla
Myslel jsem, že jsem si ji odvezl domů. Neodvezl. Udělal jsem obvyklou věc. Zavřel oči, otevřel náhodnou stranu a přečetl.
Každý bojovník světla ví, co stojí za to.
O svých akcích rozhoduje s pomocí inspirace a víry.
Setkává se však s lidmi, kteří ho povolávají do bojů, jež nejsou jeho, na bitevní pole, která nezná - nebo ho nezajímají. Chtějí ho zaplést do střetů, jež jsou důležité pro ně - nikoliv pro něho.
Často jsou to lidé jemu blízcí, kteří ho mají rádi, důvěřují jeho síle a - protože jsou v úzkých - chtějí si jeho pomoc vynutit.
V tom případě se bojovník usměje a nešetří projevy lásky - ale výzvu nepřijme.
Opravdový bojovník si své bitevní pole volí vždy sám.
Bojovník světla umí prohrávat.
Nebere porážku lhostejně a neříká fráze jako "na tom přece tolik nezáleželo" nebo "tohle jsem vlastně vůbec nechtěl". Přijímá porážku jako porážku a nepokouší se ji vydávat za vítězství.
Trpce pociťuje bolavé rány, lhostejnost přátel, samotu prohry. Tehdy si říká: "Za něco jsem bojoval, ale neuspěl jsem. Prohrál jsem svou první bitvu."
Tahle věta mu znovu dodá sil. Bojovník ví, že nikdo nevyhraje pokaždé - a umí odlišit své úspěchy od svých chyb.
Každý bojovník světla ví, co stojí za to.
O svých akcích rozhoduje s pomocí inspirace a víry.
Setkává se však s lidmi, kteří ho povolávají do bojů, jež nejsou jeho, na bitevní pole, která nezná - nebo ho nezajímají. Chtějí ho zaplést do střetů, jež jsou důležité pro ně - nikoliv pro něho.
Často jsou to lidé jemu blízcí, kteří ho mají rádi, důvěřují jeho síle a - protože jsou v úzkých - chtějí si jeho pomoc vynutit.
V tom případě se bojovník usměje a nešetří projevy lásky - ale výzvu nepřijme.
Opravdový bojovník si své bitevní pole volí vždy sám.
Bojovník světla umí prohrávat.
Nebere porážku lhostejně a neříká fráze jako "na tom přece tolik nezáleželo" nebo "tohle jsem vlastně vůbec nechtěl". Přijímá porážku jako porážku a nepokouší se ji vydávat za vítězství.
Trpce pociťuje bolavé rány, lhostejnost přátel, samotu prohry. Tehdy si říká: "Za něco jsem bojoval, ale neuspěl jsem. Prohrál jsem svou první bitvu."
Tahle věta mu znovu dodá sil. Bojovník ví, že nikdo nevyhraje pokaždé - a umí odlišit své úspěchy od svých chyb.
Paolo Coelho - Rukověť bojovníka světla
C...
Město andělů. Surový, pravdivý film se skvělou kamerou a celkovým zabarvením snímku. Film pro mě. A to ne kvůli hlavnímu hrdinovy, ze kterého se stane, co se stalo.
Víc mrtvých bylo snad jen v Kill Bill.
Jsem rád, že když se ráno probudím, nevstávám s tím, kdo mě okrade, nebo zabije. Pro hrst drobných, nebo jen z prdele.
Natahovat kohoutek neumím. Možná jsem si ale zapamatoval konečně Taylorův polynom.
Svět je plný zloby a nenávisti. A ikdyž bydlím v Praze, cítím se bezpečně. Možná je to díky iptables a protože skoro nikam nechodím. A nebo že jsem nikdy nezažil situaci, ve které bych se musel bát. Kdo ví.
A i přesto mě láká jet pryč a poznávat cizí krajiny ne z hotelového apartmá, ale z pocitu, z lidí, z prožitků všedního dne. Cítit pot s prachem, spát kdoví kde, jíst, když bude co jíst, spát tam, kde se bude dát spát. Fotit.
A je to jako i s ostatními sny. Žiji, abych si je splnil a jakmile stačí jen málo k jejich dosažení, začnu mít strach, hledám výmluvy proč splnění snu nechat na jindy.
"Rozhodnutí je jen začátek něčeho. Jakmile se člověk rozhodne, pohrouží se ve skutečnosti do mocného proudu a ten ho unáší na místo, na které v okamžiku rozhodování vůbec nepřemýšlel."
Víc mrtvých bylo snad jen v Kill Bill.
Jsem rád, že když se ráno probudím, nevstávám s tím, kdo mě okrade, nebo zabije. Pro hrst drobných, nebo jen z prdele.
Natahovat kohoutek neumím. Možná jsem si ale zapamatoval konečně Taylorův polynom.
Svět je plný zloby a nenávisti. A ikdyž bydlím v Praze, cítím se bezpečně. Možná je to díky iptables a protože skoro nikam nechodím. A nebo že jsem nikdy nezažil situaci, ve které bych se musel bát. Kdo ví.
A i přesto mě láká jet pryč a poznávat cizí krajiny ne z hotelového apartmá, ale z pocitu, z lidí, z prožitků všedního dne. Cítit pot s prachem, spát kdoví kde, jíst, když bude co jíst, spát tam, kde se bude dát spát. Fotit.
A je to jako i s ostatními sny. Žiji, abych si je splnil a jakmile stačí jen málo k jejich dosažení, začnu mít strach, hledám výmluvy proč splnění snu nechat na jindy.
"Rozhodnutí je jen začátek něčeho. Jakmile se člověk rozhodne, pohrouží se ve skutečnosti do mocného proudu a ten ho unáší na místo, na které v okamžiku rozhodování vůbec nepřemýšlel."
Paolo Coelho - Alchymista
19.6.06
N...
- bude to v pohodě
- to zvládneš
- vše bude jak dřív
- čas to spraví
- drž se
A začínají mě srát. Ikdyž je to asi jediný způsob, jak mě "utěšit" a tím vlastně uklidnit.
Nikomu nemůžu nic říct, protože místo rady, nebo rozebrání problému slyším jen podobné zmaty. Ostatně, kdo by se divil. Nejtežším darem je rada. S radou přichází spojení. Radou lze tvořit i ničit.
Snad jediná věc, kterou zkouším je :"uč se"
Kdybych tu mohl (jasně že můžu, ale něco je opravdu dobré vědět sám) napsat, co všechno se mi honí hlavou...
18.6.06
M...
Vše vypadalo tak, že nakonec půjdu na Pražskou muzejní noc sám. Tedy..měl jsem zamířeno jen do Langhans galerie na výstavu Stopy a znamení.Na poslední chvíli se ale na chodbě objevuje Reese a Mellthy a jdeme ve třech.
Fotky pojaté jako subjektivní dokument jsou působivé, ovšem co mě dostalo, byl film poskládaný ze snímků, které byly foceny denně po dobu jednoho roku kamerou, posunutou denně vždy o 1,3 (nebo 1,5 už přesně nevím) metru. Vznikl tak pohyb po ulici, na které se měnilo roční období, stromy opadaly, napadl sníh, stromy se začaly zelenat.... bylo to super.
A pak...se kamera začala vracet :) Šlo o další sérii focenou další rok. Nádhera.
Pak jsme na přání Melltyho zašli do Národního Muzea, kde bylo tolik lidí, až to zdravé nebylo..
17.6.06
L...
Zase jedna probdělá noc. Nemusí být ani protkaná alkoholem. Stačí jen, když je o čem povídat a je dobře.
I přes déšť do okna zní ranní zpěv kosů :)
I přes déšť do okna zní ranní zpěv kosů :)
16.6.06
S...
První zásah z vnějšku do narušení skvělé konstalace pro státnice.
Člověk , který měl jít ráno, nemá všechny zkoušky. Proto jdu místo něj. Takže nenastoupím přesně v dobu slunovratu.
Asi se mám víc učit a nenechávat nic na znameních.
Člověk , který měl jít ráno, nemá všechny zkoušky. Proto jdu místo něj. Takže nenastoupím přesně v dobu slunovratu.
Asi se mám víc učit a nenechávat nic na znameních.
13.6.06
J...
Bylo mi taktně naznačeno, že se poslední dobou chovám jako jouda. Asi.
A navíc mě štve, jak mi teorie elektromagnetického pole neleze do hlavy. Asi protože jsem jouda.
A navíc mě štve, jak mi teorie elektromagnetického pole neleze do hlavy. Asi protože jsem jouda.
12.6.06
21..
Datum malé zkoušky životem, bylo stanoveno na 21.6.2006.
Možná jsem to už psal.
Ale 21 patří k mým šťastným číslům, ikdyž jsem nikdy nic díky dvacetjedničce nezískal nebo nevyhrál (a nebo si na to nepamatuju).
Další věcí je, že na 21. června připadá letní slunovrat. Slunce bude v ten den nejblíž k naší planetě Zemi.
Slunovrat tohoto roku nastane přesně v 12:26. Což bude půl hodina před mým nástupem před komisi. Takže to může být právě okamžik, kdy budu sedat na potítko.
Dalším faktem je, že letní slunovrat byl v pohanských (i nepohanských - např kult Wicca) náboženstvích považován za svátek (Sabat). Právě 21.června se v kultu Wicca slavil sabat Litha. Pro některé je asi známější svatojánská noc.
Proč to tedy píšu...
Den 21.6. má v sobě od nepaměti magickou moc. Mám pocit, že osud byl velmi příznivý a vše je nakloněno na mou stranu. :) Teď to jen totálně neposrat.
Doufám, že v noci 21.budu přeskakovat oheň a jíst čerstvé ovoce :)
BTW: pokud si bude tento článek číst nějaký mág, či čarodějka, určitě objeví plno nesrovnalostí...za ně se omlouvám. Přeci jen chodím na FEL v Praze a ne do školy v Bradavicích ;)
Možná jsem to už psal.
Ale 21 patří k mým šťastným číslům, ikdyž jsem nikdy nic díky dvacetjedničce nezískal nebo nevyhrál (a nebo si na to nepamatuju).
Další věcí je, že na 21. června připadá letní slunovrat. Slunce bude v ten den nejblíž k naší planetě Zemi.
Slunovrat tohoto roku nastane přesně v 12:26. Což bude půl hodina před mým nástupem před komisi. Takže to může být právě okamžik, kdy budu sedat na potítko.
Dalším faktem je, že letní slunovrat byl v pohanských (i nepohanských - např kult Wicca) náboženstvích považován za svátek (Sabat). Právě 21.června se v kultu Wicca slavil sabat Litha. Pro některé je asi známější svatojánská noc.
Proč to tedy píšu...
Den 21.6. má v sobě od nepaměti magickou moc. Mám pocit, že osud byl velmi příznivý a vše je nakloněno na mou stranu. :) Teď to jen totálně neposrat.
Doufám, že v noci 21.budu přeskakovat oheň a jíst čerstvé ovoce :)
BTW: pokud si bude tento článek číst nějaký mág, či čarodějka, určitě objeví plno nesrovnalostí...za ně se omlouvám. Přeci jen chodím na FEL v Praze a ne do školy v Bradavicích ;)
10.6.06
...
Spánek je důležitý. A tak po tříhodinové opravě objektivu jsem si dal dvanáctihodinový šlofík přerušený půlnoční hygienou a doplněním tekutin.
A vstal jsem bez budíku o půl osmé..to se bude krásně učit :)
A vstal jsem bez budíku o půl osmé..to se bude krásně učit :)
9.6.06
End...
Je mi blbé, že jsem ani do nemocnice nedošel, jak jsem si první myslel. Že jsem řekl, že Tě vyfotím a pak si na to neudělal čas. Někdy jsi mě štval svýma řečma...a to dost ;) ... co říct víc. Doufám, že už je ti líp. Pozdravuj dědu a prababičku, pokud je potkáš...
Ponaučení : "Žij, sakra, každý den, jakoby to byl Tvůj poslední. Zítra může být opravdu pozdě."
Možnosti dialogu
Ponaučení : "Žij, sakra, každý den, jakoby to byl Tvůj poslední. Zítra může být opravdu pozdě."
Možnosti dialogu8.6.06
13...
13 dni do statnice. 12 dni uceni. Oprasil jsem zbytek studijniho materialu. Kominek ma 60 cm na vysku, obsahuje knihy i sesity a vazi zhruba 10 kg. Pejsy se mi vysmal. Mozna to nema cenu, ale stat pod horou a rict, ze vrchol nejde zdolat je lehke. Musel jsem si pustit "Si senor" od Control Machete...protoze refrem mluvi za vse
Na minulou otazku nikdo neodpovedel. To muze znamenat:
-blog nikdo necte
-nikdo nezna odpoved
-vsichni se stydi rict svuj nazor
-otazka je tak stupidni ci s trivialni odpovedi, ze se nikdo neobtezuje nic napsat
Dlouho tu nebyla zadna fotka ... tak jedna z vikendu.
Focena digitakem.
Vzkaz Bobovi :"Sum digitalu nejde opravdu prirovnat zrnu...a vubec se sobe nepodobaji." :) (ale mozna ze bych se s digi casem naucil tak, aby to vypadalo podobne)
Manon
"Dime que se siente, dime que se siente
Dime que se siente el sudor en la frente"
Dime que se siente el sudor en la frente"
Na minulou otazku nikdo neodpovedel. To muze znamenat:
-blog nikdo necte
-nikdo nezna odpoved
-vsichni se stydi rict svuj nazor
-otazka je tak stupidni ci s trivialni odpovedi, ze se nikdo neobtezuje nic napsat
Dlouho tu nebyla zadna fotka ... tak jedna z vikendu.
Focena digitakem.
Vzkaz Bobovi :"Sum digitalu nejde opravdu prirovnat zrnu...a vubec se sobe nepodobaji." :) (ale mozna ze bych se s digi casem naucil tak, aby to vypadalo podobne)
Manon7.6.06
S......
Co je to svoboda ?
Beru jakýkoliv názor. Přečetl jsem si názor Coelha popsaný v Záhiru, zajímá mě, co si o svobodě myslí skromné ale za to milé publikum tohoto blogu.
Je svoboda to, že můžu říkat, co se mi líbí ?
Je svoboda to, že můžu dělat, co se mi zachce ?
Btw. funguje mi už česká QWERTY v linuchu. Chyba byla v distribuci-věci nejsou na svém standardním místě.
Beru jakýkoliv názor. Přečetl jsem si názor Coelha popsaný v Záhiru, zajímá mě, co si o svobodě myslí skromné ale za to milé publikum tohoto blogu.
Je svoboda to, že můžu říkat, co se mi líbí ?
Je svoboda to, že můžu dělat, co se mi zachce ?
Btw. funguje mi už česká QWERTY v linuchu. Chyba byla v distribuci-věci nejsou na svém standardním místě.
5.6.06
...
Skvělý víkend, oslava narozenin, noční pohled na její postavu zalitou tmou, nesmělé držení její dlaně.
Volby, darovaná klávesnice, rekonstrukce koupelny. Zdroj manželských svárů a dohadů.
A co státnice ?
Zatím nic.
Volby, darovaná klávesnice, rekonstrukce koupelny. Zdroj manželských svárů a dohadů.
A co státnice ?
Zatím nic.
2.6.06
..................
Pul pate rano.
Svita a nad sidlistem aani nnevim jakeehho jmena zacina fialovet ooblohA.
KEy rum,cola,sandgria a marihuana. Smich, konspiraacni teorie,teorie vazne.
Mam svuj Zahir,miluji chladna rana.
Svita a nad sidlistem aani nnevim jakeehho jmena zacina fialovet ooblohA.
KEy rum,cola,sandgria a marihuana. Smich, konspiraacni teorie,teorie vazne.
Mam svuj Zahir,miluji chladna rana.
1.6.06
... ... .. ..
Presne v 0:29 jsem pozadal vrchni veleni sitaru na BUKu, aby mi znemoznili pristup na tyto servery
www.fotoaparat.cz
www.photopost.cz
www.fotocommunity.com
www.photo.net
po dobu pristich 20 dnu.
Presne v 2:10 se nemuzu dostat na zadny z nich. vyborne. zacnu se snad ucit.
...:...
Miluji ji a nejspíš nikdy nepřestanu.
Mohl jsem si to napsat černou křídou do komína, nebo do svého deníku, nebo si to nechat pro sebe.
To všechno jsem mohl.
Tak proč to píšu sem a nenechám si to pro sebe a v koutku v tichu nepřemýšlím proč a jak jsem to posral ?
Nevím.
Nečekám nic. Asi nejsem ten správný tvrdý chlap.
Čekám jen na to, až mi řekne, jestli naše cesty budou společné nebo ne.
A je to sakra dlouhé a bolestné čekání.
Mohl jsem si to napsat černou křídou do komína, nebo do svého deníku, nebo si to nechat pro sebe.
To všechno jsem mohl.
Tak proč to píšu sem a nenechám si to pro sebe a v koutku v tichu nepřemýšlím proč a jak jsem to posral ?
Nevím.
Nečekám nic. Asi nejsem ten správný tvrdý chlap.
Čekám jen na to, až mi řekne, jestli naše cesty budou společné nebo ne.
A je to sakra dlouhé a bolestné čekání.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
